Rozsudek vynesený ve čtvrtek haagským tribunálem bývalého politického vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče zaskočil. Bělehradskému listu Večernje novosti to řekl Karadžičův advokát Goran Petronijević. Za válečné zločiny včetně genocidy ve Srebrenici odsoudil tribunál Karadžiče ke čtyřiceti letům vězení. Nesouhlas s tímto verdiktem dala najevo také Moskva.
„Ani Evropská unie ani tento soud ani mezinárodní společenství po všem, co se stalo v Paříži a v Bruselu, nechápou, čemu a komu čelili bosenští Srbové v devadesátých letech,“ citoval obhájce první reakci vyslovenou Karadžičem bezprostředně po vynesení verdiktu.
„Nemohu uvěřit, jaký rozsudek byl vynesen. Zakládá se na improvizaci, předpokladech, spekulacích, náznacích, a ne na faktech,“ řekl rovněž podle Petronijeviče bývalý prezident bosenské Republiky srbské.
Rozsudek se nelíbí ani v Moskvě
Rozhodnutí Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se očividně nelíbí ani Kremlu, který se dlouhodobě staví za srbské zájmy.
„Již dlouho tvrdíme, že činnost ICTY je zpolitizovaná,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov agentuře Interfax. „Bohužel všechny případy, které se projednávaly, byly jednostranné. Neprojednávaly se tam (například) zločiny spáchané kosovskými vůdci a vojáky. Považujeme takovéto přehmaty v práci ICTY za nepřípustné,“ zdůraznil.
ICTY uznal Karadžiče vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Bosenskosrbské síly při něm v červenci 1995 povraždily podle některých odhadů až 8000 zajatých mužů muslimské (nyní bosňácké) národnosti.
Odpovědný je také za brutální obléhání Sarajeva, během něhož bylo zabito přes 10 000 lidí, včetně 1500 dětí. Vinným shledali soudci Karadžiče i z pronásledování, vyhlazování, vražd, deportací, nelidských činů spojených s násilným přemísťováním obyvatelstva, z nezákonných útoků na civilisty a z braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmích.
Rozsudek není pravomocný a Karadžić už dal najevo, že se proti němu hodlá odvolat.
