Ukrajinská pilotka Naděžda Savčenková, kterou ruský soud v úterý poslal na 22 let do vězení, má pověst nekompromisní a tvrdé ženy. Stala se například pilotkou v zemi, kde měli toto výsostné právo pouze muži. Nakonec si ale prosadila své a usedla do bitevního vrtulníku, popsala její sestra Věra.
Savčenková kdysi porazila ukrajinskou armádu. Teď má proti sobě Rusko
Už jako velmi mladá se rozhodla Naděžda Savčenková, že bude vojenskou pilotkou – vstoupila tedy do armády. Stala se radistkou a později podstoupila i parašutistický výcvik. „Vždy dokázala držet tempo s muži,“ tvrdí její sestra Věra Savčenková.
Největší sen si však dlouho splnit nemohla. Třikrát se pokusila o přijetí na Univerzitu vzdušných sil v Charkově, ale pokaždé byla odmítnuta s odůvodněním, že univerzita přijímá pouze muže. V roce 2005 se jako jediná žena zúčastnila ukrajinské mise v Iráku a po návratu podala žádost o výjimku na ministerstvo obrany. Ministerstvo její žádost přijalo, a ona se tak stala jednou z prvních žen, které vystudovaly charkovskou univerzitu, a zároveň i jednou z prvních pilotek v ukrajinské armádě. Jejího úspěchu si v té době všimla i tamní média.
- Naděžda Savčenková, ukrajinská pilotka, byla v létě 2014 zajata a následně předána ruským úřadům.
- V Rusku ji pak soud obvinil z údajné účasti na vraždě dvou ruských novinářů, na které podle obvinění navedla palbu ukrajinského dělostřelectva. Kromě toho byla obžalována i z nelegálního překročení ruských hranic a odsouzena k 22 letům vězení.
- Obhajoba ovšem tvrdí, že k útoku na novináře došlo více než hodinu poté, co byla Naděžda zajata, a do Ruska byla převezena násilně.
Naděžda i se svou sestrou vyrůstala v Kyjevě, v ukrajinsky mluvící rodině, což bylo v té době spíš výjimkou. Tvrzení ruských médií, že jejich rodina je silně nacionalistická, však její sestra Věra odmítá. „Pokud o nás říkají, že jsme rodina nacionalistů, banderovců, tak musím upozornit, že otec byl v komunistické straně, než se v ní kardinálně zklamal, a do roku 2000 jsme nebyly pokřtěné,“ řekla. Jejich otec pracoval jako inženýr a právě zděděný vztah k technice nasměroval Naděždu k letectví. Smrt otce ji podle sestry silně ovlivnila. „Stala se z ní skutečně tvrdá žena,“ uvedla.
Poté, co Naděžda Savčenková dokončila univerzitu, začala sloužit jako kulometčík a navigátor v posádce bitevního vrtulníku Mi-24, a když ukrajinská armáda zahájila operaci proti separatistům na východě země, opakovaně žádala o nasazení na frontě. Její žádosti však velení ignorovalo, a ona proto vstoupila do dobrovolnické brigády Aidar. Právě v řadách dobrovolníků pak byla v roce 2014 zajata.
Ve vězení se z ní stala poslankyně
Proti jejímu věznění ostře protestují ukrajinští představitelé. Rovněž USA a Evropská unie vyzývají ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Savčenkovou osvobodil. Savčenková krátce po svém zatčení vyhlásila hladovku na protest proti svému věznění, kterou ovšem později přerušila na doporučení lékařů. Další hladovku započala začátkem března letošního roku, kvůli údajnému protahování procesu.
V době svého věznění, v říjnu 2014, byla v nepřítomnosti zvolena poslankyní do ukrajinského parlamentu za stranu Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové. Soud vynesl rozsudek 21. března a Savčenková se proti němu odmítla odvolat. Ukrajinský prezident Petro Porošenko již oznámil své úmysly provést výměnu Savčenkové za dva ruské občany zajaté rovněž během bojů na východní Ukrajině.