Rusko vypravilo na Ukrajinu nový humanitární konvoj

Moskva - Ruští celníci dnes v noci odbavili novou kolonu nákladních vozů s humanitární pomocí pro obyvatele bojové zóny na východě Ukrajiny. Z ruského celního prostoru v obci Doněck odjelo k odbavení na ukrajinské straně hranice prvních 33 kamionů. Řekl to mluvčí ruské pohraniční služby Rajan Farukšin.

Podle ruských novinářů kolona doprovázená dvěma technickými vozidly zamíří do Luhansku, který kontrolují povstalci. V kamionech jsou údajně uloženy hlavně potraviny, ale také zařízení na čištění vody a elektrické generátory.

Ruský přechod Doněck sousedí s ukrajinským hraničním přechodem Izvaryne, který je pod kontrolou povstalců. Stejnou cestou dopravila Moskva v srpnu první humanitární konvoj, který vyvolal důrazné protesty ukrajinské vlády.

Humanitární pomoc obyvatelům bojové zóny na východě Ukrajiny předpokládá jeden z bodů takzvaného minského protokolu, na němž se Kyjev se zástupci povstalců dohodl minulý pátek. Bezprostředně po podpisu dohod tehdy Rusko oznámilo, že hodlá na Ukrajinu vyslat nejméně jeden další humanitární konvoj.

Jaceňuk zve k jednání o míru Spojené státy i EU, Kučma chce jednotky OSN

Realizace plánu na mírové urovnání ukrajinské krize vyžaduje přímou účast Spojených států a Evropské unie. V kyjevské televizi to dnes večer prohlásil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. „USA a EU musejí zasednout za jednací stůl,“ řekl v rozhovoru pro televizní stanici 5. kanal.

Arsenij Jaceňuk
Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Jednání o míru na východě Ukrajiny zprostředkuje Organizace pro bezpečnost a splupráci v Evropě (OBSE), která je i účastníkem takzvaných minských dohod o příměří uzavřených minulý pátek. OBSE by podle těchto dohod měla být i garantem ochrany rusko-ukrajinských hranic, přes které podle Kyjeva stále proudí posily a bojová technika z Ruska.
 
Pro aktivnější podíl hlavních mocností při řešení ukrajinské krize se dnes vyslovil i bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, který je členem kontaktní skupiny pro dialog Kyjeva s povstalci. „Na kom závisí mír? Na pánubohu a Putinovi. A protože pánaboha nemáme, musíme využít Putina,“ soudí Kučma. K jednání by se podle něj měl připojit i prezident USA Barack Obama a zástupci Evropské unie. Místo OBSE by rusko-ukrajinskou hranici měly podle exprezidenta chránit mírové síly OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 38 mminutami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 5 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami
Načítání...