Rusko a USA hlásí dohodu o syrském příměří. Má začít v pondělí

Diplomatické ledy kolem žhavé Sýrie se po nekonečných jednáních pohnuly. Rusko a Spojené státy se v Ženevě dohodly na podmínkách mírového plánu v zemi. Vládní vojska a tzv. umírněná opozice mají přerušit boje během pondělí, přičemž armáda nebude útočit na území ovládané opozicí. Obě zahraniční velmoci by pak měly vytvořit společné centrum pro boj s Islámským státem a frontou An-Nusra.

Rusko má podle agentury AP zadržet syrské letectvo a bránit mu v bombardování oblastí, v nichž působí oponenti Damašku, jejichž ochráncem je Washington. USA na oplátku pomohou v boji proti frontě An-Nusra, která je napojená na teroristickou síť Al-Káidu. Tato organizace působí na teritoriu v těsné blízkosti Američany chráněných odpůrců Damašku a její přítomnost tyto skupiny ohrožuje.

Ruská diplomacie o podmínkách informovala syrskou vládu, která je prý „připravena dohodu plnit“, jak uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten se s americkým kolegou Johnem Kerrym sešel ohledně řešení syrského konfliktu v tomto týdnu už potřetí. Nyní oba očekávají, že se jak jednotky prezidenta Bašára Asada, tak opozice budou nabídky držet a příměří neporuší.

„Dnes oznamujeme model, o kterém si myslíme, že má šanci uspět, ale závisí to samozřejmě na lidech v Sýrii,“ zmínil Kerry po jednání v Ženevě. Podle něj je součástí dohody třeba nařízení, aby vládní letecké síly neútočily na území držené opozicí. Právě tuto položku má za „základ dohody“, protože označil Asadova letadla za hlavní „strůjce civilních škod“ a následné masové migrace.

Oba ministři se zmocněncem OSN pro Sýrii Misturou
Zdroj: Reuters

USA a Rusko chtějí společné centrum pro boj s radikály

Pokud vyhlášení příměří vydrží bez problémů sedm dní, obě velmoci založí centrum pro boj s radikály v zemi, tedy hlavně Islámským státem a bojovníky An-Nusry – někdejší syrské pobočky organizace Al-Káida. Podle Kerryho si země budou vyměňovat informace tak, aby se jejich vojenské působení vzájemně nerušilo nebo nezpůsobovalo kolize. „Američtí a ruští experti budou pracovat společně na porážce IS a An-Nusry,“ dodal.

Oba státy tak zčásti povedou i koordinované nálety. V takových místech podle dohody nebude působit syrské vládní letectvo. „Syrská armáda ale bude funkční v jiných místech – mimo ta, která jsme vyčlenili pro rusko-americké vojenské operace,“ vysvětlil Lavrov. Spolupráce mezi oběma státy prý také umožní „oddělit teroristy od umírněné opozice“.

Při respektování klidu zbraní bude možné také dodat humanitární pomoc do měst obklíčených vojáky, včetně Aleppa. Kolem něj by navíc mohlo vzniknout demilitarizované pásmo. 

Kerry při prohlášení po boku Lavrova několikrát zdůraznil, že dohoda závisí na dodržování všech stran – jak opozice, tak režimu. „Je to zatím příležitost a nic víc, dokud se nestane realitou,“ prohlásil.

Syrská politická opozice dohodu vítá, ozbrojené síly jí nevěří

Zástupci opoziční vyjednávací komise (HNC), která se účastnila minulých kol mírových rozhovorů v Ženevě, dohodě o příměří důvěřují. Mluvčí HNC řekla, že bude-li klid zbraní dodržen, pomůže ukončit utrpení civilistů. Podle ní o dodržení příměří rozhodne Rusko, které má dostatek vlivu na to, aby přinutilo syrskou vládu příměří plnit. Podle velitele syrských opozičních ozbrojených sil ale dohoda útokům na umírněnou opozici nezabrání. 

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová sdělila, že příměří velmi vítá a že všechny strany, jichž se dohoda týká, musejí zajistit plnění. Vyzvala také OSN, aby připravila návrh politického převzetí moci v Sýrii pro mírové rozhovory, které mají být podle Mogheriniové obnoveny.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení oznámilo, že Ankara dohodu o ukončení násilí podpoří a že bude usilovat o politické řešení krize. Turecká armáda od konce srpna operuje na syrském území. Turecko se také domnívá, že zvlášť důležité je zastavit boje v okolí města Aleppo, kde nastala obtížná humanitární situace. Ankara chce prostřednictvím OSN pomoci s humanitárním zásobováním.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vyzval Rusko, aby použilo všechen svůj vliv a zajistilo, aby syrská vláda příměří plnila. Dohodu o příměří uvítal také šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který vyzval všechny aktéry konfliktu v Sýrii a celém regionu, aby zastavili boje.

Příměří má platit v celé Sýrii

Americká a ruská delegace jednaly dlouhé měsíce, dosud ale bez viditelných výsledků. Právě příměří mezi vládou a tou opozicí, která je vnímaná jako umírněná, má otevřít cestu k zoufale potřebné humanitární pomoci pro statisíce lidí.

Nová dohoda je pokusem o klid zbraní na celém území Sýrie. „Jak USA, tak Rusko dávají opravdu výrazně všanc svoji diplomatickou váhu, což znamená, že to skutečně míní vážně. Tlak, jaký budou moci vyvinout na své jednotlivé spojence, je ale samozřejmě omezený,“ podotkl zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó. 

Pauza od tuhých bojů vlády s opozicí by navíc přinesla potřebný prostor pro vyjednávání, jak vleklý konflikt ukončit. Umírněná opozice, kterou podporují Američané, odmítla návrat k jednáním pod OSN, dokud nepřestanou nálety na civilisty.

Konečné oznámení obou diplomatů bylo přitom dlouho zahaleno dramatem. Společný brífink totiž museli ministři hned několikrát přerušit. Vše poté zlehčil šéf ruské diplomacie, když objednal pro čekající novináře pizzu a dvě lahve vodky. „Pizza je od americké delegace, vodka od ruské,“ glosoval. 

Případná dohoda Spojených států a Ruska by podle pozorovatelů mohla obě země znovu významně přiblížit. Vztahy prezidentů poznamenaly nejen názory ohledně Sýrie, ale i aktivita Ruska vůči Ukrajině, následné sankce nebo třeba spekulace o ruském vlivu v amerických prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 4 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 6 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 9 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 9 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 11 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...