Ruská pomoc Talibanu? Podle Moskvy USA jen maskují vlastní neúspěch

Ruská vláda odmítla obvinění, že by měla podporovat hnutí Taliban. Podle zvláštního Putinova vyslance se Američané snaží zakrýt kolaps své politiky v Afghánistánu. Reagoval tak na slova velitele americké armády v Evropě Curtise Scaparrottiho, který ve čtvrtek uvedl, že zaregistroval ruský vliv na islámské radikály. Podle něj je možné, že Moskva islamistům pomáhá.

Generál Scaparrotti v americkém Kongresu konkrétně prohlásil, že Rusko „možná“ zásobuje Taliban. Neupřesnil ale, o jaký druh dodávek, vybavení či zbraní by mělo jít.

„Jsou to naprosto lživá tvrzení. Jsou to jen fámy, které mají ospravedlnit kolaps americké armády a politiky v Afghánistánu. Jiné vysvětlení pro to není,“ reagoval zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov.

Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu John Nicholson ale už v únoru konstatoval, že Rusko se podporou islamistického hnutí Taliban pokouší podkopávat snahy Spojených států a NATO o vyřešení konfliktu v Afghánistánu. Rusko se podle něj snaží legitimizovat a podporovat hnutí páchající teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu.

  • Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
  • Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace Al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena, boje ale stále pokračují.
  • Podle údajů OSN bylo v roce 2016 při bojích mezi vládními vojáky a povstalci, většinou bojovníky Talibanu, zabito přes 11 500 civilistů.

Rusko chce s Talibanem jednat o míru

Moskva opakovaně prohlašuje, že by měl být Taliban přizván ke „konstruktivnímu dialogu“ s cílem vyřešit afghánský konflikt. Rusko dalo rovněž najevo ochotu podpořit oslabení mezinárodních sankcí vůči Talibanu, pokud by to mělo přispět k míru v zemi.

V prosinci 2015 Kabulov prohlásil, že cíle Talibanu se shodují s cíli Moskvy v boji proti extremistům z Islámského státu (IS), přestože Rusko považuje Taliban za teroristickou organizaci a zakazuje jeho činnost na svém území.

Přítomnost Talibanu v Afghánistánu
Zdroj: nytimes.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 5 mminutami

Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci jednat s Rusy

Kyjev vyšle do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem. Po jednání s tureckým vládcem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní. Zelenskyj dříve uvedl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“. Ukrajinci mají podle něj za úkol jednat o příměří. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij sdělil, že cílem Moskvy je dosáhnout dlouhodobého míru odstraněním základních příčin konfliktu.
06:21Aktualizovánopřed 41 mminutami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
15:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 3 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
14:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celém Pásmu Gazy od začátku dne stoupl na sto tři. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit.
10:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA ruší omezení vývozu čipů pro AI

Spojené státy ustoupily od pravidel, která omezovala vývoz vyspělých čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI), píše server listu The Wall Street Journal (WSJ). Pravidla, která by dopadla i na Českou republiku, vypracovala ještě administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena. Začít platit měla od čtvrtka.
před 6 hhodinami

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 6 hhodinami
Načítání...