Nikósie - Zvolení nového kyperského prezidenta Demetrise Christofiase dává naději na obnovení rozhovorů o znovusjednocení Kypru. Dnes to prohlásil vůdce kyperských Turků Mehmet Ali Talat s tím, že nová fáze jednání může začít v dubnu a řešení by mohlo být dosaženo do konce roku. Christofias se hned v neděli po svém zvolení vyslovil pro obnovení jednání o ostrově rozděleném od roku 1974, kdy jeho severní třetinu obsadili Turci.
OSN, která od etnických nepokojů z let 1963-1964 na ostrově udržuje mírové síly, oznámila, že ji nový prezident požádal o uspořádání schůzky s kyperskotureckým předákem Talatem. Christofias už v předvolební kampani sliboval, že obnoví kontakty s kyperskými Turky, které se ocitly ve slepé uličce za dosavadního prezidenta Tasose Papadopulose. Za jeho vedení hlasovali kyperští Řekové v dubnu 2004 proti plánu OSN na sjednocení ostrova. Naopak kyperští Turci byli masově pro tento plán. Měsíc poté byla řecká část ostrova přijata do EU.
Jak ve Studiu ČT 24 připomněla politoložka Kateřina Králová, plán ztroskotal na nevoli řeckokyperských voličů. Hlavní problém bylo nejen státní uspořádání, které by nebylo federativní, ale spíše konfederativní, ale také politická rovnost kyperských Turků s kyperskými Řeky, kteří ji odmítají. Důležitým tématem dalších rozhovorů budou podle ní také britské základny na Kypru a otázka vrácení majetku kyperských Řeků zabavených při turecké invazi v roce 1974.
Severní část středomořského ostrova obsadila v roce 1974 turecká vojska v reakci na pokus kyperskořeckých nacionalistů připojit ostrov k Řecku. V severní třetině pak v roce 1981 vznikla Severokyperská turecká republika, kterou ovšem uznává jen Turecko. Na mezinárodní scéně je uznávána jako jediná představitelka ostrova kyperskořecká část. Veškeré snahy o dohodu mezi oběma komunitami na ostrově byly dosud neúspěšné.
Vůdce kyperských Turků prohlásil, že řešení závisí na ochotě kyperských Řeků sdílet moc společně s kyperskými Turky na rovném základě. „Pro nás je politická rovnost nejvyšší prioritou,“ zdůraznil. „Máme velmi omezený čas,“ uvedl Talat. „V nadcházejících dvou letech musíme využít příležitosti, protože může být poslední.“ Plán OSN z roku 2004 je podle něho poslední návrh a na jeho základě je třeba začít jednat. Christofias však uvedl, že tento plán je záležitostí historie. Delegace OSN, pod jejíž záštitou se mají další rozhovory konat, je na Kypru očekávána v dubnu.
Evropská unie uznává kyperskořeckou vládu jako jedinou zákonnou představitelku Kypru. Po vstupu Kypru do unie se veškerým výhodám těší jen kyperští Řekové. Rozdělený Kypr je rovněž překážkou pro Turecko ve vstupních rozhovorech s EU.
Turci jižní část Kypru, která je součástí unie, neuznávají. EU naopak neuznává severní část ostrova a není schopna odblokovat volný obchod se severním Kyprem. Otevření obchodu s tureckou částí ostrova brání řecký Kypr a Ankara zase podmiňuje otevření svých letišť ukončením izolace severního Kypru.
