Praha - Rwandská genocida z roku 1994, během které hutuští extremisté za tři měsíce etnických čistek zmasakrovali na 800 000 Tutsiů a umírněných Hutuů, patří k nejstrašnějším tragédiím 20. století. Smutným mementem zůstává role mezinárodního společenství, jež masakru nedokázalo zabránit.
Válka vypukla poté, co bylo 6. dubna 1994 sestřeleno letadlo s prezidentem Rwandy Juvénalem Habyarimanou. Etnický konflikt Hutuů a Tutsiů ale ve Rwandě doutnal již delší dobu. Hutuové a Tutsiové byli přitom původně spíše sociálními kategoriemi. Tutsiové, majitelé stád, tvořili 14 procent obyvatel a většinoví Hutuové byli většinou pastevci a rolníci. Za vlády koloniálních velmocí však mezi nimi narostla nenávist.
Boje mezi kmeny Tutsiů a Hutuů se datují od 60. let
Po vyhlášení nezávislosti v roce 1962 bylo zabito mnoho Tutsiů a statisíce lidí byly vyhnány ze země. V roce 1973 se k moci dostal Habyarimana, který svůj režim za pomoci Francie opřel o nenávistnou ideologii proti Tutsiům. Ti proto vytvořili Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR) a v říjnu 1990 zahájili protiofenzivu. Mír do země nepřinesly ani dohody o pluralitě, na jejichž plnění měla dohlížet OSN. Demokratizaci se ale postavili extremističtí Hutuové, jejich milice začaly provádět brutální čistky, zatímco Francie dál podporovala Habyarimanův režim.
Po sestřelení letadla s Habyarimanou dosáhly masakry rozměrů genocidy. Vraždili muži i ženy. „Naložili nás do aut a odvezli do hor, abychom tam zabíjeli. Pak se zpívalo a tancovalo. Když zabíjíte prvního člověka, něco cítíte. V mém případě to byl můj soused. Pak už necítíte nic,“ popsal atmosféru krvavých 100 dní jeden z později odsouzených. Běžným se tehdy stalo i plánované znásilňování, po kterém se v zemi narodily tisíce nechtěných dětí.
V květnu 1964 zasáhla OSN
OSN se po zahájení masakrů stáhla a teprve v květnu vyhlásila zbrojní embargo a vyslala do země vojáky. Ti ale dorazili až po ukončení čistek. V červenci 1994 ovládla situaci tutsijská FPR a válka skončila. Už v listopadu byl na vyšetření zločinů ustanoven soudní tribunál. Odsouzeno bylo již na 6 500 osob, téměř 700 z nich k trestu smrti. Mezi odsouzenými bylo i několik členů bývalé vlády. Na soud stále čeká kolem 90 000 obviněných.
OSN v roce 1997 potvrdila, že byla předem upozorněna na chystaný masakr a tehdejší šéf OSN Kofi Annan přiznal, že OSN mohla genocidě zabránit. Finanční pomoc, kterou ale OSN Rwandě po konci války slíbila, stále nedorazila. Selhání přiznal i bývalý prezident Spojených států Bill Clinton. Francie vinu na genocidě odmítla, připustila ale řadu chyb. Současný prezident Kagame přitom Francouze obviňuje, že se na genocidě přímo podíleli.
