Bratislava - Slovensko jako první ze střední a východní Evropy uspořádá prestižní vinařskou soutěž Concours Mondial. O zlaté medaile v ní usiluje přes osm tisíc vzorků z celého světa, včetně Česka. Přes 200 jich pochází přímo z hostitelské země. Tamní vinaři se přitom pořád potýkají s potížemi, které jejich kolegové z tradičních oblastí neznají.
Ladislav Šebo vybudoval rodinné vinařství v posledních dvaceti letech. Navázal na rodinnou tradici, kterou pod Malými Karpaty přetrhli komunisti. Poslední léta se ale opět příliš nedaří. „Cítíme, že nás stojí vyrobit jednu lahev čím dál tím víc námahy,“ konstatoval vinař.
Kvalita slovenských vín roste
Dnes je Šebo jedním ze tří stovek degustátorů prestižní soutěže vín, která se letos poprvé koná mimo západní Evropu. Bratislava si podle organizátorů pořadatelství zasloužila rychlým růstem kvality. „Ochutnal jsem pět nebo deset vzorků ze Slovenska a opravdu nebyly dobré. Loni jsem si ale udělal čas, ochutnal jsem jich mnoho, a objevil jsem skutečně kvalitní vína,“ řekl hlavní organizátor soutěže Thomas Costenoble.
Slovenští vinaři ale hospodaří jen na dvanácti tisících hektarech vinohradů. Aby se prosadili vedle oblíbených francouzských nebo španělských vín, musejí milovníkům vína nabídnout něco navíc, což jsou hlavně nejkvalitnější přívlastková vína, do kterých se nesmí při výrobě přidávat cukr. Tato vína by měla představovat budoucnost slovenských vinařů.
Slovenské vinohrady se mění na rodinné domy
Jenže vinaři čelí stále silnější konkurenci – ovšem překvapivě ne ze strany zahraničních vinic. Vinohradů na Slovensku stále ubývá, jelikož ceny pozemků jsou tak vysoké, že mnoho vinařů neodolalo nabídkám stavitelů rodinných domů. „Developerské firmy jsou velmi silné a dokážou přeplatit a obsadit vinohrady,“ řekl degustátor Tibor Vittek.
Slováci patří společně s Čechy k největším konzumentům alkoholu v Evropě - dávají ale přednost pivu a pálenkám. Místní vinaři je tak chtějí víno naučit pít, protože v zahraničí mají malou šanci prorazit.
