Na jihozápadě Islandu ve středu vybuchla sopka, erupce žhavé lávy dosahují výšky padesáti metrů. Úřady varovaly před rizikem obnovení sopečné činnosti v oblasti jižně od hlavního města Reykjavíku, neboť se v regionu hromadí pod zemí magma. V oblasti přitom nedávno skončila jiná erupce. Na poloostrově Reykjanes chrlila tamní sopka fontány roztavené horniny skoro osm týdnů.
„Lávové fontány dosahují výšky padesáti metrů a délka trhliny se zdá být asi 3,4 kilometru a stále roste,“ popsal v prohlášení islandský meteorologický úřad. Podle prvních odhadů jsou současné exploze silnější než ty v uplynulých dnech.
Podle agentury DPA úřady několik hodin před odpolední erupcí nařídily evakuaci Grindavíku a Modré laguny.
„Začalo to jako velmi tradiční puklinová erupce se spoustou lávových fontán a lávy, která se již vylévá,“ popsal islandský geofyzik Ari Trausti Gudmundsson. „Aktivita fontán je obvykle nejsilnější na začátku. Slábne velmi pomalu a možná v příštích 24 hodinách se většina těchto lávových fontán zpomalí,“ dodal s tím, že erupce může trvat několik dní nebo týdnů.
Pátá erupce od prosince
Islandské úřady zaznamenaly od prosince již pátou erupci, celkově osmou od roku 2021. Tehdy se podle seismologů aktivovaly geologické systémy, které byly předtím zhruba osm set let nečinné.
Výbuchy v minulosti narušily třeba dálkové vytápění, uzavřely klíčové silnice či srovnaly se zemí několik domů v rybářském městě Grindavík. Od té doby se do oblasti vrátilo jen několik obyvatel. Úřady ve snaze zabránit škodám vybudovaly umělé bariéry, které mají lávu odvést pryč od infrastruktury.
Výbuchy by se na Islandu mohly podle médií opakovat po desetiletí či staletí. Sami Islanďané často nazývají ostrov „zemí ohně a ledu“ s odkazem na krajinu pokrytou ledovci i aktivními sopkami. V roce 2010 erupce v jiné části Islandu vychrlila do ovzduší tolik popela, že ve světě muselo být zrušeno na sto tisíc letů.
