Sarkozy a Medveděv chtějí jednat o novém bezpečnostním paktu

Evian (Francie) - Francouzský a ruský prezident se dnes po společné schůzce ve francouzském Evianu shodli na tom, že Evropa potřebuje nový bezpečnostní pakt. Podle Dmitrije Medveděva by taková dohoda měla zakázat použití síly. Doplnil pak, že žádná země nemůže mít monopol na zajištění bezpečnosti v Evropě. Jeho francouzský protějšek Nicolas Sarkozy řekl, že je ochotný o novém bezpečnostním paktu jednat.

Ruský prezident si dnes neodpustil kritiku Spojených států. Dmitrij Medveděv prohlásil, že jejich samozvaná dominantní role ve světě podkopává mezinárodní bezpečnost. Příští rok navíc vyprší platnost bezpečnostní úmluvy START, kterou mezi sebou uzavřely USA a Sovětský svaz. Dohoda upravovala počet strategických zbraní. Medveděv proto žádá, aby byla náhradou za tuto dohodu vyjednána úmluva nová.

Francouzský prezident na jeho návrh přistoupil. „Slyšel jsem návrh prezidenta Medveděva na nový bezpečnostní pakt, který by obsáhl území od Vancouveru po Vladivostok. Jsme připraveni o tom jednat,“ řekl Sarkozy a navrhl k tomuto tématu schůzku, která by se měla konat na konci příštího roku.

Sarkozy rovněž v Evianu ocenil stažení ruských jednotek z Gruzie. Nechal se slyšet, že ruský prezident „dodržel slovo“, když dnes oznámil stažení ruských vojsk z Gruzie do dnešní půlnoci. Na závěr ovšem francouzský prezident poznamenal, že je nadále třeba, aby se obě strany rusko-gruzínského konfliktu zdržely jakýchkoli provokací.

Medveděv: Nová verze studené války nehrozí

Rusko dnes začalo stahovat své jednotky z takzvaných bezpečnostních zón podél separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. Odsun by měl být podle Rusů dokončen ještě dnes.

Medveděv vyzval v Evianu ke zklidnění situace kolem Gruzie, přinejmenším by se podle něj mělo upustit od konfrontační rétoriky. „Nestalo se nic osudového, nebo nenapravitelného. Nová verze studené války nám nehrozí,“ prohlásil.

Sarkozy se nyní podle agentury AP jako první nejvyšší západní představitel vyjádřil tvrdě i vůči Tbilisi. „Byla tam vojenská intervence gruzínských sil, která byla chybou… Říkám věci, jak si je myslím,“ uvedl Sarkozy. Potvrdil ale, že reakce ruské armády byla podle Paříže nepřiměřená.    

Medveděv a Sarkozy vyjádřili shodu i v otázce současné světové finanční krize. Ruský nejvyšší představitel podpořil návrh svého francouzského kolegy, aby se kvůli řešení krize světového finančního systému konal začátkem listopadu summit skupiny vedoucích světových ekonomik G8. Na něj by měly být přizvány také další státy, například Čína, Mexiko a Indie.

Smlouva START

V roce 1991 podepsaly USA a Sovětský svaz smlouvu START I, která omezuje počet strategických zbraní, například počty mezikontinentálních balistických střel. V roce 1992 přistoupily k dohodě i Rusko, Bělorusko, Ukrajina a Kazachstán.

Státy se zavázaly do sedmi let odstranit všechny jaderné zbraně ze svého území a snížit počty strategických zbraní. Součástí byla i dohoda o nešíření jaderných zbraní. Do konce roku 1996 bylo odstraněno podle dohody START přes 850 raket, startovacích zařízení a bombardérů připadajících na Bělorusko, Kazachstán, Ukrajinu a Rusko. Spojené státy odstranily 800 strategických mezikontinentálních řízených střel a strategických bombardérů mezikontinentálního dosahu.

V roce 1993 podepsaly USA a Rusko dohodu START II. Tato smlouva snižuje stav strategických zbraní hluboko pod hranicí vytyčenou smlouvou START I. Definitivně tak budou zlikvidovány pozemní mezikontinentální balistické střely s vícenásobnými samostatně naváděnými hlavicemi a speciální námořní balistické řízené střely. Snížení podle smlouvy START II mělo být ukončeno do 1. ledna 2003, termín byl ale prodloužen do roku 2007. Na ruské i americké straně mělo zůstat 3000 až 3500 jaderných raket.

                                              Zdroj: www.army.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 8 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 28 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...