Roztržka kvůli běžencům. Budapešť hrozí diplomatickou blokádou Záhřebu

Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána pohrozil Záhřebu, že Budapešť bude blokovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru, pokud nedojde k efektivní ochraně vnějších hranic Evropské unie. Do Chorvatska ze Srbska vstupují tisíce uprchlíků a země je převáží na své hranice s Maďarskem i Slovinskem.

  • poté, co Maďarsko oplotilo a zavřelo svou jižní hranici se Srbskem, stává se hlavní tranzitní zemí pro cestu do západních zemí EU Chorvatsko.
  • chorvatský premiér Zoran Milanović prohlásil, že země se sice o migranty postará, ale nemůže je na svém území nechat. Hodlá je proto posílat dál do Evropské unie.
  • běženci přes Srbsko a Chorvatsko pokračují buď znovu do Maďarska (do země se tak dostávají oklikou), nebo do Slovinska. V obou dvou případech je jejich cílem a uzlovým bodem pro další trasu Rakousko.
  • na rozdíl od Maďarska a Slovinska Chorvatsko dosud není členem schengenského prostoru.

Situace v Chorvatsku

Policie se běžence sice snaží odvézt autobusy na maďarskou hranici, ale příliv je stále větší, než kolik jich odvezou. Úplně se to vymyká kontrole. Přechody jsou oficiálně zavřené, ale včera lidé chodili přes zelenou hranici, přes pole, a dnes chodí i přes uzavřené přechody.
Karel Rožánek
reportér ČT v na srbsko-chorvatské hranici

Chorvatsko v pátek uzavřelo sedm ze svých osmi hraničních přechodů se Srbskem. Do země od minulé středy přišlo ze Srbska přes 20 000 uprchlíků, většinou Syřanů. Hlavnímu náporu je dál vystaven pohraniční přechod Tovarnik. Záhřeb přiznává, že se situace vymyká kontrole.

„Shodli jsme se, že za určitých podmínek bychom měli některé migranty pustit dál, protože to už jednoduše nezvládáme. Prakticky nikdo z nich nechce v Chorvatsku požádat o azyl,“ prohlásila ministryně zahraničí Vesna Pušičová.

O neutěšené situaci na chorvatsko-srbské hranici referují i reportéři České televize. Karel Rožánek, který je v Tovarniku na srbsko-chorvatském pomezí, uvádí, že migranti přicházejí do země i navzdory uzavřeným hraničním přechodům.

Veronika Kynčlová upozorňuje na nevyhovující podmínky zdejších táborů; chorvatská policie i místní se k migrantům sice chovají korektně, běženci ale nemají dostatek vody, jídla a spí v dekách na zemi. Na maďarsko-chorvatské hranici je prý situace výrazně lepší, policie poskytla lehátka, matrace, spacáky. Lidé jsou ovšem zcela dezorientování, často neví, ve které zemi se nachází.

Cesta přes Maďarsko

Znovu opakuji, že Maďarsko bylo ponecháno na holičkách. Budeme bránit Evropskou unii, hranice schengenské zóny a také Maďarsko v souladu s evropskými zákony.
Péter Szijjártó
maďarský ministr zahraničí

Za posledních 24 hodin dorazilo z Chorvatska do Maďarska osm tisíc běženců, Chorvati jim vypravují vlaky a autobusy až k hranicím. 

Premiér Zoran Milanović navíc prohlásil, že jeho země bude navzdory maďarským protestům migranty směrem na Budapešť posílat i nadále: „Nějak jsme je nakonec přiměli, aby běžence přijali, a budeme to dělat dál.“

Budapešť chorvatskou vládu vzápětí zkritizovala, že převoz běženců nebyl domluvený. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijártó Chorvati Maďarsku a celé Evropské unii lhali. „Místo aby Chorvatsko lidem pomáhalo, vozí je k nám bez jakékoli registrace. Přitom jeho policisté tvrdí, že mají dohodu s naším ministerstvem vnitra, ale to vůbec není pravda. Co je to za evropskou solidaritu?“

Szijjártó zároveň Chorvatsko obvinil z narušování suverenity, protože uprchlíky posílá ve vlacích přes hranici v doprovodu ozbrojených policistů. Záhřeb oponuje, že akce byla dopředu naplánovaná a že bezpečnostní složky žádné zbraně neměly.

Poradce maďarského premiéra Orbána Antal Rogán pohrozil, že Budapešť bude blokovat chorvatský vstup do schengenského prostoru, pokud Záhřeb nezajistí dostatečnou ochranu vnějších hranic Unie.

Nový maďarský plot, povolané zálohy a spoje do Vídně

Překážkou na chorvatsko-maďarské uprchlické cestě se nově stává plot z ostnatého drátu, který Maďaři vztyčili na 41kilometrovém úseku společných hranic. Ostatních 330 kilometrů maďarsko-chorvatské hranice tvoří řeka Dráva, kterou je pro běžence obtížné překonat.

Plot chce Budapešť postavit i na hranici s další unijní zemí – Rumunskem. Proti tomu se Rumunsko důrazně ohradilo, jeho ministr zahraničí Bogdan Aurescu prohlásil, že jde o „nepřijatelné řešení odporující duchu Evropské unie“. Rumunsko není členem schengenského prostoru, ačkoli je již osm let členskou zemí EU. Do schengenského prostoru však výhledově má vstoupit.

Maďarský ministr obrany Csaba Hende vedle toho povolal na zvládání situace armádní zálohy. Rezervisté nahradí v posádkách vojáky uvolněné pro ochranu hranic, nasazeni ale prý mohou být i k „jiným úkolům“.

Současně s tím se Maďarsko snaží uprchlíky z Chorvatska transportovat dál k rakouským hranicím. Do dnešního dopoledne přešlo maďarsko-rakouské hranice už na 6700 lidí. Rakouská policie je postupně odesílá buď autobusem do Vídně, nebo přes železniční stanici Mogersdorf zvláštním vlakem do Štýrského Hradce. Přesun probíhá klidně a bez incidentů. Největší nápor očekává Vídeň během noci.

Migranti na chorvatsko-srbském pomezí
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Cesta přes Slovinsko

Lublaň ve čtvrtek zavedla desetidenní hraniční kontroly. V pátek slovinské úřady uvedly, že do země nelegálně vstoupilo více než tisíc běženců. U chorvatského města Harmica se migranti snažili prorazit kordon asi padesáti policistů. Po hodině tlaku policie proti uprchlíkům použila slzný plyn, mezi běženci byly i děti. Obdobně v uplynulých dnech postupovalo také Maďarsko.

Slovinský premiér Miro Cerar nejprve odmítal vytvoření koridoru do západní Evropy, nyní ho připustil: „Pokud bude tlak ze strany migrantů hodně velký, budeme uvažovat o možných koridorech, se všemi zeměmi, kterých se to týká. To by měl být duch společné dohody."

Během dne pak začala policie uprchlíky postupně vpouštět a na hraniční přechod s Chorvatskem přistavila několik autobusů. Z chorvatské strany přijíždějí další a další migrantské autobusy a vlaky.

Migranti dorazili z Chorvatska na maďarskou hranici
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusy unavují množící se omezení. Přibývá těch, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 41 mminutami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Třináct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou metropoli Oděsu, oznámil ráno šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu. Mezi zraněnými jsou dvě děti.
před 2 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 11 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 11 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 15 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 22 hhodinami
Načítání...