Bratislava - Prezidentské volby na Slovensku vyhrál před rokem „nepolitik“ Andrej Kiska. Triumf padesátiletého mecenáše současně znamenal první zásadní porážku Roberta Fica. Po roce se nenaplnily předpovědi neustálého souboje mezi premiérem a prezidentem. Kiska si drží pozici nadstranického prezidenta - je spíš pasivní a zatím není jeho osobnost spojena s žádnými skandály. Kiska se také objevil v roli u prezidenta nevídané - jako kytarista a rockový zpěvák.
Jedenapadesátiletý nováček v politice se stal čtvrtým prezidentem od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993. V křesle hlavy státu vystřídal Gašparoviče, kterému skončilo druhé pětileté funkční období.
První kolo voleb loni v polovině března podle očekávání vyhrál Fico se ziskem 28 procent hlasů, jeho náskok před druhým Kiskou s podporou 24 procent byl ovšem menší, než se čekalo. Po vyhrocené kampani a slovních výpadech nakonec Kiska dostal v druhém kole 59,38 procenta odevzdaných hlasů a Fico 40,61 procenta. „Prohrál na hlavu, prohrál o třídu, a to pořádně. Dostal takový výprask, že všichni experti, kteří věštili těsný výsledek, by měli vrátit diplomy,“ uvedl o prohře favorizovaného premiéra v komentáři deník Sme.
Kiska velmi brzy ukázal, že bude úplně jinou hlavou státu, než na jakou byli Slováci předchozích 20 let zvyklí od jeho tří předchůdců. Každý měsíc kupříkladu rozdělí svůj plat mezi potřebné. Sociální témata jsou pro něj všeobecně důležitá. Věnuje se třeba nezaměstnanosti nebo častému pocitu lidí, že se nedovolají práva.
Jediný větší přešlap? Nejmenování ústavních soudců
A oblast justice je zatím jedinou, kde se výrazněji střetl s vládou, když odmítl vybrat tři nové ústavní soudce ze šesti navržených kandidátů. Tím překročil své pravomoci. Podle politologa Samuela Abraháma jde o jediný přešlap, ostatní kroky se podle něj Kiskovi vyčítat nedají - i proto, že jich neudělal mnoho. „Není aktivní prezident, je pasivní. Reaguje na věci, které mu přijdou na stůl. Měl by být o mnoho aktivnější. Když není, nemůžeme mu to moc vyčítat, ale nemůžeme ho ani chválit,“ míní Abrahám.
Marián Leško, komentátor:
„Pro Kisku vítězství znamenalo pouze to, že Směr nemá všechno, ale zůstal dominantní silou a předseda Směru Robert Fico dominantním politikem na Slovensku. Nejviditelněji se prezident a vláda rozcházejí ve vztahu k Rusku a Ukrajině. Fico si první rok budoval pozici tak, aby si posilnil postavení, aby všichni viděli, že mu nejde o konfrontaci s vládou. A to se mu podařilo - podle průzkumů je nyní nejdůvěryhodnějším slovenským politikem. Nyní proto zkouší prosadit svůj vliv i tam, kde se dosud k věcem nevyjadřoval.“
Kiska se proto v posledních týdnech začal daleko víc vyjadřovat k domácí politice. Tvrdě kritizuje například stav ve zdravotnictví. Vládu ale dokáže i pochválit - třeba za školství. „Když říkám, že ve školství se věci hýbou dobrým směrem, tak vím, že se to nezmění ze dne na den. Vidím tam ale jasnou ochotu, ráznost, kroky, které to školství posouvají novým směrem. Ale ve zdravotnictví?“ říká prezident.
Kiska jako rocker: „Prezident má přirozeně rád lidi, je rád ve společnosti lidí a dává to najevo. Tento způsob podle mě není stylizace - vyplývá to z jeho přirozeného založení. Nepodezříval bych ho z toho, že jde o čistý marketing,“ říká komentátor Marián Leško.
V zahraniční politice drží Kiska s vládou. Překvapil jen nedávno. Razantně odmítl pozvání do Moskvy na oslavy 70. výročí konce války. „Vzhledem k událostem na Ukrajině a na Krymu se nechci zúčastnit oslav síly některé z armád,“ oznámil Kiska.
Hlava státu nemá žádné skandály. Přeci se už ale objevila jedna věc spojená s funkcí, kterou ne všichni Slováci přešli mávnutím ruky. Magazín Plus sedm dní zjistil, že Kiska úřaduje v Bratislavě většinou od pondělí do středy a pak vyráží do krajů. Nejčastěji přitom létá vládním speciálem do toho prešovského, kde pak tráví víkend s rodinou.
Nejdůvěryhodnější politik v zemi
Oblíbenost Kisky dokládá například předvánoční průzkum agentury Focus. V něm totiž Slováci pasovali Kisku na zdaleka nejdůvěryhodnějšího politika v zemi. Zatímco jemu věřilo 71 procent z nich, druhý Béla Bugár se za ním umístil jen s 40procentní popularitou, a Robert Fico získal ještě o procento méně.
„Je prototypem toho, jak by měl vypadat evropský státník,“ řekl o něm bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář. Chválou na adresu Kisky ale nešetří ani řada politických komentátorů. Na druhou stranu však Kiska zklamal část svých příznivců, když odmítl podpořit sňatky homosexuálů.
Podnikatel a nestraník Andrej Kiska se narodil 2. února 1963 v Popradu, kde dodnes žije. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Pracoval jako projektant, počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzínové pumpě. Po návratu na Slovensko začal podnikat.
Zbohatl poté, co v roce 2005 prodal Všeobecné úverové bance své podíly ve společnostech Triangel a Quatro, které se zabývaly splátkovým prodejem a poskytováním půjček. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval v roce 2006 na rozjezd nadace Dobrý anděl.
Se svou současnou manželkou Martinou má dvě děti, další dvě pak má z prvního manželství.
Do prezidentských voleb šel jako nezávislý, kampaň financoval z vlastních prostředků. Během ní byl často kritizován za nedostatek politických zkušeností a čelil obviněním z lichvářství či příslušnosti ke scientologické církvi.
Před volbami sliboval, že v případě zvolení daruje svůj prezidentský plat na charitu. A to také splnil. Od začátku si chtěl ponechat podíly ve firmách, v nichž je akcionářem. Zavázal se však, že nebude aktivně vykonávat podnikatelskou činnost.
Kiska byl zvolen ve druhém kole koncem března 2014. Podpořilo jej 1,3 milionu voličů, jeho protikandidát Robert Fico dostal 894 tisíc hlasů.
