Roztržka kvůli běžencům. Budapešť hrozí diplomatickou blokádou Záhřebu

Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána pohrozil Záhřebu, že Budapešť bude blokovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru, pokud nedojde k efektivní ochraně vnějších hranic Evropské unie. Do Chorvatska ze Srbska vstupují tisíce uprchlíků a země je převáží na své hranice s Maďarskem i Slovinskem.

  • poté, co Maďarsko oplotilo a zavřelo svou jižní hranici se Srbskem, stává se hlavní tranzitní zemí pro cestu do západních zemí EU Chorvatsko.
  • chorvatský premiér Zoran Milanović prohlásil, že země se sice o migranty postará, ale nemůže je na svém území nechat. Hodlá je proto posílat dál do Evropské unie.
  • běženci přes Srbsko a Chorvatsko pokračují buď znovu do Maďarska (do země se tak dostávají oklikou), nebo do Slovinska. V obou dvou případech je jejich cílem a uzlovým bodem pro další trasu Rakousko.
  • na rozdíl od Maďarska a Slovinska Chorvatsko dosud není členem schengenského prostoru.

Situace v Chorvatsku

Policie se běžence sice snaží odvézt autobusy na maďarskou hranici, ale příliv je stále větší, než kolik jich odvezou. Úplně se to vymyká kontrole. Přechody jsou oficiálně zavřené, ale včera lidé chodili přes zelenou hranici, přes pole, a dnes chodí i přes uzavřené přechody.
Karel Rožánek
reportér ČT v na srbsko-chorvatské hranici

Chorvatsko v pátek uzavřelo sedm ze svých osmi hraničních přechodů se Srbskem. Do země od minulé středy přišlo ze Srbska přes 20 000 uprchlíků, většinou Syřanů. Hlavnímu náporu je dál vystaven pohraniční přechod Tovarnik. Záhřeb přiznává, že se situace vymyká kontrole.

„Shodli jsme se, že za určitých podmínek bychom měli některé migranty pustit dál, protože to už jednoduše nezvládáme. Prakticky nikdo z nich nechce v Chorvatsku požádat o azyl,“ prohlásila ministryně zahraničí Vesna Pušičová.

O neutěšené situaci na chorvatsko-srbské hranici referují i reportéři České televize. Karel Rožánek, který je v Tovarniku na srbsko-chorvatském pomezí, uvádí, že migranti přicházejí do země i navzdory uzavřeným hraničním přechodům.

Veronika Kynčlová upozorňuje na nevyhovující podmínky zdejších táborů; chorvatská policie i místní se k migrantům sice chovají korektně, běženci ale nemají dostatek vody, jídla a spí v dekách na zemi. Na maďarsko-chorvatské hranici je prý situace výrazně lepší, policie poskytla lehátka, matrace, spacáky. Lidé jsou ovšem zcela dezorientování, často neví, ve které zemi se nachází.

Cesta přes Maďarsko

Znovu opakuji, že Maďarsko bylo ponecháno na holičkách. Budeme bránit Evropskou unii, hranice schengenské zóny a také Maďarsko v souladu s evropskými zákony.
Péter Szijjártó
maďarský ministr zahraničí

Za posledních 24 hodin dorazilo z Chorvatska do Maďarska osm tisíc běženců, Chorvati jim vypravují vlaky a autobusy až k hranicím. 

Premiér Zoran Milanović navíc prohlásil, že jeho země bude navzdory maďarským protestům migranty směrem na Budapešť posílat i nadále: „Nějak jsme je nakonec přiměli, aby běžence přijali, a budeme to dělat dál.“

Budapešť chorvatskou vládu vzápětí zkritizovala, že převoz běženců nebyl domluvený. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijártó Chorvati Maďarsku a celé Evropské unii lhali. „Místo aby Chorvatsko lidem pomáhalo, vozí je k nám bez jakékoli registrace. Přitom jeho policisté tvrdí, že mají dohodu s naším ministerstvem vnitra, ale to vůbec není pravda. Co je to za evropskou solidaritu?“

Szijjártó zároveň Chorvatsko obvinil z narušování suverenity, protože uprchlíky posílá ve vlacích přes hranici v doprovodu ozbrojených policistů. Záhřeb oponuje, že akce byla dopředu naplánovaná a že bezpečnostní složky žádné zbraně neměly.

