Rwanda zavřela kvůli ebole hranici s Kongem

Rwanda se kvůli možnému šíření nákazy viru ebola rozhodla uzavřít hranice s Demokratickou republikou Kongo. Rwandští úředníci ke kroku přistoupili poté, co se ve dvoumilionovém konžském městě Goma u hranic se Rwandou objevil už třetí případ nákazy. Podle agentury Reuters byl uzavřen hraniční přechod mezi konžskou Gomou a rwandským městem Gisenyi.

Konžské úřady s rozhodnutím Rwandy nesouhlasí, pro občany obou zemí může krok znamenat ztrátu živobytí. „Kvůli jednostrannému rozhodnutí rwandských úřadů nemohou rwandští občané odjet do Gomy, zatímco Konžané mohou odjet z Gisenyi, ale nemohou do města vstoupit. Spousta Konžanů a dalších osob, kteří žijí v Gisenyi, pracují v Gomě,“ uvedla kancelář konžského prezidenta.

Město Goma leží asi 300 kilometrů jižně od současného epicentra epidemie eboly na severovýchodě Demokratické republiky Kongo (bývalý Zair). Jde o rušné obchodní středisko na hranicích s Rwandou a nedaleko Ugandy. Ve městě je i mezinárodní letiště.

V Gomě jsou potvrzeny tři případy

Na začátku týdne v Gomě zemřel druhý člověk nakažený ebolou. Muž s příznaky nemoci strávil několik dnů doma s rodinou. Vysoce nakažlivým virusem tak onemocněla jeho dcera.

Úřady v současné době pátrají po všech, kteří se s nakaženými dostali do kontaktu, aby jim včas mohli podat vakcínu. Inkubační doba eboly je mezi dvěma až 21 dny, pacienti tedy dlouho nemusí tušit, že jsou nakažení.

Na krvácivou horečku, která se poprvé objevila na severu Konga v roce 1976, stále neexistuje definitivně schválený lék. Kongo v současnosti používá experimentální vakcínu od firmy Merck, kterou zdravotníci podali více než 170 tisícům osobám, jež přišly do kontaktu s ebolou. 

Světová zdravotnická organizace (WHO) v polovině července varovala před regionálním šířením nemoci, kterou označila za globální hrozbu. Zároveň se vyslovila proti uzavírání hranic, která mohou mít dalekosáhlé ekonomické důsledky pro místní obyvatele.

Epidemie eboly na východě Konga trvá už déle než rok, na nemoc zatím zemřelo přes 1800 lidí. Nemoc se projevila převážně jenom v Kongu. Výjimkou byly čtyři případy v Ugandě v červnu a červenci, kam ji přivezli občané Konga. Úřadům se podařilo šíření zamezit, všichni nakažení ale zemřeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 56 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled