Sněmovnou reprezentantů prošla volební reforma a „zákon George Floyda“. Ten má zakázat škrcení při zatýkání

Demokratická většina v americké Sněmovně reprezentantů ve středu večer schválila dva návrhy zákonů, které by mohly zásadně změnit volební právo a fungování policie. Volební reforma, označovaná zkratkou HR1, se podle agentury AP dotýká všech aspektů volebního procesu od financování kampaní až po hlasovací práva bývalých vězňů. Zákon pojmenovaný po Georgi Floydovi, který loni zemřel při brutálním zásahu policie v Minneapolisu, by zase zakázal škrcení podezřelých a skoncoval s konceptem „kvalifikované imunity“ pro policisty.

Vývoj ve Sněmovně reprezentantů připravil půdu pro vyhrocenou bitvu v Senátu. Ten sice také kontroluje Demokratická strana, republikáni by ale za současného stavu mohli jejich plány pohřbít za pomoci pravidla, které umožňuje senátní menšině zablokovat hlasování o některých legislativních bodech. Sněmovnou oba zmíněné návrhy prošly navzdory téměř jednomyslnému odporu republikánských kongresmanů. 

Demokraté, kteří drží v dolní komoře amerického Kongresu těsnou většinu, zákon o policii protlačili středečním hlasováním s poměrem 220 ku 212 hlasům. Pro normu hlasoval pouze jeden republikán. Policistům by novela mimo jiné zakázala při zatýkání používat škrticí chvaty, které v posledních letech sehrály roli ve vícero případech. Také oslabuje jejich imunitu před žalobami za porušení práv podezřelých.

Zákon počítá se zřízením databáze policejních přečinů

Vyhlídky normy v Senátu jsou stejně jako v případě volebního zákona nejisté, přičemž mezi body, které se pravděpodobně budou přehodnocovat, patří podle AP zejména ustanovení o ukončení „kvalifikované imunity“. 

Kromě zákazu škrcení a posílení trestní odpovědnosti policistů zákon předpokládá také vznik národní databáze přečinů spáchaných strážci zákona. Vzniknout má při ministerstvu spravedlnosti a jejím hlavním účelem je zabránit tomu, aby suspendovaní policisté našli práci u jiného policejního sboru.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel loni v květnu při zatýkání ve městě Minneapolis poté, co mu bělošský policista téměř devět minut klečel na krku. V USA i dalších zemích se pak konaly bouřlivé protesty pod heslem Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Demokratům se podařilo prosadit volební reformu

Dolní komora amerického Kongresu při jednání rovněž protlačila reformu ohledně konání voleb. Nový volební zákon, který byl přijat poměrem 220 ku 210 hlasům, patří k vlajkovým lodím demokratického programu. Pokud by jej Senát potvrdil, bude se podle agentury AP jednat o jeho nejzásadnější novelu za poslední generaci.

Cílem navrhovatelů bylo především zabránit netransparentnímu financování kandidátů ze strany bohatých sponzorů, odstranit administrativní překážky znemožňující lidem hlasovat či ukončit zažitou praxi účelového překreslování volebních okrsků, z nějž čerpá výhodu pouze jedna strana. Právo měnit hranice okrsků má napříště připadnout jen nezávislým komisím. Opatření nazvané „zákon pro lidi“ by také obnovilo volební právo lidem odsouzeným za těžké zločiny.

Reforma se dostává do Senátu ve chvíli, kdy se napříč Spojenými státy projednávají republikánské návrhy o zavedení nových opatření komplikujících účast ve volbách. Zákon HR1 „vystaví stopku potlačování volební účasti, o kterém se teď debatuje,“ míní kongresmanka Nikema Williamsová z Georgie, kde je prosazování volebních restrikcí obzvláště markantní.

Podle republikánů v Kongresu zase návrh schválený Sněmovnou reprezentantů vytváří prostor pro zásahy federální vlády do práva států organizovat vlastní volby a v konečném důsledku by zvýšením volební účasti pomohl demokratům. „Demokrati chtějí použít svoji nepatrnou většinu, aby zajistili, že v příštích volbách nepřijdou o další křesla,“ řekl lídr republikánů v dolní komoře Kongresu Kevin McCarthy.

Všechny návrhy mají Bidenovu podporu

Do Senátu po středečním vývoji doputoval druhý a třetí velký legislativní návrh v rozmezí několika dní, neboť o víkendu sněmovna schválila další obří balík opatření na oživení ekonomiky v čase koronavirové krize.

Všechny tři návrhy mají podporu demokratického prezidenta Joea Bidena, jenž v pondělí v kontextu volební reformy hovořil o naléhavé potřebě „ochránit volební právo a integritu našich voleb“. O den dříve se k tématu vyjádřil jeho předchůdce Donald Trump, který volal po razantním omezení korespondenčního hlasování a znovu označil podzimní volby za zmanipulované.