Savčenková by cestu do vězení nemusela přežít, tvrdí obhájce. Moskva prý souhlasí s výměnou

Zdravotní stav ukrajinské důstojnice Nadi Savčenkové vězněné v Rusku je podle jejího advokáta vážný. Odsouzená pilotka drží už jedenáct dní hladovku. Moskevský rozhlas s odvoláním na nejmenovaného lékaře označil její stav dokonce za kritický. Savčenková by dle spekulací měla být vyměněna za Rusy dopadené v Donbasu.

Ruský soud poslal Savčenkovou na 22 let za mříže. Ukrajinka je podle rozsudku vinna ze spoluúčasti na vraždě dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny. Savčenková vinu odmítá a odvolat se nechtěla, její osud má teď v rukou sám šéf Kremlu Vladimir Putin, který ovšem k jejímu osudu zatím mlčí.

Podle mých neoficiálních informací je tu jediná možnost - (zadržení Rusové) musí být vyměněni pouze za Naďu, dokud je naživu. Jsou tam i další kandidáti na případnou výměnu jako (režisér) Oleg Sencov. Vypadá to, že Rusko tyto podmínky přijalo.
Ilja Novikov
advokát Savčenkové

Ukrajinka tak stále čeká v západoruském Rostově na převoz do ruského vězení, kde si má trest odpykávat. Podle jejího obhájce Nikolajeva Polozova ale transportu není schopna a nemusela by ho přežít.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Moskvu, aby s ohledem na „krajně těžký“ zdravotní stav odsouzené povolili její ošetření ukrajinským lékařem. Ruské úřady ale prý na prosbu nereagovaly.

Savčenková během posledního dne soudního líčení
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Schyluje se k výměně?

Ruská i ukrajinská média se shodují na tom, že Savčenková by měla být vyměněna za údajné důstojníky ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Alexandrova a Jevgenije Jerofejeva, kteří byli dopadeni na východě Ukrajiny a v Kyjevě stojí před soudem. Tamní prokurátor pro ně žádá 15 let, verdikt má padnout v pondělí.

Právě vynesení rozsudku nad oběma Rusy má být podle optimistických předpovědí ukrajinských médií signálem ke startu výměny, v jejímž důsledku by se Savčenková měla dostat na svobodu.

Za Savčenkovou oroduje hlavně Kyjev. Ukrajinský prezident Petro Porošenko předal nedávno v Bruselu seznam 84 ruských jmen zapojených do případu, u nichž by uvítal zavedení sankcí.

Osvobození pilotky podle agentury Unian v pátek požadoval také americký ministr zahraničí John Kerry, když telefonoval se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Česká diplomacie už dříve vyzvala Moskvu, aby Savčenkovou neprodleně propustila.

Podle obžaloby Savčenková v červnu 2014 na východě Ukrajiny jako příslušnice dobrovolnické jednotky bojující na straně vládních sil navedla palbu ukrajinské armády na ruské novináře, z nichž dva zahynuli. Podle obhajoby byla ale tou dobou již zajata proruskými separatisty, kteří ji předali Rusům. Žalobci žádali pro Ukrajinku trest 23 let odnětí svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...