Romneyho triumf: Obama ztratil náskok u žen

Praha - Baracka Obamu poslaly v roce 2008 do prezidentského křesla ženy. U ženských voliček si tehdy zajistil o 13 % vyšší podporu než u mužů - u nich svého protikandidáta Johna McCaina porazil o pouhé jedno procento. Ještě na počátku října se také zdálo, že letošní volby budou mít podobný scénář, Romneymu se však v průběhu měsíce podařilo výrazný Obamův náskok u žen vyrovnat.

Ženy tvoří ve Spojených státech většinu voličů. V poměru na počet obyvatel sice převyšují muže jen o necelá dvě procenta, ve volební účasti jsou však dlouhodobě aktivnější a i při Obamově vítězství v roce 2008 jich volilo o čtyři procenta více (60:56). Američanky přitom volí většinou demokratické kandidáty a zisk jejich podpory tak může být pro Romneyho zásadní vzpruha. Minulý týden se proto mohl zaradovat; v průzkumu z 25. října mu totiž právě ženská podpora zajistila celonárodně přes dvě procenta více popularity než Obamovi.

Romneyho kampani neprospívají skandální proslovy republikánů

V bitvě o hlasy něžného pohlaví přitom bývalý guvernér státu Massachusetts až do října letošního roku prohrával, protože se mu nepodařilo narušit obraz republikánů jako silně konzervativní, dogmatické strany nepřátelské vůči ženám, který čas od času utvrzovaly kontroverzní komentáře členů americké pravice. V srpnu například vystoupil v diskusním pořadu republikánský kongresman z Missouri Todd Akin s prohlášením, že „případy, kdy žena otěhotněla kvůli znásilnění, jsou velmi řídké“, protože „při znásilnění má ženské tělo prostředky, jak celý proces zastavit“.

Američanky
Zdroj: ISIFA / Getty Image Editorial/David Banks

Z lékařského hlediska nesmyslný výrok ženské voličky rozlítil. „Je nepochopitelné, že někdo může být takový ignorant k psychickým a fyzickým traumatům, které znásilnění přináší,“ zareagovala například senátorka za stát Missouri Claire McCaskillová. Romney se od Akinova výroku distancoval a ženám se omluvil, minulý týden ale přišla další porce veřejného odsudku. Před kamerami vystoupil republikánský kandidát do Senátu za stát Indiana Richard Mourdock s prohlášením, že „pokud žena otěhotní při znásilnění, jde o boží záměr, který musí být ochraňován“.

I od tohoto výroku se Romney okamžitě distancoval, Obama jej však využil ve své kampani, když incident okomentoval jako „důkaz, že ženy nemohou Romneymu věřit“. Podobné případy nahrávají kritice demokratů, dle nichž republikáni dlouhodobě vedou „válku proti ženám“. Byť hlavním volebním tématem zdaleka nejsou interrupce či antikoncepce, demokraté na ně rádi upozorňují a připomínají až „starozákonní“ vztah republikánů k ženám.

Navýšení ženské podpory republikánů tedy signalizuje především dobře zaměřenou Romneyho kampaň. Přes zmíněné kontroverze se Romneymu podařilo udržet ekonomický stav země nejdůležitějším volebním tématem. V televizních debatách a na mítincích dokonce Romney zaútočil na Obamu tvrzením, že ženy byly neúměrně postiženy prezidentovými ekonomickými politikami, kvůli kterým přišly o 92 % z celkového počtu ztracených pracovních míst od roku 2008.

Toto tvrzení je sice pravdivé, spíše než Obamově politice lze však připsat ekonomické krizi. Její začátek v roce 2008 totiž postihl více mužskou část populace v podobě pracovníků ve výrobě a stavebnictví. Až rok 2009, kdy Obama nastoupil do úřadu, byl svědkem propadu prací s větším zastoupením u žen, například ve veřejném sektoru. „Romneyho statistika je vytržená z kontextu. Nezaměstnanost u žen byla po dobu krize o celé procento nižší než u mužů,“ korigovala to hlavní ekonomka amerického ministerstva práce Diana Furchtgott-Rothová. I nyní je nezaměstnanost u žen s 8,1 % nižší než u mužů (8,3 %).

Přes tento útok na Obamovu administrativu však republikánský kandidát sklidil u žen úspěch. Podařilo se mu totiž představit se jako muž dostatečně kvalifikovaný chopit se kormidla země v době recese. Ještě před měsícem 56 % žen preferovalo Obamovu ekonomickou politiku oproti 40 % pro Romneyho. Dnes se situace obrátila a 49 % žen věří více Romneymu oproti 45 % pro Obamu. 

Toho může nyní zachránit hlavně jeho manželka a populární americká právnička Michelle Obamová. Michelle se těší sympatiím 70 procent veškerých amerických voličů a významně se angažuje v navrácení ženských preferencí pro svého manžela. Bez nich by Obama jen těžko mohl věřit v úspěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 19 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...