Síly věrné premiérovi Málikímu se rozmístily po Bagdádu

Bagdád - Zvláštní jednotky a milice věrné iráckému premiérovi Núrímu Málikímu se v noci na dnešek rozmístily na strategických místech v metropoli Bagdádu. Málikí v nedělním projevu ve státní televizi znovu zopakoval, že nepodlehne tlakům a nevzdá se kandidatury na třetí funkční období. Šíitská koalice v parlamentu navrhla na nového premiéra místopředsedu parlamentu Hajdára Abadího.

Vojáci, policisté a milicionáři se údajně seskupili hlavně v oblasti takzvané zelené zóny, kde se nachází množství vládních úřadů a zahraničních velvyslanectví. K dispozici prý mají také tanky. Podle bagdádské policie kontrolují síly loajální současnému premiérovi klíčové vstupy do města a některé významné mosty. Podle listu The Washington Post obklíčily jednotky dokonce i prezidentský palác.

Málikí v nedělní televizní promluvě uvedl, že podá k soudu stížnost na nového prezidenta Fuáda Masúma za „zjevné porušení ústavy“. Prezidenta viní z otálení při jmenování nového premiéra země. Ústavní lhůta stanovená pro jmenování vypršela údajně už v noci na pátek. Podle Málikího Masúmova nečinnost situaci v Iráku pouze zhorší.

Irácký nejvyšší soud dnes popřel informace médií, podle nichž rozhodl, že blok premiéra Málikího je největším v parlamentu, a proto by prezident v souladu s ústavou měl Málikího znovu požádat o vytvoření vlády.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová v reakci na Málikího oznámení uvedla, že USA plně podporují iráckého prezidenta Masúma „jako garanta irácké ústavy“. Zároveň prý Spojené státy odmítají jakékoli snahy o manipulaci ústavních či právních procesů. Prezident Barack Obama už dříve uvedl, že Washington podporuje v Iráku vznik vlády národní jednoty. Americký ministr zahraničí John Kerry Málikího vyzval, aby nevyvolával další politické napětí v zemi.

Málikí, jehož šíitský volební blok vyhrál dubnové volby, nadále odolává tlaku na své odstoupení. To požadují nejen sunnitští a kurdští politici, ale stále hlasitěji také někteří šíité a především sousední Írán, který dosud platil za Málikího podporovatele. Kritici požadují, aby novou iráckou vládu, která by se měla vypořádat s nebezpečím ze strany extremistů z Islámského státu, vedla méně polarizující osobnost.

Ozbrojenci z hnutí Islámský stát dobyli ráno město Džalavlá, které se nachází 115 kilometrů severovýchodně od irácké metropole Bagdádu. Po týdnech intenzivních bojů tam porazili kurdské jednotky. K obsazení Džalavlá údajně došlo pouhý den poté, co zde sebevražedný útočník zabil deset kurdských bojovníků. Militanti rovněž získali kontrolu nad dalšími dvěma vesnicemi v okolí.

Iráčtí Kurdové se snaží tažení islamistů zastavit, bojují ale s nedostatečným vybavením. Radikálové mají naopak k dispozici nejmodernější americké zbraně, které zabavili z obsazených základen irácké armády.

USA již údajně dodávají zbraně kurdským jednotkám

Nejmenovaný americký činitel pro agenturu AP uvedl, že Obamova administrativa již začala dodávat zbraně přímo kurdským jednotkám. Až dosud přitom Washington vždy trval na tom, že zbraně prodává jen ústřední irácké vládě. O jaký typ zbraní jde, americký zdroj neupřesnil. Údajně je ale Kurdům nedodává americké ministerstvo obrany. Podobné operace v minulosti prováděla Ústřední zpravodajská služba (CIA).

Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání v neděli požádal mezinárodní společenství o poskytnutí zbraní, kterými by mohli jeho lidé čelit náporu ozbrojenců. Německá vláda oznámila, že na jeho výzvu nebude reagovat.

Humanitární situace na severu země se každou minutou zhoršuje. Podle odhadů OSN je v oblasti na 150 tisíc uprchlíků, kteří převážně míří do sousední Sýrie nebo Turecka. Ti, kteří ale na útěk nemají sílu, čeká téměř jistá smrt. Buď ve vyprahlé krajině vyhladoví, nebo je islamisté zabijí. Nejméně pět stovek jezídů už radikálové povraždili, některé ženy a děti prý dokonce pohřbili zaživa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 37 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...