Ruský soud potvrdil trest pro Navalného. Vyřadil ho tak z prezidentských voleb

3 minuty
Zpravodaj ČT: Navalného kandidaturu může zachránit štrasburský soud
Zdroj: ČT24

Ruský oblastní soud zamítl odvolání opozičního politika Alexeje Navalného proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Rozsudek je tak pravomocný, což Navalnému podle ruských zákonů brání kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Obhájci Navalného se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

„Soud se rozhodl ponechat rozsudek bez změny a nevyhovět odvolání obhajoby,“ uvedl soudce podle agentury TASS. Soudního jednání ve městě Kirov, které leží asi 950 kilometrů severovýchodně od Moskvy, se sám Navalnyj nezúčastnil.

Obhájkyně Navalného Světlana Davydovová po rozhodnutí oznámila, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. „Znovu podáme žalobu k ESLP, ve které budeme požadovat zrušení verdiktu a zastavení stíhání Navalného a (dalšího odsouzeného) Oficerova,“ uvedla. 

Podle obhajoby byl Pjotr Oficerov „odsouzen za činy nerozeznatelné od podnikatelských aktivit a Navalnyj za politickou činnost“. Sám ruský opoziční politik své soudní procesy označuje za politické a vidí za nimi snahu Kremlu zbavit se nepohodlného kritika a soupeře Vladimira Putina.

„Rozsudek neuznáváme. Právo zúčastnit se voleb je podle ústavy na mé straně a já hodlám kandidovat,“ řekl Navalnyj po únorovém odsouzení. Verdikt podle něj dokazuje, že Kreml ho před volbami hodnotí jako velmi nebezpečného.

Navalnyj u soudu chyběl kvůli útoku chemickým roztokem

Navalnyj k soudu nepřišel ze zdravotních důvodů. Ve čtvrtek mu neznámí pachatelé v Moskvě polili obličej brilantovou zelení, roztokem barviva, které se v Rusku používá jako antiseptikum. 

Podle ošetřující lékařky ale tekutina nejspíš obsahovala i žíravinu, která zasáhla Navalného pravé oko. Na něj teď politik špatně vidí, podle svého prohlášení ztratil v oku kvůli chemickým popáleninám osmdesát procent zraku. Zranění je sice léčitelné, ale plná obnova zraku si podle lékařů vyžádá delší čas.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v Moskvě

V pondělí se v médiích objevil videozáznam útoku na Navalného, na kterém uživatelé na internetu identifikovali útočníka jako člena provládní skupiny SERB. Vedení skupiny toto tvrzení odmítlo.

Navalnému se podařilo sehnat dostatek podpisů pro kandidaturu v prezidentských volbách v příštím roce. Podle ruských zákonů potřebuje nejméně 300 tisíc podpisů od občanů z alespoň čtyřiceti regionů Ruska.

Šéf Navalného štábu Leonid Volkov mezitím potvrdil novinářům, že volební kampaň opozičního kandidáta bude pokračovat bez ohledu na dnešní rozhodnutí soudu, které dopadlo podle očekávání.

Agentura Interfax poznamenala, že Navalnyj si hypoteticky může uchovat šanci kandidovat v prezidentských volbách, pokud dosáhne u štrasburského soudu uznání ruského verdiktu za nezákonný, a tím následně i jeho zrušení, anebo pokud u ruského ústavního soudu dokáže protiústavnost normy, která mu brání zúčastnit se voleb jako kandidát.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle šetření nestátní sociologické agentura Levada-Centr z poloviny března se povědomí o Navalném v poslední době mezi obyvateli Ruska zvýšilo. Pětapadesát procent dotázaných, což je vůbec nejvíce, zná jeho jméno. V prezidentských volbách by ho volilo osmnáct procent z nich. Šlo o průzkum věnovaný jen názorům veřejnosti na opozičního politika.

Další průzkum Levada-Centr z poloviny dubna, který se nezabýval jen Navalným, ale také popularitou předních ruských politiků, už ale ukázal, že v případě možnosti výběru z dalších potenciálních kandidátů by Navalnyj získal v prezidentských volbách jen dvě procenta hlasů, zatímco Putin 83 procent. 

Štrasburský soud dal už dříve Navalnému za pravdu

Soud ve Štrasburku se v tomto procesu už jednou postavil na stranu Navalného, a to v prvním projednávání případu. Ten skončil v roce 2013 vynesením pětiletého nepodmíněného trestu, který odvolací soud vzápětí změnil na podmíněný. ESLP ale usoudil, že ruská justice porušila Navalného právo na spravedlivý soud, a tak loni v listopadu ruský nejvyšší soud nařídil nový proces.

Další Navalného obhájce Vadim Kobzev teď připomněl, že ruský soud v opakovaném procesu znovu nepřipustil svědky a znalce obhajoby.

Evropský soud pro lidská práva také letos rozhodl, že Rusko v letech 2012 až 2014 porušilo Navalného práva během sedminásobného zadržení za účast na demonstracích. V pěti případech vyvázl s pokutou, dvakrát byl uvězněn, a to až na patnáct dnů. Moskva má odškodnit opozičníka částkou 51 025 eur (asi 1,4 milionu korun) a uhradit soudní náklady ve výši 12 653 eur (asi 342 tisíc korun).

Navalnyj se narodil v roce 1976. Vystudoval práva v Moskvě. Má ženu a dvě děti. Jeho politická kariéra nabrala na obrátkách poté, co v roce 2008 začal psát blog o korupci a dalších údajných nekalých praktikách v některých velkých státem kontrolovaných ruských podnicích.

Prostřednictvím blogu na webových stránkách LiveJournal pravidelně útočil na Putina a jeho spojence.

Jednou z jeho taktik bylo stát se menšinovým akcionářem velkých ropných společností, působit v bankách a na ministerstvech a klást nepříjemné otázky ohledně děr ve státních financích, připomíná BBC. Tvrdí, že to nejlepší, co by Západ mohl udělat pro spravedlnost v Rusku, je zakročit proti praní špinavých peněz.

Navalnyj se považuje za demokrata a nacionalistu. Je členem Pokrokové strany. Na přelomu let 2011 a 2012 patřil k hlavním vůdcům masových demonstrací proti režimu prezidenta Vladimira Putina. V roce 2013 se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo. Pak byl ale pravomocně odsouzen.

Navalnyj ukázal v souvislosti s vraždou Němcova na Putina
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...