Sjezd republikánů v Minneapolis oficiálně vyšle McCaina do bitvy o Bílý dům

Minneapolis (Minnesota) - V minnesotském dvojměstí Minneapolis-Saint Paul v pondělí začne sjezd Republikánské strany. Na čtyřdenním setkání strana oficiálně nominuje Johna McCaina coby prezidentského kandidáta do listopadových voleb hlavy státu a posvětí i kandidaturu Sarah Palinové jako jeho viceprezidentky.

Republikáni se snaží ke svému nominačnímu sjezdu přilákat pozornost co největšího počtu voličů. Podle analytiků to ale pouhé tři dny po projevu demokrata Baracka Obamy nebude lehké. Kandidát demokratů v coloradském Denveru pohnul 80 000 návštěvíky a podařilo se mu svou pozici jakožto prvního afroamerického kandidáta vyhrotit na maximum. McCain, který v pátek oslavil 72. narozeniny, není podle odborníků ani zdaleka tak oslnivým řečníkem. Sázet bude na image ostříleného politika, zkušeného Američana a veterána z Vietnamské války. Stejně syrově americký je i životní příběh jeho viceprezidentky, republikánskou kampaň však netáhnou osobnosti jako spíše setrvačnost jejich vlády a jí prosazovaných myšlenek.

Časopis The Economist ve svém pátečním vydání označil Baracka Obamu za „muže, jenž umí inspirovat Američany jako žádný jiný politik v moderních dějinách Spojených států“. Navíc americká veřejnost ruku v ruce s americkými médii věnovaly již od začátku primárních voleb v lednu mnohem větší pozornost vybírání demokratického kandidáta pro Bílý dům než jeho republikánského soupeře. Také průzkumy Gallupova ústavu z minulého týdne ukazují, že Obamu by nyní volilo 48 procent lidí, zatímco McCaina 42 procent.

Republikáni se budou během svého sjezdu potýkat i s okolnostmi, které nemohou ovlivnit. Počátkem týdne má totiž podle meteorologů zasáhnout jih Spojených států hurikán Gustav, který si už cestou po karibské oblasti vyžádal několik desítek obětí. Strana prý kvůli tomu zvažuje odložení sjezdu. Bílý dům prý v této souvislosti uvažuje o tom, že možná zruší pondělní vystoupení prezidenta George Bushe na sjezdu. Další nevýhodou pro republikánský tábor by mohl být fakt, že ve čtvrtek 4. září večer, kdy má McCain během svého vystoupení v aréně Xcel Energy Center oficiálně přijmout nominaci, se bude v televizi vysílat úvodní zápas Národní fotbalové ligy. To by mohl být další důvod, proč by návštěvnost na stadionu i televizní sledovanost akce mohla být mnohem nižší, než jak tomu bylo u demokratů. Ne všechny trumfy však mají v kapse demokraté.

Mistrovský a mediálně vděčný tah se v pátek podařil i republikánům, a to díky McCainovu prohlášení, že chce na postu uchazečky o viceprezidentský úřad vidět mladou a půvabnou aljašskou guvernérku Sarah Palinovou (44). Podle analytiků se nyní McCain díky svému překvapivému výběru této málo známé političky může úspěšně postavit tvrzení demokratů, podle nichž nemá co nového nabídnout americkým voličům. Výběrem Palinové, která je o tři roky mladší než Obama, prý může McCain vzít vítr z plachet i těm kritikům, kteří jej považují za příliš starého uchazeče o Bílý dům. Navíc může přebrat demokratům i voliče (především ženy) zklamané faktem, že Obama si za svého kandidáta na viceprezidenta vybral Joea Bidena, a nikoliv senátorku Hillary Clintonovou. Výměnou za velkou mediální pozornost však McCain musí podle odborníků počítat i s tím, že jej kritici budou pranýřovat za to, že jako svou zástupkyni zvolil ženu, která je v úřadu guvernérky ani ne dva roky a jež má nulovou zkušenost v zahraniční politice.

Odborníci upozorňují také na fakt, že právě jen tři dny, které od sebe dělí sjezdy obou stran, dávají republikánům do rukou mocnou zbraň. Totiž že mohou téměř okamžitě reagovat na obvinění a výtky demokratů z denverského sjezdu a novou ofenzivou proti demokratickému táboru k sobě přitáhnout pozornost. Tu by měla přinést i zvučná jména aktérů: vedle prezidenta Bushe by měl na sjezdu promluvit i viceprezident Richard Cheney, kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger nebo bývalý newyorský starosta Rudy Giuliani.

Republikánskému sjezdu předcházely primární volby, v nichž senátor McCain získal na rozdíl od Obamy potřebný počet delegátů nutných pro nominaci velmi brzy - již 4. března. Podporu mu tehdy vyjádřilo 1 517 volitelů, přičemž ostatní uchazeči o nominaci za ním zaostali se značným odstupem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 19 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...