Scottův Exodus z egyptských kin. Film prý nekriticky straní Židům

Káhira - Egyptské úřady zakázaly v zemi promítat nový velkofilm Riddleyho Scotta s názvem Exodus: Bohové a králové. Nejnovější verze biblického příběhu o vyvedení hebrejců z egyptského otroctví prý obsahuje historické nepřesnosti a Egypťany zobrazuje jako kruté otrokáře. Vedle Egypta přišel podobný zákaz také v Maroku nebo Spojených arabských emirátech.

Nejnovější film Riddleyho Scotta stál společnost Fox v přepočtu přes tři miliardy korun. Za první víkend promítání vydělal po světě 24,5 milionu dolarů. Na území, kam je děj Exodu situován, ale zatím oficiálně nevydělá nic. Tamní kina totiž nesmí snímek promítat.

Ačkoliv Scottův počin je v první řadě umělecký film bez nároku na „věrohodnost“, egyptská vláda má na věc jasný názor. „Je to sionistický film, který předkládá sionistický pohled na historii a obsahuje historické nepřesnosti. Zakázali jsme ho, protože naprosto popírá historická fakta,“ uvedl egyptský ministr kultury Gaber Asfour.

Cenzorům například vadí, že se ve filmu Rudé moře rozestupuje kvůli zemětřesení, nebo že pyramidy staví Židé. Slavné hrobky faraonů přitom podle Káhiry vznikly ještě před příchodem Židů do Egypta. Největší výtky pak sklidilo zobrazení Mojžíše coby válečníka.

Recenzi snímku od spolupracovníka ČT Michala Šobra si můžete přečíst ZDE

Nahrávám video

Není to zdaleka jediný případ, kdy film z hollywoodské produkce pobouřil historickými nepřesnostmi. Právě Ridley Scott pobouřil milovníky antiky filmem Gladiátor. Za pomyslného krále filmových překrucovatelů dějin je ale v očích kritiků považován americký herec a režisér Mel Gibson.

Řeč je o snímku Statečné srdce popisující skotského bojovníka za nezávislost Williama Wallace, který pobouřil nejednoho historika, nebo o filmu Patriot. Jeho děj dokonce řešila Velká Británie na diplomatické úrovni. Britské vojáky prý filmaři ztvárnili jako přehnaně kruté. Další Gibsonův film Umučení Krista zase pobouřil židovskou obec. Podle ní zobrazuje Židy jako zlé a krvelačné bytosti.

  • Federace českých židovských obcí dokonce podala oficiální protest proti ocenění Mela Gibsona na Karlovarském filmovém festivalu za mimořádný přínos světové kinematografii. Podle ní tak festival dává prostor antisemitským názorům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 16 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 46 mminutami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 1 hhodinou

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 6 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 8 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 9 hhodinami
Načítání...