Slovensko má nový školský zákon, podle opozice je šitý horkou jehlou

Bratislava - Slovenská vláda prosadila v parlamentu dlouho očekávaný školský zákon. Jde o největší reformu slovenského základního a středního školství bezmála za 25 let. Podle opozice je ale nová norma šitá horkou jehlou a způsobí ve školách pouze chaos.

Zákon o výchově a vzdělávání je označován za jeden z nejdůležitějších v tomto volebním období a nahradí normu z roku 1984. Jeho cílem je snížit množství povinného učiva. Největší změnou by měl být vznik státních a školských vzdělávacích programů. Ty by měly určit nový obsah učiva, aby se děti už nemusely učit informace, které v praxi nevyužijí. Zákon rovněž snižuje limity maximálního počtu žáků ve třídách, aby učitelé měli více prostoru a mohli se dětem věnovat, a ruší střední odborná učiliště, která jsou zahrnuta pod střední odborné školy.

Státní program určuje učivo povinné pro všechny školy, ve školských programech si obsah vzdělávání školy upraví podle vlastních představ. Na základních školách budou žáci studovat dva cizí jazyky. Pokud jde o školy s vyučovacím jazykem menšin, budou muset zajistit, aby se děti naučily v dostatečném rozsahu slovensky. Zákon dosud rozsah výuky slovenštiny nestanovil.

Nový zákon ruší tři stupně náročnosti externí maturitní zkoušky a nově zavádí jednotný test pro všechny studenty. Soukromým školám bude moci ministerstvo v případě, že poruší předpisy, snížit příspěvky na provoz o 15 procent. Náklady na výchovu pětiletých dětí v mateřských školkách převezme stát.

Osmiletá gymnázia budou moci přijímat pouze pět procent dětí z populačního ročníku, což by podle ministerstva školství mělo zabránit tomu, že budou ze základních škol odcházet příliš vysoké počty nadaných dětí, od nichž by se mohli učit slabší žáci.

„Podle opozice nejde o reformu, ale jen o proškrtávání školních osnov. Zákon je podle opozičních poslanců šitý horkou jehlou a školy se na něj do září nestihnou připravit,“ říká zpravodajka ČT Olga Baková. Některé nevládní organizace dokonce žádaly, aby se účinnost zákona odložila. K požadavku odložit účinnost zákona se tento týden nečekaně připojili i představitelé katolické církve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 29 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 47 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...