Rusko a USA hlásí dohodu o syrském příměří. Má začít v pondělí

Diplomatické ledy kolem žhavé Sýrie se po nekonečných jednáních pohnuly. Rusko a Spojené státy se v Ženevě dohodly na podmínkách mírového plánu v zemi. Vládní vojska a tzv. umírněná opozice mají přerušit boje během pondělí, přičemž armáda nebude útočit na území ovládané opozicí. Obě zahraniční velmoci by pak měly vytvořit společné centrum pro boj s Islámským státem a frontou An-Nusra.

Rusko má podle agentury AP zadržet syrské letectvo a bránit mu v bombardování oblastí, v nichž působí oponenti Damašku, jejichž ochráncem je Washington. USA na oplátku pomohou v boji proti frontě An-Nusra, která je napojená na teroristickou síť Al-Káidu. Tato organizace působí na teritoriu v těsné blízkosti Američany chráněných odpůrců Damašku a její přítomnost tyto skupiny ohrožuje.

Ruská diplomacie o podmínkách informovala syrskou vládu, která je prý „připravena dohodu plnit“, jak uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten se s americkým kolegou Johnem Kerrym sešel ohledně řešení syrského konfliktu v tomto týdnu už potřetí. Nyní oba očekávají, že se jak jednotky prezidenta Bašára Asada, tak opozice budou nabídky držet a příměří neporuší.

„Dnes oznamujeme model, o kterém si myslíme, že má šanci uspět, ale závisí to samozřejmě na lidech v Sýrii,“ zmínil Kerry po jednání v Ženevě. Podle něj je součástí dohody třeba nařízení, aby vládní letecké síly neútočily na území držené opozicí. Právě tuto položku má za „základ dohody“, protože označil Asadova letadla za hlavní „strůjce civilních škod“ a následné masové migrace.

Oba ministři se zmocněncem OSN pro Sýrii Misturou
Zdroj: Reuters

USA a Rusko chtějí společné centrum pro boj s radikály

Pokud vyhlášení příměří vydrží bez problémů sedm dní, obě velmoci založí centrum pro boj s radikály v zemi, tedy hlavně Islámským státem a bojovníky An-Nusry – někdejší syrské pobočky organizace Al-Káida. Podle Kerryho si země budou vyměňovat informace tak, aby se jejich vojenské působení vzájemně nerušilo nebo nezpůsobovalo kolize. „Američtí a ruští experti budou pracovat společně na porážce IS a An-Nusry,“ dodal.

Oba státy tak zčásti povedou i koordinované nálety. V takových místech podle dohody nebude působit syrské vládní letectvo. „Syrská armáda ale bude funkční v jiných místech – mimo ta, která jsme vyčlenili pro rusko-americké vojenské operace,“ vysvětlil Lavrov. Spolupráce mezi oběma státy prý také umožní „oddělit teroristy od umírněné opozice“.

Při respektování klidu zbraní bude možné také dodat humanitární pomoc do měst obklíčených vojáky, včetně Aleppa. Kolem něj by navíc mohlo vzniknout demilitarizované pásmo. 

Kerry při prohlášení po boku Lavrova několikrát zdůraznil, že dohoda závisí na dodržování všech stran – jak opozice, tak režimu. „Je to zatím příležitost a nic víc, dokud se nestane realitou,“ prohlásil.

Syrská politická opozice dohodu vítá, ozbrojené síly jí nevěří

Zástupci opoziční vyjednávací komise (HNC), která se účastnila minulých kol mírových rozhovorů v Ženevě, dohodě o příměří důvěřují. Mluvčí HNC řekla, že bude-li klid zbraní dodržen, pomůže ukončit utrpení civilistů. Podle ní o dodržení příměří rozhodne Rusko, které má dostatek vlivu na to, aby přinutilo syrskou vládu příměří plnit. Podle velitele syrských opozičních ozbrojených sil ale dohoda útokům na umírněnou opozici nezabrání. 

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová sdělila, že příměří velmi vítá a že všechny strany, jichž se dohoda týká, musejí zajistit plnění. Vyzvala také OSN, aby připravila návrh politického převzetí moci v Sýrii pro mírové rozhovory, které mají být podle Mogheriniové obnoveny.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení oznámilo, že Ankara dohodu o ukončení násilí podpoří a že bude usilovat o politické řešení krize. Turecká armáda od konce srpna operuje na syrském území. Turecko se také domnívá, že zvlášť důležité je zastavit boje v okolí města Aleppo, kde nastala obtížná humanitární situace. Ankara chce prostřednictvím OSN pomoci s humanitárním zásobováním.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vyzval Rusko, aby použilo všechen svůj vliv a zajistilo, aby syrská vláda příměří plnila. Dohodu o příměří uvítal také šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který vyzval všechny aktéry konfliktu v Sýrii a celém regionu, aby zastavili boje.

Příměří má platit v celé Sýrii

Americká a ruská delegace jednaly dlouhé měsíce, dosud ale bez viditelných výsledků. Právě příměří mezi vládou a tou opozicí, která je vnímaná jako umírněná, má otevřít cestu k zoufale potřebné humanitární pomoci pro statisíce lidí.

Nová dohoda je pokusem o klid zbraní na celém území Sýrie. „Jak USA, tak Rusko dávají opravdu výrazně všanc svoji diplomatickou váhu, což znamená, že to skutečně míní vážně. Tlak, jaký budou moci vyvinout na své jednotlivé spojence, je ale samozřejmě omezený,“ podotkl zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó. 

Pauza od tuhých bojů vlády s opozicí by navíc přinesla potřebný prostor pro vyjednávání, jak vleklý konflikt ukončit. Umírněná opozice, kterou podporují Američané, odmítla návrat k jednáním pod OSN, dokud nepřestanou nálety na civilisty.

Konečné oznámení obou diplomatů bylo přitom dlouho zahaleno dramatem. Společný brífink totiž museli ministři hned několikrát přerušit. Vše poté zlehčil šéf ruské diplomacie, když objednal pro čekající novináře pizzu a dvě lahve vodky. „Pizza je od americké delegace, vodka od ruské,“ glosoval. 

Případná dohoda Spojených států a Ruska by podle pozorovatelů mohla obě země znovu významně přiblížit. Vztahy prezidentů poznamenaly nejen názory ohledně Sýrie, ale i aktivita Ruska vůči Ukrajině, následné sankce nebo třeba spekulace o ruském vlivu v amerických prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
před 31 mminutami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 2 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 3 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 4 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.