Bratislava - Slovenské noviny dnes vyšly s černě zarámovanou titulní stranou. Vydavatelé tak protestují proti tomu, že parlament ve středu přijal kontroverzní tiskový zákon. Proti němu vystupuje opozice, média i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Listy Sme, Pravda, Nový čas, Plus 1 deň, Új Szó a Hospodárske noviny dnes protestovaly proti tiskovému zákonu. Ten podle vydavatelů ohrožuje svobodu slova, nejkritizovanější je pak paragraf o takzvaném právu na odpověď. Schválený text zákona totiž umožňuje, aby se kdokoli, koho se nějak dotkne třeba i pravdivý článek v novinách, mohl dožadovat toho, aby noviny zveřejnily jeho reakci. Vydavatelé se tak obávají, že většinu obsahu novin pak budou tvořit právě takové texty.
Noviny proto dnes na svých stránkách vyzývají soudy, prezidenta a mezinárodní instituce, aby zakročili. „Parlament přijal zákon, který znamená tvrdý zásah do svobody tisku a redakční nezávislosti. Směřuje proti zájmům občanů a čtenářů,“ uvedly deníky v symbolické smuteční úpravě. Deník Nový čas dokonce vyšel opásaný stuhou, kde je napsáno, že nejen kouření zabíjí.
„Chceme vyjádřit hlubokou nespokojenost s tím, co bylo přijato, naznačit to, co chceme podniknout, a dát čtenářům najevo, že se budeme snažit dělat noviny, které jsou pro ně a ne pro někoho jiného,“ řekl šéf Sdružení vydavatelů periodického tisku Miloš Nemeček.
Opozici se nepodařilo prosadit změny v tiskovém zákonu
Dnešní protest není první, noviny už proti návrhu zákona před jeho schválením protestovaly na konci března. Tehdy vyšly listy s bílými titulními stranami, na kterých bylo vypsáno sedm hříchů nového tiskového zákona. Ačkoli proti navrhovanému předpisu kromě médií vystupovala i opozice, vládní koalice nepřipustila změny v zákoně. Ve středu předpis v parlamentu prošel.
Opozice žádala změnit právo na odpověď. Chtěla přesnější definici, aby se přesně určilo, za jakých okolností se může osoba dožadovat tohoto práva. Zároveň požadovala, aby takové právo neměly politické strany a jiné instituce. Tyto návrhy ale neprošly, a zákon byl schválen tak, jak jej navrhovala vláda.
Již před samotným hlasováním opozice prohlásila, že pokud návrhy na změnu tiskového zákona neprosadí, zablokuje ratifikaci Lisabonské smlouvy. Ani tento trik jí ale neprošel. Ještě před několika dny byla sice opozice jednotná, těsně před schvalováním nové unijní smlouvy prohlásila Strana maďarské koalice, že dokument podpoří. Vláda tak získala potřebných pět hlasů, které potřebovala. Strana maďarské koalice to prý udělala proto, aby Slovensko nemělo po případném neschválení Lisabonské smlouvy na mezinárodní politické scéně problém.
Téma tiskového zákona není defeinitivně uzavřeno
Ti, co nový zákon kritizují, tak nyní doufají v to, že jejich výzvy vyslyší prezident Ivan Gasparovič. Parlamentem schválený zákon totiž nyní čeká na jeho podpis, prezident jej ale může vrátit zpět k poslancům. Odpůrci se obrátili i na řadu mezinárodních institucí. Téma tiskového zákona tedy ještě není úplně uzavřené, pokud prezident předpis podepíše, chtějí se novináři i opozice obrátit se stížností k ústavnímu soudu.
Evropská komise dnes už naznačila, že proti novému zákonu nezasáhne, protože k tomu „není kompetentní“. Prý jde o vnitropolitickou záležitost. „Evropská komise věří ve svobodu médií, mezi něž patří i tisk. Může nicméně zasahovat pouze ve věcech, které spadají do kompetencí EU a toto není ten případ,“ sdělil mluvčí komise Martin Selmay.
