Síly věrné premiérovi Málikímu se rozmístily po Bagdádu

Bagdád - Zvláštní jednotky a milice věrné iráckému premiérovi Núrímu Málikímu se v noci na dnešek rozmístily na strategických místech v metropoli Bagdádu. Málikí v nedělním projevu ve státní televizi znovu zopakoval, že nepodlehne tlakům a nevzdá se kandidatury na třetí funkční období. Šíitská koalice v parlamentu navrhla na nového premiéra místopředsedu parlamentu Hajdára Abadího.

Vojáci, policisté a milicionáři se údajně seskupili hlavně v oblasti takzvané zelené zóny, kde se nachází množství vládních úřadů a zahraničních velvyslanectví. K dispozici prý mají také tanky. Podle bagdádské policie kontrolují síly loajální současnému premiérovi klíčové vstupy do města a některé významné mosty. Podle listu The Washington Post obklíčily jednotky dokonce i prezidentský palác.

Málikí v nedělní televizní promluvě uvedl, že podá k soudu stížnost na nového prezidenta Fuáda Masúma za „zjevné porušení ústavy“. Prezidenta viní z otálení při jmenování nového premiéra země. Ústavní lhůta stanovená pro jmenování vypršela údajně už v noci na pátek. Podle Málikího Masúmova nečinnost situaci v Iráku pouze zhorší.

Irácký nejvyšší soud dnes popřel informace médií, podle nichž rozhodl, že blok premiéra Málikího je největším v parlamentu, a proto by prezident v souladu s ústavou měl Málikího znovu požádat o vytvoření vlády.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová v reakci na Málikího oznámení uvedla, že USA plně podporují iráckého prezidenta Masúma „jako garanta irácké ústavy“. Zároveň prý Spojené státy odmítají jakékoli snahy o manipulaci ústavních či právních procesů. Prezident Barack Obama už dříve uvedl, že Washington podporuje v Iráku vznik vlády národní jednoty. Americký ministr zahraničí John Kerry Málikího vyzval, aby nevyvolával další politické napětí v zemi.

Málikí, jehož šíitský volební blok vyhrál dubnové volby, nadále odolává tlaku na své odstoupení. To požadují nejen sunnitští a kurdští politici, ale stále hlasitěji také někteří šíité a především sousední Írán, který dosud platil za Málikího podporovatele. Kritici požadují, aby novou iráckou vládu, která by se měla vypořádat s nebezpečím ze strany extremistů z Islámského státu, vedla méně polarizující osobnost.

Ozbrojenci z hnutí Islámský stát dobyli ráno město Džalavlá, které se nachází 115 kilometrů severovýchodně od irácké metropole Bagdádu. Po týdnech intenzivních bojů tam porazili kurdské jednotky. K obsazení Džalavlá údajně došlo pouhý den poté, co zde sebevražedný útočník zabil deset kurdských bojovníků. Militanti rovněž získali kontrolu nad dalšími dvěma vesnicemi v okolí.

Iráčtí Kurdové se snaží tažení islamistů zastavit, bojují ale s nedostatečným vybavením. Radikálové mají naopak k dispozici nejmodernější americké zbraně, které zabavili z obsazených základen irácké armády.

USA již údajně dodávají zbraně kurdským jednotkám

Nejmenovaný americký činitel pro agenturu AP uvedl, že Obamova administrativa již začala dodávat zbraně přímo kurdským jednotkám. Až dosud přitom Washington vždy trval na tom, že zbraně prodává jen ústřední irácké vládě. O jaký typ zbraní jde, americký zdroj neupřesnil. Údajně je ale Kurdům nedodává americké ministerstvo obrany. Podobné operace v minulosti prováděla Ústřední zpravodajská služba (CIA).

Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání v neděli požádal mezinárodní společenství o poskytnutí zbraní, kterými by mohli jeho lidé čelit náporu ozbrojenců. Německá vláda oznámila, že na jeho výzvu nebude reagovat.

Humanitární situace na severu země se každou minutou zhoršuje. Podle odhadů OSN je v oblasti na 150 tisíc uprchlíků, kteří převážně míří do sousední Sýrie nebo Turecka. Ti, kteří ale na útěk nemají sílu, čeká téměř jistá smrt. Buď ve vyprahlé krajině vyhladoví, nebo je islamisté zabijí. Nejméně pět stovek jezídů už radikálové povraždili, některé ženy a děti prý dokonce pohřbili zaživa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 46 mminutami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 49 mminutami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 59 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 1 hhodinou

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.