Dolní komora polského parlamentu večer schválila novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která umožní nové konzervativní vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Přijetí novely oslavili vládní poslanci bouřlivým potleskem, opozice při rozpravě nešetřila kritikou. Sejm schválil i další sporný zákon, na jehož základě bude vláda dosazovat i vedoucí pracovníky úřadů.
Norma prošla díky jednotnému postupu poslanců konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 230 ku 152. PiS po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu.
„Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové,“ předpověděla Gazeta Wyborcza, liberální list nakloněný opoziční Občanské platformě (PO). Podle novin „může malá novela přinést velké změny“. PiS naopak tvrdí, že „vrací Polákům veřejnoprávní média“. O obsazení řídících funkcí a dozorčích rad obou institucí dosud rozhodovala výběrová řízení, nová verze zákona o veřejnoprávních médiích poskytuje ministrovi státního pokladu možnost dosadit vlastní nominanty.
Opozice: Vláda v zemi zavádí ruské mravy
V bouřlivé parlamentní debatě političtí odpůrci vyčítali jednobarevné vládě, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. „To není mediální zákon, to je kádrový zákon,“ prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Na adresu vládního tábora padaly výčitky, že importuje do Polska ruské mravy a zavádí v zemi diktaturu. Polská média jsou totiž jen jednou z položek na seznamu legislativních a personálních změn, které PiS provádí od svého říjnového nástupu k moci.
Sejm schváli také novelu zákona o úřadech, která kanceláře polské byrokracie otevře stranickým činovníkům. Zatímco dosud nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově by mělo stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu. Novela rovněž počítá s tím, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni. Podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovalo výběrové řízení.
Vláda během prvních týdnů vyměnila také šéfy tajných služeb i dalších bezpečnostních orgánů a státních úřadů, skončil mj. šéf rafinérské společnosti PKN Orlen Jacek Krawiec, kterého vláda nahradila poslancem PiS Wojciechem Jasińským.
PiS: Chceme Polákům vrátit veřejnoprávní média
PiS odůvodňuje novelu přijatého mediálního zákona snahou „vrátit veřejnoprávní média Polákům“. Zejména v televizi prý převažuje jediný „správný“ názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. „S tím je nutné přestat,“ prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice.
PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. „Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají,“ řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki.
Proti novele se vedle PO postavily i další opoziční strany. Grzegorz Furgo ze strany Moderní připomněl, že PiS slibovala „druhé BBC“, ale novela importuje do Polska „Putinovy vzory z Russia Today“. Nicméně Furgův kolega Michal Stasiński vyčetl liberálům z PO, že po osmi letech liberálních vlád odpovídají za současnou situaci. „Veřejnoprávní média v nynější podobě jsou výsledkem vašeho mnohaletého zanedbávání, lenosti, nedostatku charakteru, iniciativy a politické odvahy. Přenechali jste je jako kořist PiS,“ prohlásil.
Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku.
Přijatá novela se nelíbí ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi. Ten dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti. „Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí Unie,“ napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon zmíněné hodnoty respektovat.