Poradce maďarského premiéra Orbána Antal Rogán pohrozil, že Budapešť bude blokovat chorvatský vstup do schengenského prostoru, pokud Záhřeb nezajistí dostatečnou ochranu vnějších hranic Unie.

Nový maďarský plot, povolané zálohy a spoje do Vídně

Překážkou na chorvatsko-maďarské uprchlické cestě se nově stává plot z ostnatého drátu, který Maďaři vztyčili na 41kilometrovém úseku společných hranic. Ostatních 330 kilometrů maďarsko-chorvatské hranice tvoří řeka Dráva, kterou je pro běžence obtížné překonat.

Plot chce Budapešť postavit i na hranici s další unijní zemí – Rumunskem. Proti tomu se Rumunsko důrazně ohradilo, jeho ministr zahraničí Bogdan Aurescu prohlásil, že jde o „nepřijatelné řešení odporující duchu Evropské unie“. Rumunsko není členem schengenského prostoru, ačkoli je již osm let členskou zemí EU. Do schengenského prostoru však výhledově má vstoupit.

Maďarský ministr obrany Csaba Hende vedle toho povolal na zvládání situace armádní zálohy. Rezervisté nahradí v posádkách vojáky uvolněné pro ochranu hranic, nasazeni ale prý mohou být i k „jiným úkolům“.

Současně s tím se Maďarsko snaží uprchlíky z Chorvatska transportovat dál k rakouským hranicím. Do dnešního dopoledne přešlo maďarsko-rakouské hranice už na 6700 lidí. Rakouská policie je postupně odesílá buď autobusem do Vídně, nebo přes železniční stanici Mogersdorf zvláštním vlakem do Štýrského Hradce. Přesun probíhá klidně a bez incidentů. Největší nápor očekává Vídeň během noci.

Migranti na chorvatsko-srbském pomezí
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Cesta přes Slovinsko

Lublaň ve čtvrtek zavedla desetidenní hraniční kontroly. V pátek slovinské úřady uvedly, že do země nelegálně vstoupilo více než tisíc běženců. U chorvatského města Harmica se migranti snažili prorazit kordon asi padesáti policistů. Po hodině tlaku policie proti uprchlíkům použila slzný plyn, mezi běženci byly i děti. Obdobně v uplynulých dnech postupovalo také Maďarsko.

Slovinský premiér Miro Cerar nejprve odmítal vytvoření koridoru do západní Evropy, nyní ho připustil: „Pokud bude tlak ze strany migrantů hodně velký, budeme uvažovat o možných koridorech, se všemi zeměmi, kterých se to týká. To by měl být duch společné dohody."

Během dne pak začala policie uprchlíky postupně vpouštět a na hraniční přechod s Chorvatskem přistavila několik autobusů. Z chorvatské strany přijíždějí další a další migrantské autobusy a vlaky.

Migranti dorazili z Chorvatska na maďarskou hranici
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Teherán odmítl „nepodložené výhrůžky vyšinutého amerického prezidenta“

Íránská armáda odmítla „arogantní rétoriku“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí mimo jiné prohlásil, že Írán by mohl být zničen během jediné noci. Armáda rovněž tvrdí, že Trumpovy výroky nemají žádný vliv na její operace. Informovala o tom agentura AFP.
před 12 mminutami

Vietnamským prezidentem bude generální tajemník komunistické strany To Lam

Vietnamským prezidentem bude v příštích pěti letech generální tajemník tamní komunistické strany To Lam. Rozhodl o tom v úterý jednomyslně vietnamský parlament. Osmašedesátiletý Lam se tak stane nejmocnějším vietnamským vůdcem za několik desetiletí, píše agentura Reuters.
05:46Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 27 mminutami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Rozpolcená EU řeší úpravy systému emisního obchodování

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.
před 1 hhodinou

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 11 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 12 hhodinami
Načítání...