Rusko demonstruje sílu, otestovalo mezikontinentální střelu

Moskva - Ruská federace v době ukrajinské krize úspěšně vyzkoušela mezikontinentální balistickou střelu RS-12M Topol. Rusko ale podle agentury Reuters na své plány upozornilo ještě předtím, než prakticky obsadilo Krym. USA akci označily za „rutinu“. Prezident Vladimir Putin včera nařídil ruským vojákům, kteří se na západě země účastnili vojenských manévrů, návrat do domovských základen. Krymský rozhlas pak uvedl, že řada ruských vojáků odjíždí z kerčského přístavu. Rusové ale stále mají Krym pod kontrolou. A Putin připustil i možný vojenský zásah na východě Ukrajiny. Moskva podle něj ochrání Rusy žijící v zemi.

KRYMSKÁ KRIZE - HLAVNÍ UDÁLOSTI DNE:

  • Rusko ukončilo manévry při své západní hranici, jeho vojáci prý opustili i krymský přístav v Kerči, na černomořském poloostrově ale nadále zůstávají.
  • Prezident Vladimir Putin prohlásil, že využití vojenské síly na Krymu je možné jen v krajním případě - a to tehdy, bude-li ohroženo zdejší obyvatelstvo. Současnou vládu v Kyjevě nepovažuje za politického partnera.
  • Washington pozastavil veškeré společné armádní akce s Moskvou, stejně tak i obchodní a investiční rozhovory, a Kremlu pohrozil izolačními sankcemi a blokádou účtů. Rusko by podle svých slov v takovém případě připravilo odvetu.

Ruské strategické raketové síly odpálily raketu z Astrachaňské oblasti na jihu země poblíž Kaspického moře. Svého cíle dosáhla střela ve zkušební vojenské zóně v Kazachstánu, uvedla agentura RIA s odkazem na mluvčího ruského ministerstva obrany. Raketa má dolet 10,5 tisíce kilometrů. „Byli jsme na tento test upozorněni začátkem tohoto týdne, není to neočekávané,“ citovala agentura AFP prohlášení nejmenovaného činitele amerického ministerstva obrany.

„Takové testy se připravují určitou dobu, což ovšem neznamená, že ta příprava nemůže mít souvislost se současnou kampaní na Ukrajině. Vidíme evidentně delší dobu plánovanou sérii nejrůznějších opatření, kroků a zásahů. Nelze proto vyloučit, že časová souvislost testu není náhodná,“ okomentoval nejnovější vývoj velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý. Samo Rusko tvrdí, že se situací na Krymu odpálení rakety nesouvisí. „Patrně se jedná o modernizaci již zavedeného systému. Tento systém je vysoce mobilní, má rychlou přípravu odpálení,“ konstatoval vojenský analytik Martin Koller.

Raketa může nést jaderné hlavice

Přibližně dvacet metrů dlouhá raketa je součástí arzenálu ruských sil od roku 1985 a je konstruována tak, aby byla schopna přenášet jaderné hlavice. Moskva podepsala s Washingtonem v roce 2010 dosud poslední ze série smluv o omezení počtu mezikontinentálních balistických raket. Rusko ale bez ohledu na to podniká kroky k rozšíření svého jaderného arzenálu.

Ruská armáda v sobotu rozmístila své vojáky na strategických místech ukrajinského poloostrova Krym. Válečné loďstvo zahájilo i rozsáhlé cvičení v oblasti Kaliningradu. Souběžně s tím odstartovaly také manévry jednotek na pevnině. Ministr obrany Sergej Šojgu ale ujistil, že cvičení baltské flotily v těsném sousedství Polska a Litvy nijak nesouvisí se vstupem vojsk na Krym – je prý součástí bleskové prověrky bojeschopnosti, kterou koncem února nařídil prezident Putin.

Ukrajinskou situaci má na stole NATO

Kvůli napjaté situaci na Ukrajině se už sešli zástupci Severoatlantické aliance. Shodli se, že kroky Ruska mají vážné dopady na bezpečnost a stabilitu v Evropě. „Navzdory opakovaným výzvám od mezinárodního společenství Rusko nadále narušuje ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost a pokračuje v porušování svých mezinárodních závazků,“ konstatoval generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

Nahrávám video

Konkrétní opatření, která hodlá přijmout, ovšem NATO nesdělilo. O situaci na Krymu bude jednat zítra i s ruskou stranou. Podle Jiřího Šedivého v organizaci nepanuje shoda ohledně toho, jak silné by měly být reakce v deklaracích. V principech ale shoda je. „My tu situaci vnímáme jako nepřímé ohrožení,“ dodal Šedivý.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 56 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...