Moskva - Ruská kontrarozvědka v noci na dnešek zadržela údajného agenta americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), který prý v ruské metropoli působil pod diplomatickým krytím. Třetí tajemník amerického velvyslanectví Ryan C. Fogle byl zadržen v situaci, kdy se snažil naverbovat pracovníka ruské tajné služby. Ruské ministerstvo zahraničí jej následně označilo za nežádoucí osobu a Fogle se má co nejrychleji vrátit do USA. Incident jistě poznamená rusko-americké vztahy a možné rozšíření spolupráce tajných služeb obou zemí, o němž se hovořilo v souvislosti s atentátem v Bostonu.
Fogle podle ruských médií pracoval od srpna 2011 v politickém odboru amerického velvyslanectví, které má tři sekce - vojenskou, vnitropolitickou a zahraniční. Při zatčení prý měl u sebe technické zařízení, psané špionážní instrukce, maskovací oděv, velkou sumu peněz a dopis pro ruského agenta, v němž se mu za spolupráci nabízí ročně milion dolarů (20 milionů korun) plus zvláštní bonus za mimořádně cenné informace. Jen za rozhovor věnovaný možné budoucí spolupráci měl ruský agent dostat 100 tisíc dolarů.
Kontakt chtěl Fogle se svým ruským spolupracovníkem udržovat prostřednictvím elektronické pošty, případně přes wi-fi spojení v některé z moskevských internetových kaváren. Amerického řídícího agenta měl prý zverbovaný ruský spolupracovník kontaktovat na elektronické adrese unbacggdA@gmail.com.
Z dopisu rozvědčíkovi zabaveného u diplomata: „Jsme připraveni vám nabídnout 100 tisíc dolarů a zhodnotit vaše zkušenosti, odbornou erudici i spolupráci. Odměna může být daleko vyšší, pokud byste byl ochoten odpovědět na konkrétní otázky. Kromě toho nabízíme za dlouhodobou spolupráci 1 milión dolarů za rok.“ Zdroj: gazeta.ru
Fogle musí co nejrychleji opustit Rusko
Podle ruské agentury ITAR-TASS, která se odvolává na komuniké kontrarozvědky FSB, byl Fogle po zadržení eskortován k výslechu. Po „provedení nezbytných procedur“ byl pak předán pracovníkům amerického velvyslanectví v Moskvě. Fogle byl podle očekávání označen za nežádoucí osobu a má co nejrychleji opustit Rusko. „Takové provokace v duchu studené války nepřispívají k posílení vzájemné důvěry,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul situaci odmítl komentovat. Nevyjádřil se ani Bílý dům, ani americké ministerstvo zahraničí. Velvyslance si na středu pozvalo na pohovor ruské ministerstvo zahraničí. Incident nepochybně poznamená rusko-americké vztahy, které se zhoršují už od návratu bývalého důstojníka sovětské tajné služby KGB Vladimira Putina do Kremlu, a o jejichž oživení se v poslední době Moskva a Washington snaží.
Plánovanou konferenci o Sýrii by ale podle amerického ministerstva obrany kauza ovlivnit neměla. „Ministr zahraničí se má večer našeho času setkat se svým ruským protějškem Lavrovem ve Švédsku. Zavázali jsme se na této konferenci s Rusy spolupracovat, a to také pan ministr dodrží,“ uvedl mluvčí resortu Patrick Ventrell.
Podle ruských diplomatů aktivita amerických agentů v Rusku v poslední době zesílila. O zverbování pracovníků ruských tajných služeb se prý agenti z USA pokoušeli několikrát, kontrarozvědka FSB ale údajně měla tyto pokusy pod kontrolou. Někteří analytici nicméně soudí, že za diplomatovým zatčením mohly být politické důvody. „Těžko si mohu představit informace, které by za takové sumy mohli dodávat ruští agenti. Za milion dolarů by mohli naverbovat zástupce ředitele rozvědky,“ řekl agentuře AFP analytik Alexandr Golc a nevyloučil, že Kreml ještě spojí amerického špeha s ruskou opozicí.
Největší špionážní aféra po skončení studené války propukla v roce 2001 - obě velmoci tehdy vyhostili po padesáti diplomatech. Před třemi roky našel jindy tajuplný svět špionáže svou superstar. Tehdy 28letá Anna Chapmanová byla mezi deseti vyzvědači vyhoštěnými z Ameriky. Po návratu do rodného Ruska odstartovala hvězdnou kariéru.
Největší špionážní aféry mezi Moskvou a Washingtonem po rozpadu Sovětského svazu:
- 22. února 1994 - Vysoký činitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Aldrich Ames a jeho manželka byli zatčeni a obviněni ze špionáže pro bývalý Sovětský svaz a později pro Rusko. Ames byl koncem dubna 1994 v USA odsouzen na doživotí a jeho manželka v říjnu 1994 na pět let a tři měsíce.
- 18. listopadu 1996 - Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) zatkli agenta CIA Harolda Nicholsona, který se později přiznal, že jako vysoký důstojník CIA prodával Moskvě tajné informace o státní bezpečnosti USA. Pro Rusy začal pracovat v roce 1994, kdy byl šéfem CIA v Rumunsku. V červnu 1997 byl odsouzen k 23 letům a sedmi měsícům vězení. V roce 2011 mu soud vyměřil dalších osm let vězení.
