Řím - Tisíce lidí si v Římě připomněly 70 let od násilné deportace Židů. Nacisté z místního ghetta odvezli v říjnu 1943 tisíc lidí do vyhlazovacích táborů v Německu. Domů se jich vrátilo šestnáct. V době výročí v zemi zároveň vrcholí demonstrace proti pohřbu nacistického zločince Ericha Priebkeho. A senát posvětil, že za popírání holocaustu bude postih.
Fašistický diktátor Benito Mussolini paradoxně své Židy vydat nechtěl a diskriminační zákony přijal až na nátlak Německa. První deportace se tak odehrála až po jeho pádu a okupaci Itálie Německem. „Tento rok si připomínáme 70. výročí deportací místních Židů. Všichni Římané by měli být tady, protože to je bolest, která se dotýká celého města. Musíme za to cítit odpovědnost,“ prohlásila obyvatelka Říma Simona Rampová.
Musíme vzpomínat a poučit se z minulosti, říká křesťanská komunita
Průvod organizovala místní katolická komunita. Prošel stejnými místy, kudy v říjnu 1943 pochodovali židovští vězňové na začátku své poslední cesty do Osvětimi. Celkem z Itálie nacisté deportovali přes 8 500 Židů, jen tisíc jich přežilo. „Bez historické paměti není ani žádná budoucnost. Můžeme se z ní poučit a chovat se jinak, vystříhat se toho, co nechceme, aby se stalo,“ konstatoval Alberto Quattrucci z křesťanské komunity St. Egidio.
Tento týden přijal italský senát zákon, který postihuje popírání holocaustu. Ten má doslova symbolický význam - když nedávno zemřel nacistický zločinec Erich Priebke, zanechal po sobě dokument, který popírá vraždění v plynových komorách. „Bohužel se popírání holocaustu stává stále více aktuální s tím, jak odcházejí žijící svědci. Prostor pak dostávají ti, kdo vraždění popírají, snaží se zpochybnit události, které ani zpochybněny být nemůžou,“ podotkl prezident židovské asociace Bene Berith Sandro Di Castro.
Kam s ostatky nacistického zločince Ericha Pribkeho, úřady stále nevědí. Pohřeb v Albanu u Říma se nakonec kvůli demonstracím nekonal a ochotu převzít si tělo neprojevilo ani Německo.
