Roztržka kvůli běžencům. Budapešť hrozí diplomatickou blokádou Záhřebu

Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána pohrozil Záhřebu, že Budapešť bude blokovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru, pokud nedojde k efektivní ochraně vnějších hranic Evropské unie. Do Chorvatska ze Srbska vstupují tisíce uprchlíků a země je převáží na své hranice s Maďarskem i Slovinskem.

  • poté, co Maďarsko oplotilo a zavřelo svou jižní hranici se Srbskem, stává se hlavní tranzitní zemí pro cestu do západních zemí EU Chorvatsko.
  • chorvatský premiér Zoran Milanović prohlásil, že země se sice o migranty postará, ale nemůže je na svém území nechat. Hodlá je proto posílat dál do Evropské unie.
  • běženci přes Srbsko a Chorvatsko pokračují buď znovu do Maďarska (do země se tak dostávají oklikou), nebo do Slovinska. V obou dvou případech je jejich cílem a uzlovým bodem pro další trasu Rakousko.
  • na rozdíl od Maďarska a Slovinska Chorvatsko dosud není členem schengenského prostoru.

Situace v Chorvatsku

Policie se běžence sice snaží odvézt autobusy na maďarskou hranici, ale příliv je stále větší, než kolik jich odvezou. Úplně se to vymyká kontrole. Přechody jsou oficiálně zavřené, ale včera lidé chodili přes zelenou hranici, přes pole, a dnes chodí i přes uzavřené přechody.
Karel Rožánek
reportér ČT v na srbsko-chorvatské hranici

Chorvatsko v pátek uzavřelo sedm ze svých osmi hraničních přechodů se Srbskem. Do země od minulé středy přišlo ze Srbska přes 20 000 uprchlíků, většinou Syřanů. Hlavnímu náporu je dál vystaven pohraniční přechod Tovarnik. Záhřeb přiznává, že se situace vymyká kontrole.

„Shodli jsme se, že za určitých podmínek bychom měli některé migranty pustit dál, protože to už jednoduše nezvládáme. Prakticky nikdo z nich nechce v Chorvatsku požádat o azyl,“ prohlásila ministryně zahraničí Vesna Pušičová.

O neutěšené situaci na chorvatsko-srbské hranici referují i reportéři České televize. Karel Rožánek, který je v Tovarniku na srbsko-chorvatském pomezí, uvádí, že migranti přicházejí do země i navzdory uzavřeným hraničním přechodům.

Veronika Kynčlová upozorňuje na nevyhovující podmínky zdejších táborů; chorvatská policie i místní se k migrantům sice chovají korektně, běženci ale nemají dostatek vody, jídla a spí v dekách na zemi. Na maďarsko-chorvatské hranici je prý situace výrazně lepší, policie poskytla lehátka, matrace, spacáky. Lidé jsou ovšem zcela dezorientování, často neví, ve které zemi se nachází.

Cesta přes Maďarsko

Znovu opakuji, že Maďarsko bylo ponecháno na holičkách. Budeme bránit Evropskou unii, hranice schengenské zóny a také Maďarsko v souladu s evropskými zákony.
Péter Szijjártó
maďarský ministr zahraničí

Za posledních 24 hodin dorazilo z Chorvatska do Maďarska osm tisíc běženců, Chorvati jim vypravují vlaky a autobusy až k hranicím. 

Premiér Zoran Milanović navíc prohlásil, že jeho země bude navzdory maďarským protestům migranty směrem na Budapešť posílat i nadále: „Nějak jsme je nakonec přiměli, aby běžence přijali, a budeme to dělat dál.“

Budapešť chorvatskou vládu vzápětí zkritizovala, že převoz běženců nebyl domluvený. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijártó Chorvati Maďarsku a celé Evropské unii lhali. „Místo aby Chorvatsko lidem pomáhalo, vozí je k nám bez jakékoli registrace. Přitom jeho policisté tvrdí, že mají dohodu s naším ministerstvem vnitra, ale to vůbec není pravda. Co je to za evropskou solidaritu?“

Szijjártó zároveň Chorvatsko obvinil z narušování suverenity, protože uprchlíky posílá ve vlacích přes hranici v doprovodu ozbrojených policistů. Záhřeb oponuje, že akce byla dopředu naplánovaná a že bezpečnostní složky žádné zbraně neměly.

Poradce maďarského premiéra Orbána Antal Rogán pohrozil, že Budapešť bude blokovat chorvatský vstup do schengenského prostoru, pokud Záhřeb nezajistí dostatečnou ochranu vnějších hranic Unie.

Nový maďarský plot, povolané zálohy a spoje do Vídně

Překážkou na chorvatsko-maďarské uprchlické cestě se nově stává plot z ostnatého drátu, který Maďaři vztyčili na 41kilometrovém úseku společných hranic. Ostatních 330 kilometrů maďarsko-chorvatské hranice tvoří řeka Dráva, kterou je pro běžence obtížné překonat.

Plot chce Budapešť postavit i na hranici s další unijní zemí – Rumunskem. Proti tomu se Rumunsko důrazně ohradilo, jeho ministr zahraničí Bogdan Aurescu prohlásil, že jde o „nepřijatelné řešení odporující duchu Evropské unie“. Rumunsko není členem schengenského prostoru, ačkoli je již osm let členskou zemí EU. Do schengenského prostoru však výhledově má vstoupit.

Maďarský ministr obrany Csaba Hende vedle toho povolal na zvládání situace armádní zálohy. Rezervisté nahradí v posádkách vojáky uvolněné pro ochranu hranic, nasazeni ale prý mohou být i k „jiným úkolům“.

Současně s tím se Maďarsko snaží uprchlíky z Chorvatska transportovat dál k rakouským hranicím. Do dnešního dopoledne přešlo maďarsko-rakouské hranice už na 6700 lidí. Rakouská policie je postupně odesílá buď autobusem do Vídně, nebo přes železniční stanici Mogersdorf zvláštním vlakem do Štýrského Hradce. Přesun probíhá klidně a bez incidentů. Největší nápor očekává Vídeň během noci.

Migranti na chorvatsko-srbském pomezí
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Cesta přes Slovinsko

Lublaň ve čtvrtek zavedla desetidenní hraniční kontroly. V pátek slovinské úřady uvedly, že do země nelegálně vstoupilo více než tisíc běženců. U chorvatského města Harmica se migranti snažili prorazit kordon asi padesáti policistů. Po hodině tlaku policie proti uprchlíkům použila slzný plyn, mezi běženci byly i děti. Obdobně v uplynulých dnech postupovalo také Maďarsko.

Slovinský premiér Miro Cerar nejprve odmítal vytvoření koridoru do západní Evropy, nyní ho připustil: „Pokud bude tlak ze strany migrantů hodně velký, budeme uvažovat o možných koridorech, se všemi zeměmi, kterých se to týká. To by měl být duch společné dohody."

Během dne pak začala policie uprchlíky postupně vpouštět a na hraniční přechod s Chorvatskem přistavila několik autobusů. Z chorvatské strany přijíždějí další a další migrantské autobusy a vlaky.

Migranti dorazili z Chorvatska na maďarskou hranici
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 49 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 8 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 9 hhodinami
Načítání...