Moskva – Počet příznivců demokracie v té podobě, v jaké funguje na Západě, je v Ruské federaci čím dál méně. Rusům stále víc chybí někdejší sovětský politický systém. Stále víc lidí by také dalo před tržní ekonomikou přednost centralizovanému modelu hospodářského plánování. Vyplynulo to z průzkumu veřejného mínění, který provedla ruská sociologická služba Levada.
Sovětské zřízení, které zkolabovalo s rozpadem SSSR počátkem 90. let, loni podporovalo 29 procent Rusů, zatímco letos podíl jeho stoupenců dosahuje 36 procent. Klesá zároveň podpora nynějšího prezidentského politického modelu s větším počtem politických stran. O parlamentní demokracii by v zemi měla zájem jen pětina lidí.
Podle analytiků může být příčinou odklonu od demokratických modelů rostoucí touha po „pevném vedení“ a nespokojenost s nepřehledným systémem mnoha politických stran. Jejich počet po loňské liberalizaci zákona o politických stranách neustále roste, zatímco ještě nedávno jich ruské úřady registrovaly jen necelých deset.
Putinovo Jednotné Rusko nesplňuje představy o reálném strategickém vedení
Faktickým hegemonem ruské politiky je vládní strana Jednotné Rusko, která ale podle analytiků na rozdíl o někdejší vládnoucí komunistické strany neplní funkce „reálného strategického vedení“. Po něm se podle autorů průzkumu mnoha lidem stýská.
Zmenšuje se rovněž podpora tržní ekonomiky, která je pro Rusko vhodná jen podle 29 procent lidí. Sovětský systém s tuhým centrálním plánováním a dominujícím státním vlastnictvím podporovalo loni 49 procent dotázaných, letos už 51 procent.
