V Bruselu pokračuje druhým dnem summit unijních lídrů. Bohuslav Sobotka jako zastupující člen států Visegrádské čtyřky (V4) ve čtvrtek prosazoval plán na zřízení druhé hranice Schengenu jižně od Maďarska. Sobotka odmítl nařčení, že se V4 snaží prosazovat záložní plán navzdory všem.
„Tady není žádné soupeření plánů,“ uvedl Sobotka. „Jdeme cestou očekávání směrem k Turecku a Řecku,“ dodal. Země V4 jsou podle něj nicméně o něco skeptičtější než zbytek Evropské unie. „Proto jsme také dříve než ty ostatní země začali přemýšlet o záložním plánu,“ dodal premiér.
Země visegrádské skupiny už na pondělním summitu v Praze hovořily o plánu na zastavení migrační vlny pomocí zbudování nové schengenské hranice jižně od Maďarska.
Maďarsko obvinilo Itálii z vydírání kvůli možné stopce dotací
Matteo Renzi totiž při včerejších schůzkách zopakoval hrozbu, že kvůli postoji k migrační krizi mohou země V4 přijít o část dotací. Státy osmadvacítky se mimo jiné shodly, že zvýší spolupráci s Tureckem - na začátku března je čeká společný summit.
Mluvčí Zoltán Kovács zpravodajskému kanálu M1 řekl, že V4, kterou tvoří vedle Maďarska Česko, Slovensko a Polsko, stojí pevně na svém odmítavém stanovisku vůči povinným kvótám, na jejichž základě by mezi členské státy Evropské unie byli rozdělováni migranti. „Toto není pro Evropu řešení,“ zdůraznil mluvčí podle agentury MTI.
Rakouský kancléř Werner Faymann ujistil, že Rakousko své nedávné rozhodnutí přijmout za rok nanejvýš 37 500 běženců nezruší.„Nebudeme rušit jakékoli rozhodnutí,“ řekl podle APA Faymann v noci na dnešek na závěr jednání o uprchlické krizi na bruselském summitu. „Nikdo nám nebude říkat, že 37 500 je málo,“ řekl Faymann. Kancléř zdůraznil, že v Rakousku loni zažádalo o azyl víc lidí než ve Francii a Itálii a že alpská republika nemůže zajišťovat právo na azyl za celou Evropu.
Na březen se chystá další summit s Tureckem
Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska musí Evropa udělat vše pro to, aby s Tureckem mohla maximálně spolupracovat. Dnešní diskuse ukázala, že v souvislosti s migrací je nutné budovat evropský konsenzus, řekl Tusk. Je proto podle něj třeba vyhnout se „bitvě“ mezi různými plány, jak na krizi reagovat.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové bylo svolání mimořádného summitu s Tureckem důležité mimo jiné proto, že turecký premiér Ahmet Davotuglu kvůli teroristickému útoku v Ankaře nemohl ve čtvrtek dorazit do Bruselu. Tusk připomněl, že summit EU atentát v turecké metropoli ostře odsoudil.
Podle Merkelové zůstává prioritou spolupráce s Tureckem. Hlavy států a vlád evropské osmadvacítky chtějí podle ní lépe chránit vnější hranici EU, ale i citelně snížit počet příchozích migrantů. Uvažovat je potřeba také o způsobu, jakým by se mohli běženci do Evropy dostat legálně, dodala kancléřka. Při lepší ochraně hranice by podle ní dobrovolné přebírání těch, kdo na azyl nárok mají, mělo odstranit vysoké riziko úmrtí při složité cestě přes moře.
Evropské řešení ale podle šéfa unijních summitů není jen to, co se rozhodne v Bruselu. „Jde také, a navíc v první řadě, o rozhodnutí přijatá v hlavních městech. Musíme to přijmout, ale zároveň se snažit o zlepšení koordinace takových rozhodnutí,“ uvedl Tusk.
O plánu B hovoří země ze středu a východu EU, především takzvaná visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), jako o variantě pro případ, že ani úzká spolupráce s Tureckem počty migrantů výrazně nesníží a že Řecko výrazně neposílí svou schopnost chránit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu.
Česká republika, kterou na summitu zastupuje premiér Bohuslav Sobotka, podpořila shodu summitu na nutnosti omezení migračního proudu a ilegální migrace do EU. Premiér na jednání označil zachování Schengenu a svobody volného pohybu za priority. Společně s ostatními zeměmi V4 se Česko přihlásilo k pomoci zemím západního Balkánu i Řecku.
