San José - V kostarické metropoli San José začínají rozhovory mezi svrženým honduraským prezidentem Josém Manuelem Zelayou a jeho prozatímním nástupcem Robertem Michelettim. Jednání by měla přispět k řešení krize v zemi. Rozhovory ale budou zřejmě probíhat jen přes prostředníka, kostarického prezidenta Óscara Ariase, jelikož Micheletti se podle svého mluvčího nehodlá se Zelayou sejít. Podobně se vyjádřil i Zelaya po svém středečním příletu.
Rivalové z Hondurasu budou v Kostarice jednat jen přes prostředníka
Podle agentury AP Micheletti po příletu prohlásil, že je připraven hledat mírové a ústavní řešení. Oba protagonisté se ale zřejmě neshodnou na obsahu jednání - Zelaya hodlá debatovat o svém návratu do funkce, zatímco Micheletti chce tematiku omezit na Zelayův návrat vůbec.
Postoj obou rivalů nedává podle agentur velkou naději na brzké vyřešení krize. Zelaya trvá na tom, že mu musí být vrácen úřad se vším všudy. Svého „nástupce“ hned po svém středečním příletu do San José označil za zločince. „Chci si poslechnout, co ten štváč (puče Micheletti) bude říkat tady v San José,“ poznamenal Zelaya, jenž si po svém zvolení v roce 2006 proti sobě poštval svým odklonem doleva tradiční politickou elitu a konzervativní spojence.
Micheletti naopak prohlásil, že nebude vůbec jednat o návratu Zelayi jako hlavy státu. Řekl, že jestliže se svržený prezident vrátí, bude čelit obvinění za nezákonný pokus zrušit časové omezení prezidentského mandátu jako porušení ústavy.
Arias věří v urovnání situace
Navzdory rozporným postojům obou politiků nositel Nobelovy ceny za mír Arias věří, že urovnání bude dosaženo. Pozorovatelé se ale obávají, že případný neúspěch by mohl vést Zelayu k tomu, že se bude snažit do Hondurasu vrátit s pomocí svých stoupenců a levicových spojenců jako Venezuela, Nikaragua a Kuba. Zejména venezuelský prezident Hugo Chávez se již angažoval - poskytl letadlo, s nímž se Zelaya pokusil o víkendu vrátit domů - a dal jednoznačně najevo, že udělá cokoli, aby dosáhl Zelayova opětovného dosazení do funkce.
Spojené státy se postavily za návrat demokraticky zvoleného prezidenta a zároveň pozastavily pomoc jedné z nejchudších zemí v Americe. Netýká se to jen 16,5 milionu dolarů na vojenské programy, ale v ohrožení je i další pomoc ve výši kolem 200 milionů dolarů. Opatření se však nedotknou humanitární pomoci, konkrétně potravinové, na prevenci AIDS a pro děti, uvedlo americké velvyslanectví v Tegucigalpě.
Venezuela přestala sedmimilionové středoamerické zemi dodávat ropu, Světová banka a Meziamerická rozvojová banka zmrazily její úvěry.