Ruští špioni prý pronikli do sítě volebních štábů v USA. Moskva to odmítá

Ruští agenti údajně získali přístup k počítačové síti americké Demokratické strany a pronikli k informacím o kandidátovi republikánů Donaldu Trumpovi. S odkazem na bezpečnostní zdroje to uvedl list Washington Post. Moskva prý měla přístup i k emailům demokratů. Kreml však v reakci tyto informace popřel.

Znovu náznak špionáže a nečisté hry během finišující prezidentské kampaně. Před více než 40 lety stál právě list Washington Post u nejslavnější investigativní aféry Watergate– tehdy jako součásti tvrdého vnitropolitického boje. Aktuální zjištění přece jenom nabízí trochu odlišné kulisy i hráče, o detailech domnělé ruské kyberšpionáže ale Washington Post zatím nemá mnoho informací.

Agenti prý podle amerického listu zaútočili i na počítačové sítě samotného Trumpa a jeho pravděpodobné soupeřky Hillary Clintonové. Předmětem jejich zájmu se staly i některé akční výbory republikánů. To vše prý Moskva monitorovala zhruba rok.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Útok byl zastaven minulý víkend během velké operace, při níž prošlo kontrolou mnoho počítačů. Žádné finanční nebo osobní informace prý neunikly, do ruských rukou se nedostaly ani informace o dárcích volební kampaně.

Moskva: Je to pokus ospravedlnit špatnou ochranu počítačů

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina americká obvinění odmítl. „Zcela vylučuji, že by ruská vláda nebo vládní úřady byly do tohoto zapleteny,“ řekl novinářům Dmitrij Peskov. Putinův internetový poradce German Klimenko agentuře RIA Novosti řekl, že americká obvinění mohou být pokusem ospravedlnit „intrikami nepřátel“ slabou ochranu počítačových systémů.

Nahrávám video
Ruští hackeři zřejmě sledovali vnitřní komunikaci Demokratické strany
Zdroj: ČT24

List Washington Post napsal, že akce nebyla dílem zločineckých živlů, ale výsledkem „tradiční špionáže“. Útok potvrzuje zájem Moskvy o americký politický systém a snahu ruských expertů pochopit silné a slabé stránky budoucího možného prezidenta. Masivnost útoku svědčí o dobré přípravě, vysoce odborném vedení a kvalitním technickém a softwarovém vybavení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Identifikovány byly dvě hackerské skupiny, které útočily nezávisle na sobě, napsal Washington Post. Jedna akce byla zřejmě dílem ruské kontrarozvědky FSB, druhá ruské vojenské rozvědky GRU.

  • FSB (neboli Federální služba bezpečnosti) je hlavní ruskou kontrarozvědkou. Spekuluje se, že počet zaměstnanců může dosahovat počtu až 200 tisíc lidí. Jejím oficiálním cílem je boj proti terorismu a špionáži. Má řadu pravomocí, včetně kontroly hranic země nebo citlivých elektronických databází - včetně například systémů pro sčítání hlasů ve volbách.
  • GRU vznikla v listopadu 1918, od té doby se příslušný den slaví v Rusku jako Den vojenského zpravodajství. O vytvoření vojenské špionážní agentury se zasadil tehdejší vůdce Lev Trockij. Orgán se zaměřuje na tři hlavní oblasti – vizuální a snímkový monitoring letounů i družic, sběr informací z elektronické komunikace (včetně rádia, internetu, e-mailů, mobilů) i vlastní práce agentů v terénu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 6 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...