Ruský soud potvrdil trest pro Navalného. Vyřadil ho tak z prezidentských voleb

3 minuty
Zpravodaj ČT: Navalného kandidaturu může zachránit štrasburský soud
Zdroj: ČT24

Ruský oblastní soud zamítl odvolání opozičního politika Alexeje Navalného proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Rozsudek je tak pravomocný, což Navalnému podle ruských zákonů brání kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Obhájci Navalného se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

„Soud se rozhodl ponechat rozsudek bez změny a nevyhovět odvolání obhajoby,“ uvedl soudce podle agentury TASS. Soudního jednání ve městě Kirov, které leží asi 950 kilometrů severovýchodně od Moskvy, se sám Navalnyj nezúčastnil.

Obhájkyně Navalného Světlana Davydovová po rozhodnutí oznámila, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. „Znovu podáme žalobu k ESLP, ve které budeme požadovat zrušení verdiktu a zastavení stíhání Navalného a (dalšího odsouzeného) Oficerova,“ uvedla. 

Podle obhajoby byl Pjotr Oficerov „odsouzen za činy nerozeznatelné od podnikatelských aktivit a Navalnyj za politickou činnost“. Sám ruský opoziční politik své soudní procesy označuje za politické a vidí za nimi snahu Kremlu zbavit se nepohodlného kritika a soupeře Vladimira Putina.

„Rozsudek neuznáváme. Právo zúčastnit se voleb je podle ústavy na mé straně a já hodlám kandidovat,“ řekl Navalnyj po únorovém odsouzení. Verdikt podle něj dokazuje, že Kreml ho před volbami hodnotí jako velmi nebezpečného.

Navalnyj u soudu chyběl kvůli útoku chemickým roztokem

Navalnyj k soudu nepřišel ze zdravotních důvodů. Ve čtvrtek mu neznámí pachatelé v Moskvě polili obličej brilantovou zelení, roztokem barviva, které se v Rusku používá jako antiseptikum. 

Podle ošetřující lékařky ale tekutina nejspíš obsahovala i žíravinu, která zasáhla Navalného pravé oko. Na něj teď politik špatně vidí, podle svého prohlášení ztratil v oku kvůli chemickým popáleninám osmdesát procent zraku. Zranění je sice léčitelné, ale plná obnova zraku si podle lékařů vyžádá delší čas.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v Moskvě

V pondělí se v médiích objevil videozáznam útoku na Navalného, na kterém uživatelé na internetu identifikovali útočníka jako člena provládní skupiny SERB. Vedení skupiny toto tvrzení odmítlo.

Navalnému se podařilo sehnat dostatek podpisů pro kandidaturu v prezidentských volbách v příštím roce. Podle ruských zákonů potřebuje nejméně 300 tisíc podpisů od občanů z alespoň čtyřiceti regionů Ruska.

Šéf Navalného štábu Leonid Volkov mezitím potvrdil novinářům, že volební kampaň opozičního kandidáta bude pokračovat bez ohledu na dnešní rozhodnutí soudu, které dopadlo podle očekávání.

Agentura Interfax poznamenala, že Navalnyj si hypoteticky může uchovat šanci kandidovat v prezidentských volbách, pokud dosáhne u štrasburského soudu uznání ruského verdiktu za nezákonný, a tím následně i jeho zrušení, anebo pokud u ruského ústavního soudu dokáže protiústavnost normy, která mu brání zúčastnit se voleb jako kandidát.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle šetření nestátní sociologické agentura Levada-Centr z poloviny března se povědomí o Navalném v poslední době mezi obyvateli Ruska zvýšilo. Pětapadesát procent dotázaných, což je vůbec nejvíce, zná jeho jméno. V prezidentských volbách by ho volilo osmnáct procent z nich. Šlo o průzkum věnovaný jen názorům veřejnosti na opozičního politika.

Další průzkum Levada-Centr z poloviny dubna, který se nezabýval jen Navalným, ale také popularitou předních ruských politiků, už ale ukázal, že v případě možnosti výběru z dalších potenciálních kandidátů by Navalnyj získal v prezidentských volbách jen dvě procenta hlasů, zatímco Putin 83 procent. 

Štrasburský soud dal už dříve Navalnému za pravdu

Soud ve Štrasburku se v tomto procesu už jednou postavil na stranu Navalného, a to v prvním projednávání případu. Ten skončil v roce 2013 vynesením pětiletého nepodmíněného trestu, který odvolací soud vzápětí změnil na podmíněný. ESLP ale usoudil, že ruská justice porušila Navalného právo na spravedlivý soud, a tak loni v listopadu ruský nejvyšší soud nařídil nový proces.

Další Navalného obhájce Vadim Kobzev teď připomněl, že ruský soud v opakovaném procesu znovu nepřipustil svědky a znalce obhajoby.

Evropský soud pro lidská práva také letos rozhodl, že Rusko v letech 2012 až 2014 porušilo Navalného práva během sedminásobného zadržení za účast na demonstracích. V pěti případech vyvázl s pokutou, dvakrát byl uvězněn, a to až na patnáct dnů. Moskva má odškodnit opozičníka částkou 51 025 eur (asi 1,4 milionu korun) a uhradit soudní náklady ve výši 12 653 eur (asi 342 tisíc korun).

Navalnyj se narodil v roce 1976. Vystudoval práva v Moskvě. Má ženu a dvě děti. Jeho politická kariéra nabrala na obrátkách poté, co v roce 2008 začal psát blog o korupci a dalších údajných nekalých praktikách v některých velkých státem kontrolovaných ruských podnicích.

Prostřednictvím blogu na webových stránkách LiveJournal pravidelně útočil na Putina a jeho spojence.

Jednou z jeho taktik bylo stát se menšinovým akcionářem velkých ropných společností, působit v bankách a na ministerstvech a klást nepříjemné otázky ohledně děr ve státních financích, připomíná BBC. Tvrdí, že to nejlepší, co by Západ mohl udělat pro spravedlnost v Rusku, je zakročit proti praní špinavých peněz.

Navalnyj se považuje za demokrata a nacionalistu. Je členem Pokrokové strany. Na přelomu let 2011 a 2012 patřil k hlavním vůdcům masových demonstrací proti režimu prezidenta Vladimira Putina. V roce 2013 se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo. Pak byl ale pravomocně odsouzen.

Navalnyj ukázal v souvislosti s vraždou Němcova na Putina
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...