Tbilisi/Moskva/Cchinvali - Ruská armáda se začala stahovat z gruzínského území. Prezident Jižní Osetie Eduard Kokojev mezitím rozpustil vládu této separatistické gruzínské provincie a vyhlásil na měsíc výjimečný stav. Hodlá také požádat Rusko, aby v zemi mělo stálou vojenskou základnu, a odmítl přítomnost mezinárodních pozozorvatelů v oblasti. Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes navíc v projevu k válečným veteránům v Kursku pohrozil "zdrcující odvetou" v případě jakékoliv další agrese proti ruským občanům.
Ruské vojenské velení souběžně s Medveděvovým projevem oznámilo, že se ruští vojáci podle uzavřené dohody o příměří začínají stahovat z Gruzie. Podle zástupce náčelníka ruského generálního štábu Anatolije Nogovicyna již ruští vojáci začali opouštět svá současná stanoviště v zemi. Podle tajemníka Národní rady gruzínské bezpečnosti Alexandra Lomaji se ale ruské síly z Gruzie nestahují.
Zatím není jasné, zda ruská armáda skutečně počítá s úplným stažením z gruzínských území. V šestibodové dohodě o příměří, kterou podepsali Medveděv a jeho gruzínský protějšek Michail Saakašvili, totiž není časový rozvrh odsunu ruských vojsk
Podle ruského zákonodárce Konstantina Kosačeva se ruští vojáci kompletně stáhnou jen v tom případě, že Rusko bude mít jistotu, že Gruzie už v Jižní Osetii a Abcházii nepoužije vojenskou sílu. Moskva už dříve dala najevo, že ruští vojáci mohou i přes odpor Gruzie a Západu nadále zůstat v Jižní Osetii a v další gruzínské separatistické provincii Abcházii, jež Moskva dlouhodobě podporuje. Gruzie navzdory podpisu příměří s Ruskem trvá na tom, že se těchto oblastí nevzdá.
Prezident Kokojev chce v Jižní Osetii ruskou základnu
Prezident Jižní Osetie Eduard Kokojev požádá Rusko, aby v tomto separatistickém gruzínském regionu mělo stálou vojenskou základnu. Zároveň odmítl přítomnost mezinárodních pozorovatelů v provincii. Kokojev také rozpustil jihoosetinskou vládu a vyhlásil na měsíc výjimečný stav. Prezident je nespokojený s postupem kabinetu během současné humanitární krize, která v regionu nastala po útoku gruzínských sil před deseti dny.
Dohoda o příměří mezi Ruskem a Gruzií se týká výlučně příměří a odchodu ruských jednotek z území spravovaných gruzínskou vládou, nikoliv budoucnosti obou separatistických regionů. To se nelíbí Západu, který by chtěl, aby se na Kavkaze obnovil pořádek, který panoval před započetím konfliktu. Západ hrozí Rusku mezinárodní izolací. Během posledních dní zaznamenala Moskva odliv zahraničních investic ve výši v přepočtu přes 117 miliard korun.
Podle Ruska znemožnila Gruzie výměnu zajatců
Rusko dnes mimo jiné obvinilo Gruzii, že znemožnila vzájemnou výměnu zajatců. Rusové prý dnes měli vyměnit 14 gruzínských vojáků za pět ruských, které zadržovala Gruzie, ta však podle ruské strany přišla s nečekanými politickými a vojenskými požadavky. Mezinárodní výbor Červeného kříže dnes v souvislosti se situací v Jižní Osetii, kde je kolem 70.000 uprchlíků, obvinil Rusko, že odmítlo do regionu vpustit jeho konvoj s humanitární pomocí. Od Ruska prý bude žádat vysvětlení.
OBSE vyšle další stovku pozorovatelů
Stálá rada Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes odpoledne ve Vídni rozhodne o vyslání dalších 100 mezinárodních vojenských pozorovatelů do Gruzie. Na místě je nyní 9 pozorovatelů a další by se v této zemi měli začít rozmisťovat hned začátkem týdne. Úlohou pozorovatelů bude kontrolovat, že jsou plněny podmínky příměří, kterým skončily boje mezi ruskými a gruzínskými jednotkami v Gruzii. O posílení vojenské pozorovatelské mise OBSE požádala Moskva.
Sarkozy: Byl ruský zásah ojedinělý nebo jde o přitvrzení politiky Moskvy?
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v článku pro dnešní vydání francouzského deníku Le Figaro napsal, že je nutné zjistit, zda brutální a přehnaná ruská intervence proti sousední Gruzii byla ojedinělým případem či výsledkem přitvrzení postoje Moskvy vůči jejím sousedům a celému mezinárodnímu společenství. To by podle něj mělo nevyhnutelné následky na vztahy Evropské unie a Ruska.
Evropa podle Sarkozyho v gruzínské krizi, třetí od pádu Berlínské zdi (po válce v rozpadající se Jugoslávii počátkem 90. let a v Kosovu koncem stejného desetiletí), zareagovala rychle a byla v první linii. Příčinou jejího diplomatického úspěchu, dosažení příměří, prý bylo, že se unie neomezila jen na odsouzení násilí. Obnovila prý pozitivní rovnováhu sil s Ruskem a mohla se s ním dohodnout.
Ruskou ofenzivu obhajoval i Gorbačov
Ruskou ofenzivu proti Gruzii dnes podle ruského tisku obhajoval bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. Podle něj bylo Rusko v poslední době vždy postaveno před hotové činy: ať už se jednalo o vyhlášení nezávislosti Kosova nebo o dohody o vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě. Gorbačov upozornil, že Západ nyní musí změnit tón své politiky vůči Rusku.
