Ruské političce hrozí pět let vězení za demonstrace. Úřady skoro žádné protesty nepovolují, hájí se

V Rusku začal proces s opoziční političkou Julijou Galjaminovou. Vyšetřovatelé ji stíhají kvůli tomu, že několikrát porušila pravidla na hromadných akcích a organizovala nepovolené demonstrace. Galjaminová se hájí tím, že úřady nepovolují skoro žádnou formu veřejného protestu. Kvůli šíření koronaviru navíc ještě přitvrdily.

Moskevská opoziční zastupitelka je přesvědčená, že si její vyšetřování někdo objednal. „Tohle není nic zvláštního. Podobná rozhodnutí nepřijímají policisté, ale lidé z civilu, kteří policistům dávají zadání, co dělat,“ míní Galjaminová. 

Politička letos protestovala třeba proti odsouzení nezávislého novináře Ilji Azara. Na jiné akci sbírala podpisy proti takzvanému referendu o ústavních změnách, které umožní Vladimiru Putinovi, aby se o křeslo prezidenta ucházel už potřetí v řadě. 

Právě kvůli účasti na této akci a na dalších třech nepovolených demonstracích teď Galjaminové hrozí až pět let za mřížemi. „Činnost Galjaminové opakovaně vyjadřuje pohrdání nařízeními správních úřadů. Její činy jsou promyšlené a vyžadují posouzení podle trestního zákoníku Ruské federace,“ uvedl Vyšetřovací výbor Ruské federace pro město Moskva.

Galjaminová: Úřady omezují opoziční akce

Obviněná ale tvrdí, že v právu je ona. Podle ní úřady omezují skoro všechna opoziční shromáždění. A po vypuknutí epidemie koronaviru se pravidla ještě zpřísnila. Tak jako řada jiných aktivistů si zvykla protestovat sama, i za to ale dostala vysokou pokutu.

„Nestihla jsem ani rozvinout plakát. Prostě jsem popošla, začala se bavit s novináři a zadrželi mě a dali mi pokutu 200 tisíc rublů. To je pro mě vysoká částka, protože moje výplata je jenom 30 tisíc rublů,“ podotýká Galjaminová. 

Čtvrteční jednání soudu rozsudek nepřineslo, příště se k němu moskevská politička vypraví na konci listopadu. Pokud uspěje, chtěla by za rok kandidovat do Státní dumy. Připravená je ale i na prohru. Stejný paragraf, na který se odvolávají vyšetřovatelé v jejím případě, už vedl k uvěznění několika opozičních aktivistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 31 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 49 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...