Bratislava - Slovenský parlament přehlasoval prezidentské veto, nový zákon o školách tak začne od 1. dubna platit v původním znění, které zaručuje psaní geografických názvů v učebnicích i v maďarštině a ukrajinštině. Podobu novely přitom původně někteří poslanci kritizovali. Odmítali, aby se ve školách pro maďarskou menšinu žáci učili vlastivědu z knih, kde budou maďarské názvy upřednostněné před slovenskými. Samotná Slovenská republika by tak mohla být označena jako Félvidék.
Pro novelu hlasovalo 106 poslanců, proti jich bylo 32. Kromě opozice ji, stejně jako při prosincovém hlasování, podpořil i klub nejsilnější vládní strany Směr-SD. Na přehlasování veta prezidenta Ivana Gašparoviče bylo zapotřebí 76 hlasů. Gašparovič odmítl podepsat novelu, jíž vytkl nejasnost a tvrdil, že změna by si vyžádala i úpravu dalších zákonů.
Novelu navrhli maďarští opoziční zákonodárci, kteří tak reagovali na snahy ministra školství Jána Mikolaje ze Slovenské národní strany, který prosazoval, aby se názvy měst a řek uváděly především ve slovenštině a maďarská pojmenování by byla jen doplňková. Kritici i teď vyčítají zákonu, že je příliš vágní a v praxi nepoužitelný. Slovenská národní strana chce navíc zákon napadnout u ústavního soudu. Spor se vede především o definici toho, které maďarské názvy jsou vžité. Podle zákona totiž budou právě vžité maďarské zeměpisné názvy v učebnicích nejdříve maďarsky a v závorce slovensky, vysvětluje zpravodajka ČT Olga Baková.
Strana maďarské koalice (SMK) žádala změnu školského zákona, protože na rozdíl od minulosti dostaly loni školy s maďarským vyučovacím jazykem učebnice vlastivědy, kde byly v textu uvedeny zeměpisné názvy ve slovenštině. Poslanci SMK namítali, že při použití maďarštiny a slovenských jmen vznikaly gramatické zkomoleniny. Tyto učebnice, které kritizovala i maďarská vláda, přispěly podle politologů ke zhoršení vztahů s jižním sousedem Slovenska.
SMK původně prosazovala zachování názvů pouze v jazyce menšin. Parlament nakonec schválil kompromisní návrh, aby se vžité geografické názvy psaly nejprve v jazyce menšiny a v závorce či za lomítkem ve slovenštině.
