Roztržka kvůli běžencům. Budapešť hrozí diplomatickou blokádou Záhřebu

Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána pohrozil Záhřebu, že Budapešť bude blokovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru, pokud nedojde k efektivní ochraně vnějších hranic Evropské unie. Do Chorvatska ze Srbska vstupují tisíce uprchlíků a země je převáží na své hranice s Maďarskem i Slovinskem.

  • poté, co Maďarsko oplotilo a zavřelo svou jižní hranici se Srbskem, stává se hlavní tranzitní zemí pro cestu do západních zemí EU Chorvatsko.
  • chorvatský premiér Zoran Milanović prohlásil, že země se sice o migranty postará, ale nemůže je na svém území nechat. Hodlá je proto posílat dál do Evropské unie.
  • běženci přes Srbsko a Chorvatsko pokračují buď znovu do Maďarska (do země se tak dostávají oklikou), nebo do Slovinska. V obou dvou případech je jejich cílem a uzlovým bodem pro další trasu Rakousko.
  • na rozdíl od Maďarska a Slovinska Chorvatsko dosud není členem schengenského prostoru.

Situace v Chorvatsku

Policie se běžence sice snaží odvézt autobusy na maďarskou hranici, ale příliv je stále větší, než kolik jich odvezou. Úplně se to vymyká kontrole. Přechody jsou oficiálně zavřené, ale včera lidé chodili přes zelenou hranici, přes pole, a dnes chodí i přes uzavřené přechody.
Karel Rožánek
reportér ČT v na srbsko-chorvatské hranici

Chorvatsko v pátek uzavřelo sedm ze svých osmi hraničních přechodů se Srbskem. Do země od minulé středy přišlo ze Srbska přes 20 000 uprchlíků, většinou Syřanů. Hlavnímu náporu je dál vystaven pohraniční přechod Tovarnik. Záhřeb přiznává, že se situace vymyká kontrole.

„Shodli jsme se, že za určitých podmínek bychom měli některé migranty pustit dál, protože to už jednoduše nezvládáme. Prakticky nikdo z nich nechce v Chorvatsku požádat o azyl,“ prohlásila ministryně zahraničí Vesna Pušičová.

O neutěšené situaci na chorvatsko-srbské hranici referují i reportéři České televize. Karel Rožánek, který je v Tovarniku na srbsko-chorvatském pomezí, uvádí, že migranti přicházejí do země i navzdory uzavřeným hraničním přechodům.

Veronika Kynčlová upozorňuje na nevyhovující podmínky zdejších táborů; chorvatská policie i místní se k migrantům sice chovají korektně, běženci ale nemají dostatek vody, jídla a spí v dekách na zemi. Na maďarsko-chorvatské hranici je prý situace výrazně lepší, policie poskytla lehátka, matrace, spacáky. Lidé jsou ovšem zcela dezorientování, často neví, ve které zemi se nachází.

Cesta přes Maďarsko

Znovu opakuji, že Maďarsko bylo ponecháno na holičkách. Budeme bránit Evropskou unii, hranice schengenské zóny a také Maďarsko v souladu s evropskými zákony.
Péter Szijjártó
maďarský ministr zahraničí

Za posledních 24 hodin dorazilo z Chorvatska do Maďarska osm tisíc běženců, Chorvati jim vypravují vlaky a autobusy až k hranicím. 

Premiér Zoran Milanović navíc prohlásil, že jeho země bude navzdory maďarským protestům migranty směrem na Budapešť posílat i nadále: „Nějak jsme je nakonec přiměli, aby běžence přijali, a budeme to dělat dál.“

Budapešť chorvatskou vládu vzápětí zkritizovala, že převoz běženců nebyl domluvený. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijártó Chorvati Maďarsku a celé Evropské unii lhali. „Místo aby Chorvatsko lidem pomáhalo, vozí je k nám bez jakékoli registrace. Přitom jeho policisté tvrdí, že mají dohodu s naším ministerstvem vnitra, ale to vůbec není pravda. Co je to za evropskou solidaritu?“

Szijjártó zároveň Chorvatsko obvinil z narušování suverenity, protože uprchlíky posílá ve vlacích přes hranici v doprovodu ozbrojených policistů. Záhřeb oponuje, že akce byla dopředu naplánovaná a že bezpečnostní složky žádné zbraně neměly.

Poradce maďarského premiéra Orbána Antal Rogán pohrozil, že Budapešť bude blokovat chorvatský vstup do schengenského prostoru, pokud Záhřeb nezajistí dostatečnou ochranu vnějších hranic Unie.

Nový maďarský plot, povolané zálohy a spoje do Vídně

Překážkou na chorvatsko-maďarské uprchlické cestě se nově stává plot z ostnatého drátu, který Maďaři vztyčili na 41kilometrovém úseku společných hranic. Ostatních 330 kilometrů maďarsko-chorvatské hranice tvoří řeka Dráva, kterou je pro běžence obtížné překonat.

Plot chce Budapešť postavit i na hranici s další unijní zemí – Rumunskem. Proti tomu se Rumunsko důrazně ohradilo, jeho ministr zahraničí Bogdan Aurescu prohlásil, že jde o „nepřijatelné řešení odporující duchu Evropské unie“. Rumunsko není členem schengenského prostoru, ačkoli je již osm let členskou zemí EU. Do schengenského prostoru však výhledově má vstoupit.

Maďarský ministr obrany Csaba Hende vedle toho povolal na zvládání situace armádní zálohy. Rezervisté nahradí v posádkách vojáky uvolněné pro ochranu hranic, nasazeni ale prý mohou být i k „jiným úkolům“.

Současně s tím se Maďarsko snaží uprchlíky z Chorvatska transportovat dál k rakouským hranicím. Do dnešního dopoledne přešlo maďarsko-rakouské hranice už na 6700 lidí. Rakouská policie je postupně odesílá buď autobusem do Vídně, nebo přes železniční stanici Mogersdorf zvláštním vlakem do Štýrského Hradce. Přesun probíhá klidně a bez incidentů. Největší nápor očekává Vídeň během noci.

Migranti na chorvatsko-srbském pomezí
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Cesta přes Slovinsko

Lublaň ve čtvrtek zavedla desetidenní hraniční kontroly. V pátek slovinské úřady uvedly, že do země nelegálně vstoupilo více než tisíc běženců. U chorvatského města Harmica se migranti snažili prorazit kordon asi padesáti policistů. Po hodině tlaku policie proti uprchlíkům použila slzný plyn, mezi běženci byly i děti. Obdobně v uplynulých dnech postupovalo také Maďarsko.

Slovinský premiér Miro Cerar nejprve odmítal vytvoření koridoru do západní Evropy, nyní ho připustil: „Pokud bude tlak ze strany migrantů hodně velký, budeme uvažovat o možných koridorech, se všemi zeměmi, kterých se to týká. To by měl být duch společné dohody."

Během dne pak začala policie uprchlíky postupně vpouštět a na hraniční přechod s Chorvatskem přistavila několik autobusů. Z chorvatské strany přijíždějí další a další migrantské autobusy a vlaky.

Migranti dorazili z Chorvatska na maďarskou hranici
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
Právě teď

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 16 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 28 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 41 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami
Načítání...