Sever USA zápolí s extrémními mrazy, v Minnesotě naměřili minus 41 stupňů

Sever Spojených států zasáhla vlna třeskutých mrazů. Ve městě Cotton v Minnesotě u hranic s Kanadou klesla teplota na minus 41 stupňů Celsia. Severovýchod země předtím zasypal sníh – v Pensylvánii napadlo místy přes 1,5 metru za tři dny.

Minus 38 stupňů hlásila stanice ve městě International Falls, kterému se přezdívá mrazák USA. Takový mráz, jaký zde byl naměřen ve středu, zde ale podle americké Národní meteorologické služby (NWS) nebyl od roku 1924. Rekordem je zde minus 48 stupňů Celsia z ledna 1909.

V takových podmínkách hrozí omrzliny už po dvaceti minutách. Extrémně nízké teploty navíc neustoupí. Nejteplejším zbývajícím dnem letošního roku má být pátek, kdy se v International Falls očekává minus 20 stupňů Celsia. O silvestrovské noci bude ještě o deset stupňů chladněji.

Mimořádně nízké teploty ale trápí také další místa v Minnesotě. Varování před omrzlinami, které může snadno způsobit mrazivý vítr, vydali meteorologové i pro oblast Nové Anglie v severovýchodním cípu USA, pro sever Pensylvánie a pro stát New York.

2 minuty
V USA udeřily po kalamitě třeskuté mrazy
Zdroj: ČT24

Chtělo by to trochu globálního oteplování, rýpl si Trump

Meteorologická stanice Mount Washington naměřila přes minus 36 stupňů Celsia. Na letišti v Chicagu pak museli zrušit přes osmdesát letů. Personál nestíhal letadla rozmrazovat.

„Může to být nejstudenější Silvestr. Možná bychom mohli použít trochu toho starého dobrého globálního oteplování,“ poznamenal na Twitteru americký prezident Donald Trump. Svůj tweet zakončil doporučením, aby se lidé pořádně oblékli.

Vědci oponují - vlna mrazů podle nich nic nezmění na tom, že rok 2017 bude druhým nebo třetím nejteplejším v historii měření. Není to přitom poprvé, co Trump vtipkoval na téma klimatických změn. „V New Yorku mrzne a sněží - potřebujeme globální oteplování,“ napsal v roce 2012.

Šéf Bílého domu letos v červnu oznámil, že Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody o ochraně klimatu. Za své rozhodnutí sklidil kritiku ve světě i v USA. Některá města, podniky i státy v USA se ale rozhodly, že klimatické ujednání budou i tak respektovat.

Trump nesouhlasí s teorií, že za růstem průměrné teploty na planetě stojí z velké části lidská činnost, Pařížskou dohodu proto považuje za ohrožení pracovních míst a rozvoje průmyslu v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...