Sněmovnou reprezentantů prošla volební reforma a „zákon George Floyda“. Ten má zakázat škrcení při zatýkání

Demokratická většina v americké Sněmovně reprezentantů ve středu večer schválila dva návrhy zákonů, které by mohly zásadně změnit volební právo a fungování policie. Volební reforma, označovaná zkratkou HR1, se podle agentury AP dotýká všech aspektů volebního procesu od financování kampaní až po hlasovací práva bývalých vězňů. Zákon pojmenovaný po Georgi Floydovi, který loni zemřel při brutálním zásahu policie v Minneapolisu, by zase zakázal škrcení podezřelých a skoncoval s konceptem „kvalifikované imunity“ pro policisty.

Vývoj ve Sněmovně reprezentantů připravil půdu pro vyhrocenou bitvu v Senátu. Ten sice také kontroluje Demokratická strana, republikáni by ale za současného stavu mohli jejich plány pohřbít za pomoci pravidla, které umožňuje senátní menšině zablokovat hlasování o některých legislativních bodech. Sněmovnou oba zmíněné návrhy prošly navzdory téměř jednomyslnému odporu republikánských kongresmanů. 

Demokraté, kteří drží v dolní komoře amerického Kongresu těsnou většinu, zákon o policii protlačili středečním hlasováním s poměrem 220 ku 212 hlasům. Pro normu hlasoval pouze jeden republikán. Policistům by novela mimo jiné zakázala při zatýkání používat škrticí chvaty, které v posledních letech sehrály roli ve vícero případech. Také oslabuje jejich imunitu před žalobami za porušení práv podezřelých.

Zákon počítá se zřízením databáze policejních přečinů

Vyhlídky normy v Senátu jsou stejně jako v případě volebního zákona nejisté, přičemž mezi body, které se pravděpodobně budou přehodnocovat, patří podle AP zejména ustanovení o ukončení „kvalifikované imunity“. 

Kromě zákazu škrcení a posílení trestní odpovědnosti policistů zákon předpokládá také vznik národní databáze přečinů spáchaných strážci zákona. Vzniknout má při ministerstvu spravedlnosti a jejím hlavním účelem je zabránit tomu, aby suspendovaní policisté našli práci u jiného policejního sboru.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel loni v květnu při zatýkání ve městě Minneapolis poté, co mu bělošský policista téměř devět minut klečel na krku. V USA i dalších zemích se pak konaly bouřlivé protesty pod heslem Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Demokratům se podařilo prosadit volební reformu

Dolní komora amerického Kongresu při jednání rovněž protlačila reformu ohledně konání voleb. Nový volební zákon, který byl přijat poměrem 220 ku 210 hlasům, patří k vlajkovým lodím demokratického programu. Pokud by jej Senát potvrdil, bude se podle agentury AP jednat o jeho nejzásadnější novelu za poslední generaci.

Cílem navrhovatelů bylo především zabránit netransparentnímu financování kandidátů ze strany bohatých sponzorů, odstranit administrativní překážky znemožňující lidem hlasovat či ukončit zažitou praxi účelového překreslování volebních okrsků, z nějž čerpá výhodu pouze jedna strana. Právo měnit hranice okrsků má napříště připadnout jen nezávislým komisím. Opatření nazvané „zákon pro lidi“ by také obnovilo volební právo lidem odsouzeným za těžké zločiny.

Reforma se dostává do Senátu ve chvíli, kdy se napříč Spojenými státy projednávají republikánské návrhy o zavedení nových opatření komplikujících účast ve volbách. Zákon HR1 „vystaví stopku potlačování volební účasti, o kterém se teď debatuje,“ míní kongresmanka Nikema Williamsová z Georgie, kde je prosazování volebních restrikcí obzvláště markantní.

Podle republikánů v Kongresu zase návrh schválený Sněmovnou reprezentantů vytváří prostor pro zásahy federální vlády do práva států organizovat vlastní volby a v konečném důsledku by zvýšením volební účasti pomohl demokratům. „Demokrati chtějí použít svoji nepatrnou většinu, aby zajistili, že v příštích volbách nepřijdou o další křesla,“ řekl lídr republikánů v dolní komoře Kongresu Kevin McCarthy.

Všechny návrhy mají Bidenovu podporu

Do Senátu po středečním vývoji doputoval druhý a třetí velký legislativní návrh v rozmezí několika dní, neboť o víkendu sněmovna schválila další obří balík opatření na oživení ekonomiky v čase koronavirové krize.

Všechny tři návrhy mají podporu demokratického prezidenta Joea Bidena, jenž v pondělí v kontextu volební reformy hovořil o naléhavé potřebě „ochránit volební právo a integritu našich voleb“. O den dříve se k tématu vyjádřil jeho předchůdce Donald Trump, který volal po razantním omezení korespondenčního hlasování a znovu označil podzimní volby za zmanipulované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 19 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 2 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...