Brusel - Komisař pro lidská práva Rady Evropy Nils Muižnieks zveřejnil alarmující zprávu o postavení Romů v Česku. Vyjadřuje obavy nad mírou protiromských nálad. České úřady vyzývá, aby uplatňovaly tresty ve všech případech diskriminace, nenávisti a násilí vůči Romům. A kriticky se vyjadřuje i k počtu postižených lidí v ústavech.
Hlavním bodem kritiky je ale segregace romských dětí v Česku. Komisaři Rady Evropy vadí, že se s nimi zachází, jako by byli lehce mentálně postižené. Vzkazuje, že po přestěhování do Británie mají Romové lepší školní výsledky, protože v Česku se cítili nevítaní.
„Segregace romských dětí ve vzdělávání nadále vyvolává vážné znepokojení, pokud jde o lidská práva v České republice. Mnohé z nich jsou vyučovány jako děti s mírným postižením, což je v rozporu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, jenž Českou republiku za tuto praxi odsoudil. Na odstranění tohoto nedostatku je třeba naléhavě pracovat,“ uvedl Muižnieks při zveřejnění zprávy, kterou sestavil na základě poznatků učiněných během návštěvy v České republice z 12. až 15. listopadu 2012.
Muižnieks připustil, že české úřady učinily povzbudivé kroky včetně integračních strategií, opatření na potírání projevů rasové nenávisti nebo snah o větší zastoupení národnostních menšin v policejních sborech. Přesto ale je třeba udělat spoustu práce k vymýcení protiromského rasismu. „Pro situaci Romů je příznačné vyloučení a odsunutí na okraj společnosti. Opatření zacílená na změnu této situace se musí rozšířit, zvláště pokud jde o přístup ke kvalitnímu vzdělávání, obstojné bydlení a odstranění diskriminace,“ uvedl komisař.
- Ostravské ghetto v Přednádraží autor: Ožana Jaroslav, zdroj: ČTK
- Ostravské ghetto v Přednádraží autor: Ožana Jaroslav, zdroj: ČTK
Komisař dále vyzval místní úřady, aby v přístupu k Romům měly více na zřeteli lidská práva, a to zejména podporou práce zmocněnců pro romskou problematiku, poskytováním bydlení a dalších služeb sociálně slabým rodinám a zabráněním vystěhovávání Romů, což pak vede k „teritoriální segregaci“.
Česká republika má v komentáři k závěrům Rady Evropy výhrady. Například poukazuje na to, že vyučovací standardy jsou jednotné pro všechny školy, a tak nelze tvrdit, že školy s převahou romských žáků mají tyto standardy „de facto“ nižší. Navíc poukazuje na akční plán, jenž má bránit dalšímu umisťování dětí bez handicapů do tříd pro postižené děti.
Vepřín v Letech by se měl odstranit
Muižnieks také hluboce lituje, že na místě bývalého koncentračního tábora v Letech, kde nacisté internovali Romy, pořád stojí vepřín. Doporučuje ho odstranit s tím, že rozpočtové ohledy nemohou vítězit nad respektem k lidské důstojnosti.
V ústavech je příliš postižených
V 23stránkové zprávě o dodržování lidských práv v Česku se zaměřuje i na příliš vysoký počet postižených lidí (celkově kolem 60 000), kteří musí žít v ústavech. Na 30 000 z nich je navíc částečně nebo zcela zbaveno způsobilosti k právním úkonům. Komisař navrhuje, aby jim české úřady nabídly možnost žít v komunitních centrech.
„Vyjádřil jsem obavy nad tím, že stále žijí ve velkých psychiatrických ústavech, a to není dobré. Není to dobré, protože to není v souladu s mezinárodními lidskoprávními standardy,“ uvedl komisař.
S kritikou Rady Evropy souhlasí i čeští odborníci. I podle nich jsou české ústavy příliš přeplněné. Ředitelka Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením Camille Latimierová říká, že komisaře na problém upozornili.
„Situaci v oblasti zdravotně postižených zpráva postihuje relativně objektivně. O problémech víme a snažíme se je postupně řešit. Ale je jasné, že se jedná o dlouhodobý proces. Čísla jsou reálná,“ uvedla ve vysílání ČT24 ke zprávě vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Stát odmítá, že by v Česku bylo 60 tisíc lidí na psychiatriích, jak plyne ze zprávy. Podle statistik je to souhrnný počet psychiatrických hospitalizací v roce 2011. Přesto kritiku bere vážně. „V současné době připravujeme strategii transformace psychiatrické péče. Cílem je posílit péči domácí, komunitní atd.,“ slibuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Od příštího roku má v ČR začít platit nový občanský zákoník, který ztíží odebírání svéprávnosti. Soudy dosud často rozhodují bez přítomnosti člověka, o kterého se jedná. Soudy podle nového zákona budou moct omezit práva lidí jen na konkrétní činnosti a dobu.
