Rwanda zavřela kvůli ebole hranici s Kongem

Rwanda se kvůli možnému šíření nákazy viru ebola rozhodla uzavřít hranice s Demokratickou republikou Kongo. Rwandští úředníci ke kroku přistoupili poté, co se ve dvoumilionovém konžském městě Goma u hranic se Rwandou objevil už třetí případ nákazy. Podle agentury Reuters byl uzavřen hraniční přechod mezi konžskou Gomou a rwandským městem Gisenyi.

Konžské úřady s rozhodnutím Rwandy nesouhlasí, pro občany obou zemí může krok znamenat ztrátu živobytí. „Kvůli jednostrannému rozhodnutí rwandských úřadů nemohou rwandští občané odjet do Gomy, zatímco Konžané mohou odjet z Gisenyi, ale nemohou do města vstoupit. Spousta Konžanů a dalších osob, kteří žijí v Gisenyi, pracují v Gomě,“ uvedla kancelář konžského prezidenta.

Město Goma leží asi 300 kilometrů jižně od současného epicentra epidemie eboly na severovýchodě Demokratické republiky Kongo (bývalý Zair). Jde o rušné obchodní středisko na hranicích s Rwandou a nedaleko Ugandy. Ve městě je i mezinárodní letiště.

V Gomě jsou potvrzeny tři případy

Na začátku týdne v Gomě zemřel druhý člověk nakažený ebolou. Muž s příznaky nemoci strávil několik dnů doma s rodinou. Vysoce nakažlivým virusem tak onemocněla jeho dcera.

Úřady v současné době pátrají po všech, kteří se s nakaženými dostali do kontaktu, aby jim včas mohli podat vakcínu. Inkubační doba eboly je mezi dvěma až 21 dny, pacienti tedy dlouho nemusí tušit, že jsou nakažení.

Na krvácivou horečku, která se poprvé objevila na severu Konga v roce 1976, stále neexistuje definitivně schválený lék. Kongo v současnosti používá experimentální vakcínu od firmy Merck, kterou zdravotníci podali více než 170 tisícům osobám, jež přišly do kontaktu s ebolou. 

Světová zdravotnická organizace (WHO) v polovině července varovala před regionálním šířením nemoci, kterou označila za globální hrozbu. Zároveň se vyslovila proti uzavírání hranic, která mohou mít dalekosáhlé ekonomické důsledky pro místní obyvatele.

Epidemie eboly na východě Konga trvá už déle než rok, na nemoc zatím zemřelo přes 1800 lidí. Nemoc se projevila převážně jenom v Kongu. Výjimkou byly čtyři případy v Ugandě v červnu a červenci, kam ji přivezli občané Konga. Úřadům se podařilo šíření zamezit, všichni nakažení ale zemřeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 19 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...