- 18. prosince 1996 - Americké úřady zatkly pracovníka FBI Earla Edwina Pittse, který od roku 1987 prodal Sovětskému svazu a Rusku tajné informace za více než 224 000 dolarů. V červnu 1997 byl odsouzen k 27 letům vězení.
- 9. října 1998 - Bývalý analytik americké vojenské rozvědky David Sheldon Boone byl zadržen a obviněn ze špionáže pro Moskvu. Bývalé sovětské tajné službě KGB údajně předával v letech 1988–1991 citlivé dokumenty a vyinkasoval za ně 60 000 dolarů. V únoru 1999 byl odsouzen ke 24 letům a čtyřem měsícům.
- 27. října 1999 - V Obninsku byl zatčen vědec Igor Suťagin, jenž byl jako expert Ústavu strategických studií USA-Kanada obviněn ze špionáže ve prospěch USA a Británie; 7. dubna 2004 byl odsouzen na 15 let. S dalšími údajnými americkými špiony ho v létě 2010 Rusko vyměnilo za 10 svých agentů zadržených v USA.
- 5. dubna 2000 - Američana Edmonda Popea, podezřelého ze špionáže, zatkla ruská Federální bezpečnostní služba (FSB); 13. dubna byl obviněn, že shromažďoval tajné informace o ruských jaderných ponorkách a torpédech, a 6. prosince byl odsouzen ke 20 letům. Ještě v prosinci ho omilostnil ruský prezident Vladimir Putin a Pope odjel do USA.
- 14. června 2000 - Prokuratura v Tampě oznámila zatčení plukovníka výzvědné služby pozemního vojska ve výslužbě George Trofimoffa, který byl obviněn z předávání tajných materiálů agentům KGB v Německu a Rakousku. Trofimoff byl odsouzen na doživotí, podle agentur jde o nejvyššího amerického vojenského představitele obviněného v USA ze špionáže pro SSSR.
- 18. února 2001 - Vyšetřovatelé zatkli u Washingtonu agenta FBI Roberta Philipa Hanssena, který byl obviněn z toho, že v 80. letech prodával státní tajemství KGB, v práci pokračoval i po rozpadu SSSR. Společně s Aldrichem Amesem se podílel na vyzrazení tří dvojitých agentů pracujících na sovětské ambasádě ve Washingtonu. Dva z nich byli po návratu do Moskvy popraveni. V červenci 2001 Hanssen přiznal vinu, a vyhnul se tak trestu smrti. V květnu 2002 byl odsouzen na doživotí.
- 21. března 2001 - USA vyhostily 50 ruských diplomatů, 46 z nich daly lhůtu do konce června. Okamžitě vyhoštění diplomaté byli údajně napojeni na dvojitého agenta FBI Roberta Hanssena. Vypovězení bylo nejrozsáhlejší od roku 1986, kdy tehdejší americký prezident Ronald Reagan nařídil osmdesáti ruským diplomatům, aby opustili zemi. Rusko reagovalo recipročním vypovězením padesáti amerických diplomatů.
- 26. června 2002 - Moskevský soud odsoudil bývalého generála KGB Olega Kalugina k 15 letům vězení. Přelíčení se konalo bez účasti odsouzeného, který od roku 1995 žije v USA. Kalugin, který stál v letech 1973–1980 v čele kontrarozvědky KGB, byl obviněn z vyzrazování státního tajemství Američanům.
- 27. června 2010 - Na východním pobřeží USA bylo zatčeno 10 osob kvůli špionáži pro Rusko. Ke skupině se Rusko přihlásilo a obě země se nakonec dohodly na výměně špionů, jež se uskutečnila 9. července - Američané vyhostili všech deset údajných ruských vyzvědačů a Rusové týž den omilostnili čtyři osoby odsouzené za špionáž pro Západ. Jedním z nich byl ruský vědec Igor Suťagin. Výměna se uskutečnila ve Vídni a šlo o největší známou výměnu zadržených ruských a amerických špionů od konce studené války.
- 27. června 2011 - Na 25 let do vězení poslal v nepřítomnosti vojenský soud v Moskvě bývalého agenta ruské rozvědky Alexandra Potějeva. Už dříve byl uznán vinným z vlastizrady a dezerce. Potějev, který vydal v roce 2010 Američanům síť ruských vyzvědačů, ze země uprchl a nyní žije zřejmě v USA.
- 31. května 2012 - Na 12 let odsoudil moskevský městský soud bývalého pracovníka generálního štábu ruské armády plukovníka Vladimira Lazara, který se údajně dopustil špionáže ve prospěch USA. Důstojník podle rozsudku předal USA tajné vojenské mapy.
ČTK
Po bostonských útocích vyjadřovali prezidenti Ruska i Spojených států touhu po těsnější spolupráci tajných služeb, určitě ale nemluvili o spolupráci, kterou se snažil navázat v Moskvě Ryan Fogle. Ale jeho pokus vypovídá o skutečném stavu rusko-amerických vztahů víc než přání prezidentů obou zemí.
Bývalý šéf FSB a nynější poslanec Nikolaj Kovaljov kritizoval americké agentury, že „promarnily“ příležitost zabránit atentátu v Bostonu, protože nedůvěřovaly výstrahám od ruských kolegů - ale o to raději se „pletou do politiky“. O této „strategické chybě“ prý vypovídá i Fogleho případ. Současně předpověděl, že zakrátko i USA obviní a vyhostí nějakého Rusa.
