Po dvanácti letech a šesti miliardách nalétaných kilometrů skončí příští týden mise sondy Rosetta. Vědci z Evropské kosmické agentury ji nechají kontrolovaně spadnout na kometu Churyumov-Gerasimenko, kterou obíhala poslední dva roky. Během pádu sonda pořídí detailní fotografie povrchu komety, které by jinak nebylo možné získat.
Rosetta je jedinou sondou vyslanou člověkem, která obíhá kolem komety. Společně s modulem Philae, který dokonce na ledovém tělese Churyumov-Gerasimenko přistál, pomáhá vědcům zlepšit představu o vzniku sluneční soustavy. Její mise definitivně skončí 30. září, kdy se zřítí na povrch komety.
„Naši vědci diskutovali o možnosti pokračovat v misi, nicméně nakonec došli k závěru, že z blízkého průletu kolem povrchu mohou získat cenné informace. Například fotografie v bezprecedentně vysokém rozlišení nebo analýzu plynů,“ říká vedoucí misí ESA Rolf Densing.
Vědci let Rosetty hodnotí jako historický úspěch, přestože stokilový přistávací modul Philae pracoval jen asi 60 hodin. Přistál totiž do stínu a tím pádem nemohl dostatečně dobíjet baterie.
„Abyste se tam dostali, musíte počítat s deseti lety příprav. Pak deset let cesty ve velmi náročném prostředí. To jsou opravdu technologické úspěchy, kterým bych dříve ani neuvěřil. Teď už je všechno otázkou vědy. Jsme v situaci, kdy Philae nekomunikuje. Už je příliš daleko od Slunce a není šance, že by ještě mohl dobít své baterie,“ dodává ředitel ESA Johann-Dietrich Wörner.
Zřícením sondy práce vědců nekončí. Získaná data budou ještě roky analyzovat. Už teď je jasné, že Rosetta a Philae objevily organické sloučeniny podporující teorii, že právě komety dodaly základní stavební kameny pro vznik života na Zemi.
