Londýn - Letošní rok bude o vteřinu delší. Mezinárodní časoměřiči před konec roku vložili takzvanou přestupnou vteřinu, aby vyrovnali zpomalování rotace Země. Přestupná vteřina je nutná k tomu, aby světový čas nepředbíhal přírodní střídání dne a noci. Poslední minuta roku tak bude mít 61 vteřin. "Používání rotace Země k měření času, jako se to dělo celá tisíciletí, není nejpřesnější způsob. Proto se v minulém století přešlo na atomové hodiny. Dávají nám pravidelnější, stabilnější časový systém," vysvětluje Robert Massey z Královské astronomické společnosti.
Jednotnou časomíru potřebují citlivé přístroje - satelity na oběžné dráze, navigační systémy, telekomunikační technika. Počítačoví experti se proti přestupné vteřině bouří. Tvrdí, že kvůli ní mohou některé systémy zkolabovat. Mezinárodní úřad pro míry a váhy se sídlem ve Francii proto zvažuje, že časté přestupné vteřiny nahradí přestupnou hodinou. „Kdyby se ta změna provedla, měli bychom přestupnou hodinu jednou za 700 let. Kdo ví? My už tady nebudeme,“ uvažuje Elisa Felicitas Triasová z tohoto úřadu.
Běžným smrtelníkům odborné diskuse nevadí. Chodí dál obdivovat nultý poledník do Greenwiche a Slunce v nadhlavníku, přestože už oficiálně čas neudávají. „Nic se nemění! Nejdůležitější je mít nějaký vztažný bod, a je jedno, jestli ho určí v Paříži nebo v Londýně,“ říká francouzský turista v Greenwiche.
Přesto až letos na Silvestra odbije půlnoc, nezapomeňte si ještě jednou připočítat „jednadvacet“.
