Rusové budou volit prezidenta 2. března

Moskva - Prezidentské volby v Rusku se budou konat 2. března příštího roku. Rozhodla o tom dnes Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Datum není překvapivé, neoficiálně se o něm hovořilo už řadu měsíců.

Jak řekl agentuře ITAR-TASS tajemník ústřední volební komise Nikolaj Konkin, prezidentští kandidáti mohou být nominováni do 25. prosince. Do 16. ledna pak musí předložit důkazy, že sesbírali nejméně dva miliony podpisů ruských občanů na svou podporu. Z tohoto pravidla jsou vyloučeni pouze lidé, které nominují parlamentní strany. Volby do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, se budou konat v neděli 2. prosince a až poté bude jasné, kdo se do parlamentu dostal.

Jména uchazečů o křeslo v Kremlu budou tedy reálně známá až na konci ledna.

Volby nového prezidenta jsou v Rusku velmi diskutované. Současný prezident, kterým je oblíbený Vladimir Putin, podle ruské ústavy nesmí kandidovat potřetí za sebou. Putin, který v parlamentních volbách vede kandidátku nejsilnější strany Jednotné Rusko, už ale prohlásil, že svůj vliv na dění v zemi si chce nějakým způsobem zachovat.

Mezi spekulace, které se v poslední době objevily v ruském tisku, patří například možnost, že by Putin po očekávaném prosincovém vítězství Jednotného Ruska v parlamentních volbách rezignoval na prezidentskou funkci. V březnu by v prezidentských volbách kandidoval po několikaměsíční přestávce. Článek ústavy znemožňující tři funkční období prezidenta v řadě za sebou by byl podle zastánců tohoto návrhu dodržen.

Své rozhodnutí ucházet se o prezidentskou funkci už oznámili šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov či lídr xenofobní Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Vladimir Žirinovskij. Oba se už voleb několikrát účastnili. Kandidaturu oznámili i lídr liberálního Jabloka Grigorij Javlinskij, jedna z výrazných tváří Svazu pravicových sil (SPS) Boris Němcov, zvažuje ji i někdejší ruský premiér a nyní Putinův ostrý kritik Michail Kasjanov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...