Šéf slovenského NBÚ prý donášel pro komunistickou kontrarozvědku

Bratislava - Ředitel slovenského Národního bezpečnostního úřadu František Blanárik zřejmě v období vlády komunistů spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou. O jeho aktivní činnosti za tohoto režimu informovala slovenská televize Markíza. Blanárik přitom získal bezpečnostní prověrku požadovanou Severoatlantickou aliancí.

Markíza čerpala z dokumentů pražského archivu bezpečnostních složek. Televize našla informaci nejen o tom, že byl důvěrníkem vojenské kontrarozvědky, ale dále i uvedla, že jako důvěrník dosahoval velmi dobrých výsledků. „Ochotně a iniciativně odevzdával poznatky, které charakterizují morálně politický stav cvičících jednotek, v tom čase byl totiž aktivním vojákem,“ komentovala informace televize Markíza zpravodajka ČT Olga Baková.

NBÚ mimo jiného vydává takzvané bezpečnostní prověrky opravňující k přístupu k utajovaným skutečnostem, které však nemohou získat vědomí spolupracovníci komunistických tajných služeb.

Blanárik měl v 70. letech spolupracovat s kontrarozvědkou jako důvěrník

Podle archivních spisů začal Blanárik spolupracovat s kontrarozvědkou v 70. letech jako důvěrník. „I když obecně ne všichni důvěrníci museli být vědomí spolupracovníci, Blanárikův svazek naznačuje, že v jeho případě to mohlo být naopak,“ poznamenala Markíza. Citovala ze spisu, v němž se kladně hodnotila Blanárikova spolupráce s kontrarozvědkou.

V roce 1980 údajně absolvoval Blanárik, který byl v době totality profesionálním vojákem, několikaměsíční zpravodajské školení s cílem prohloubit si vědomosti z práce rozvědky a kontrarozvědky. Kontrarozvědka ho prý nasadila na jeho kolegu z vojenského útvaru v Levicích, o němž jí podal informace.

Ve své funkci je Blanárik od roku 2006

Blanárika zvolil slovenský parlament do funkce v roce 2006 po nástupu současné vlády premiéra Roberta Fica. V současnosti disponuje prověrkou nejvyššího stupně, může tedy nahlížet i do přísně tajných dokumentů. Blanárik v minulosti působil v dozorčí radě společnosti Petina International, která obchodovala i se zbraněmi, a byl členem komise přidělující licence pro vývoz zbraní. Na pozici ředitele slovenského NBÚ nastoupil z postu vojenského přidělence na Ukrajině.

František Blanárik zatím zůstává v úřadu a podle své mluvčí se k situaci brzy vyjádří. Nestane se tak ale ještě dnes, protože je údajně hospitalizovaný.

Zatím je obtížné odhadnout, jak se případ bude vyvíjet. V jeho souvislosti však vyvstávají otázky, nakolik jsou bezpečnostní prověrky vydávané NBÚ důvěryhodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 55 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...