Roztržka kvůli běžencům. Budapešť hrozí diplomatickou blokádou Záhřebu

Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána pohrozil Záhřebu, že Budapešť bude blokovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru, pokud nedojde k efektivní ochraně vnějších hranic Evropské unie. Do Chorvatska ze Srbska vstupují tisíce uprchlíků a země je převáží na své hranice s Maďarskem i Slovinskem.

  • poté, co Maďarsko oplotilo a zavřelo svou jižní hranici se Srbskem, stává se hlavní tranzitní zemí pro cestu do západních zemí EU Chorvatsko.
  • chorvatský premiér Zoran Milanović prohlásil, že země se sice o migranty postará, ale nemůže je na svém území nechat. Hodlá je proto posílat dál do Evropské unie.
  • běženci přes Srbsko a Chorvatsko pokračují buď znovu do Maďarska (do země se tak dostávají oklikou), nebo do Slovinska. V obou dvou případech je jejich cílem a uzlovým bodem pro další trasu Rakousko.
  • na rozdíl od Maďarska a Slovinska Chorvatsko dosud není členem schengenského prostoru.

Situace v Chorvatsku

Policie se běžence sice snaží odvézt autobusy na maďarskou hranici, ale příliv je stále větší, než kolik jich odvezou. Úplně se to vymyká kontrole. Přechody jsou oficiálně zavřené, ale včera lidé chodili přes zelenou hranici, přes pole, a dnes chodí i přes uzavřené přechody.
Karel Rožánek
reportér ČT v na srbsko-chorvatské hranici

Chorvatsko v pátek uzavřelo sedm ze svých osmi hraničních přechodů se Srbskem. Do země od minulé středy přišlo ze Srbska přes 20 000 uprchlíků, většinou Syřanů. Hlavnímu náporu je dál vystaven pohraniční přechod Tovarnik. Záhřeb přiznává, že se situace vymyká kontrole.

„Shodli jsme se, že za určitých podmínek bychom měli některé migranty pustit dál, protože to už jednoduše nezvládáme. Prakticky nikdo z nich nechce v Chorvatsku požádat o azyl,“ prohlásila ministryně zahraničí Vesna Pušičová.

O neutěšené situaci na chorvatsko-srbské hranici referují i reportéři České televize. Karel Rožánek, který je v Tovarniku na srbsko-chorvatském pomezí, uvádí, že migranti přicházejí do země i navzdory uzavřeným hraničním přechodům.

Veronika Kynčlová upozorňuje na nevyhovující podmínky zdejších táborů; chorvatská policie i místní se k migrantům sice chovají korektně, běženci ale nemají dostatek vody, jídla a spí v dekách na zemi. Na maďarsko-chorvatské hranici je prý situace výrazně lepší, policie poskytla lehátka, matrace, spacáky. Lidé jsou ovšem zcela dezorientování, často neví, ve které zemi se nachází.

Cesta přes Maďarsko

Znovu opakuji, že Maďarsko bylo ponecháno na holičkách. Budeme bránit Evropskou unii, hranice schengenské zóny a také Maďarsko v souladu s evropskými zákony.
Péter Szijjártó
maďarský ministr zahraničí

Za posledních 24 hodin dorazilo z Chorvatska do Maďarska osm tisíc běženců, Chorvati jim vypravují vlaky a autobusy až k hranicím. 

Premiér Zoran Milanović navíc prohlásil, že jeho země bude navzdory maďarským protestům migranty směrem na Budapešť posílat i nadále: „Nějak jsme je nakonec přiměli, aby běžence přijali, a budeme to dělat dál.“

Budapešť chorvatskou vládu vzápětí zkritizovala, že převoz běženců nebyl domluvený. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijártó Chorvati Maďarsku a celé Evropské unii lhali. „Místo aby Chorvatsko lidem pomáhalo, vozí je k nám bez jakékoli registrace. Přitom jeho policisté tvrdí, že mají dohodu s naším ministerstvem vnitra, ale to vůbec není pravda. Co je to za evropskou solidaritu?“

Szijjártó zároveň Chorvatsko obvinil z narušování suverenity, protože uprchlíky posílá ve vlacích přes hranici v doprovodu ozbrojených policistů. Záhřeb oponuje, že akce byla dopředu naplánovaná a že bezpečnostní složky žádné zbraně neměly.

Poradce maďarského premiéra Orbána Antal Rogán pohrozil, že Budapešť bude blokovat chorvatský vstup do schengenského prostoru, pokud Záhřeb nezajistí dostatečnou ochranu vnějších hranic Unie.

Nový maďarský plot, povolané zálohy a spoje do Vídně

Překážkou na chorvatsko-maďarské uprchlické cestě se nově stává plot z ostnatého drátu, který Maďaři vztyčili na 41kilometrovém úseku společných hranic. Ostatních 330 kilometrů maďarsko-chorvatské hranice tvoří řeka Dráva, kterou je pro běžence obtížné překonat.

Plot chce Budapešť postavit i na hranici s další unijní zemí – Rumunskem. Proti tomu se Rumunsko důrazně ohradilo, jeho ministr zahraničí Bogdan Aurescu prohlásil, že jde o „nepřijatelné řešení odporující duchu Evropské unie“. Rumunsko není členem schengenského prostoru, ačkoli je již osm let členskou zemí EU. Do schengenského prostoru však výhledově má vstoupit.

Maďarský ministr obrany Csaba Hende vedle toho povolal na zvládání situace armádní zálohy. Rezervisté nahradí v posádkách vojáky uvolněné pro ochranu hranic, nasazeni ale prý mohou být i k „jiným úkolům“.

Současně s tím se Maďarsko snaží uprchlíky z Chorvatska transportovat dál k rakouským hranicím. Do dnešního dopoledne přešlo maďarsko-rakouské hranice už na 6700 lidí. Rakouská policie je postupně odesílá buď autobusem do Vídně, nebo přes železniční stanici Mogersdorf zvláštním vlakem do Štýrského Hradce. Přesun probíhá klidně a bez incidentů. Největší nápor očekává Vídeň během noci.

Migranti na chorvatsko-srbském pomezí
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Cesta přes Slovinsko

Lublaň ve čtvrtek zavedla desetidenní hraniční kontroly. V pátek slovinské úřady uvedly, že do země nelegálně vstoupilo více než tisíc běženců. U chorvatského města Harmica se migranti snažili prorazit kordon asi padesáti policistů. Po hodině tlaku policie proti uprchlíkům použila slzný plyn, mezi běženci byly i děti. Obdobně v uplynulých dnech postupovalo také Maďarsko.

Slovinský premiér Miro Cerar nejprve odmítal vytvoření koridoru do západní Evropy, nyní ho připustil: „Pokud bude tlak ze strany migrantů hodně velký, budeme uvažovat o možných koridorech, se všemi zeměmi, kterých se to týká. To by měl být duch společné dohody."

Během dne pak začala policie uprchlíky postupně vpouštět a na hraniční přechod s Chorvatskem přistavila několik autobusů. Z chorvatské strany přijíždějí další a další migrantské autobusy a vlaky.

Migranti dorazili z Chorvatska na maďarskou hranici
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 6 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 8 hhodinami
Načítání...