Saakašvili se znovu stal gruzínským prezidentem

Tbilisi - Prozápadní gruzínský vůdce Michail Saakašvili byl zvolen v sobotních volbách znovu prezidentem hned v prvním kole. Vyplývá to z oficiálních téměř kompletních výsledků, které dnes oznámila gruzínská Ústřední volební komise. Opozice však pokládá výsledky za zfalšované a asi 300 až 400 jejích přívrženců dnes před sídlem státní televize demonstrovalo s transparenty "Nevěříme".

 

„Vyhráli jsme volby, ale výsledky byly zfalšovány. Nenecháme si ukrást naše hlasy,“ prohlásil před demonstranty opoziční kandidát Levan Gačečiladze. „Míšo odejdi, Levan je náš prezident,“ skandoval dav.

Výsledky, které byly získány po sečtení 98,8 procenta hlasů, ukazují, že pro Saakašviliho se vyslovilo 52,21 procenta voličů. Zbývajících 1,2 procenta hlasů, které zbývá sečíst, už nemůže podle komise vítězství Saakašviliho ohrozit, nemůže už totiž spadnout pod padesátiprocentní hranici nutnou pro zvolení hned v prvním kole. Hlavní z šesti opozičních kandidátů Gačečiladze získal podle komise 25,26 procenta hlasů.

„Pokud soudy výsledky nezruší, nebudou se závěry týkající se jednotlivých kandidátů výrazně měnit, rozhodně ne tak, aby to ohrozilo Saakašviliho vítězství,“ uvedl předseda ústřední volební komise Levan Tarchnišvili.

Gruzínská opozice ale odmítá uznat oficiálně uváděné výsledky. Obviňuje úřady ze zfalšování voleb ve prospěch dosavadního šéfa státu a žádá druhé kolo hlasování. Pokud nebude uspořádáno, hrozí demonstracemi a hladovkami. Velkou manifestaci svolávají opoziční politici na neděli do Tbilisi, kde v sobotním hlasování opozice získala více hlasů než Saakašvili.

Gačečiladze, který v úterý sliboval, že na protest proti zfalšování voleb zahájí hladovku, dnes řekl, že si potřebuje uchovat síly pro další boj, a tak jej v hladovění zastoupí jeho bratr.

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě uznali gruzínské hlasování jako platné a převážně demokratické i navzdory některým přešlapům.

Kontroverze kolem prezidentských voleb budí obavy z nestability a nepokojů v zemi jako loni v listopadu. Loňské nepokoje Saakašvili potlačil vyhlášením devítidenního výjimečného stavu a vypsáním předčasných prezidentských voleb. Podle některých gruzínských analytiků jsou však opoziční protesty už spíš součástí kampaně před jarními parlamentními volbami.

Saakašvili jako hrdina revoluce růží dosáhl v roce 2004 zvolení 96 procenty hlasů. Analytici předvídají, že ho tentokrát čeká těžší pětileté období nejen kvůli úbytku popularity, ale i proto, že opozice navzdory přetrvávající roztříštěnosti začíná spojovat síly proti šéfovi státu. Ten se snaží získat ztracený terén sliby, že bude více bojovat proti chudobě a pokračovat v modernizaci země a sbližování s EU a NATO. Hlásá také ochotu zapojit „kompetentní“ opoziční politiky do nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...