Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem po popravě šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra v sunnitské Arábii dál stoupá. Rijád už přerušil diplomatické styky s Teheránem. Íránská policie předtím zatkla desítky demonstrantů, kteří vnikli na saúdskoarabskou ambasádu v Teheránu. Spolu s duchovním dal Rijád popravit i dalších 46 lidí usvědčených z terorismu.
Dav protestujících pronikl o sobotní noci na ambasádu a začal zde zapalovat ohně. Policie demonstranty záhy rozehnala a 40 z nich zatkla. V neděli se nicméně zhruba 400 protestujících před velvyslanectví vrátilo. Provolávali „smrt Saúdům“.
Takto bouřlivé reakce na popravu oblíbeného šajcha Nimra vedly íránské ministerstvo zahraničí k prohlášení, ve kterém protestující vyzvalo k respektování diplomatických dohod.
Saúdové: Nenecháme si Teheránem podkopávat bezpečnost
Rijád později oznámil, že členové íránské diplomatické mise mají 48 hodin na to, aby Saúdskou Arábii opustili. Podle saúdskoarabského ministra zahraničí Ádila Džubajra Rijád nenechá Teherán, aby podkopával bezpečnost sunnitského království.
Útok na velvyslanectví v íránské metropoli byl podle něj projevem íránské snahy destabilizovat situaci v regionu a vytvářet „teroristické buňky“ v Saúdské Arábii. Televize Al-Arabíja mezitím oznámila, že saúdští diplomaté ambasádu v Teheránu opustili hned po útoku. Na cestě do vlasti byli spatřeni při mezipřistání v Dubaji.
Již v sobotu si Írán předvolal saúdskoarabského chargé d´affaires. Kvůli „nepřátelské" reakci Íránu na Nimrovu popravu si pak v Rijádu povolalo saúdské ministerstvo zahraničí i íránského velvyslance.
Kritik, ale k násilí nevyzýval
Vlivný šestapadesátiletý duchovní Nimr působil mezi šíity ve Východní provincii Saúdské Arábie a netajil se kritikou Rijádu. Šajch během arabského jara před pěti lety otevřeně vyzýval k volbám a kritizoval královskou rodinu. Prosazoval také odtržení Východní provincie od zbytku království, podle znalců ale nikdy nevyzýval k násilí. Šíitskou komunitu v Saúdské Arábii podporuje šíitský Írán.
Šíitské protesty se neodehrávaly pouze v Íránu, ale rovněž na východě Saúdské Arábie, Pákistánu, Jemenu a v Bahrajnu, kde dokonce policie použila slzný plyn.
Agentury připomínají, že Nimrova poprava zmařila naději na sblížení mezi šíitským Íránem a převážně sunnitskou Saúdskou Arábií v boji proti společnému nepříteli – radikálům z Islámského státu.
„Jestliže Saúdská Arábie tvrdí, že jí jde o stabilizaci Blízkého východu, tak poprava šajcha Nimra je spíše ukázkou toho, jak Saúdská Arábie ve skutečnosti region ještě více destabilizuje,“ říká blízkovýchodní expert a novinář Břetislav Tureček s tím, že je k tomu ještě potřeba přičíst velmi sporné angažmá Saúdů v jemenské válce, syrském konfliktu a Iráku.
Otázka visí nad spravedlností procesů
Rovněž šéf OSN Pan Ki-mun byl podle svých slov zděšen sobotní hromadnou popravou. „Generální tajemník rovněž vyzývá ke klidu a zdrženlivosti v reakci na popravu šajcha Nimra a naléhá na všechny regionální představitele, aby se zasadili o nezhoršování sektářského napětí,“ uvedl jeho mluvčí. Pan Ki-mun ale prý rovněž odsoudil násilnosti demonstrantů na saúdskoarabské ambasádě v Teheránu.
Podle Ki-munova mluvčího generální tajemník o Nimrově případu hovořil se saúdskoarabskými vůdci při několika příležitostech a vyzval Rijád ke zmírnění všech už vynesených trestů smrti.
Velmi hlasitá a podle očekávání také ostrá byla reakce nejvyššího íránského náboženského vůdce ajatolláha Chameneího. Ten v den popravy doslova zaplavil svůj twitter příspěvky o Nimrovi. Na jednom z obrázků dokonce srovnává saúdskou monarchii s teroristickou skupinou Islámský stát – tento obrázek už ale na jeho twitteru nevisí.
Íránský prezident Hasan Rouhání sice Nimrovu popravu považuje za „neospravedlnitelnou a nelidskou“, ale nařídil zároveň ministerstvu vnitra, aby vypátralo osoby odpovědné za útok na velvyslanectví a postavilo je před soud, „aby se jednou provždy skoncovalo s takovými činy“. Útočníky označil za extremisty.
Chameneí ostře vystoupil i proti Západu, který podle něj pouze mlčí, i když se vydává za zastánce svobody, demokracie a lidských práv. „Proč mlčí ti, kdo prosazují lidská práva? Proč zastánci svobody a demokracie podporují tuto (saúdskoarabskou) vládu?“ uvedl ajatolláh.
Popravu odsoudil také vůdce radikálního libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Hasan Nasralláh obvinil Saúdskou Arábii z terorismu a despocie. „Tento akt ukazuje skutečnou tvář Saúdské Arábie – tvář diktátorskou, kriminální a teroristickou. Saúdská Arábie dělá takové věci pořád – nejen v den, kdy zabila šajcha Nimra. Dělala takové věci v uplynulých deseti měsících v Jemenu – bombardovala, zabíjela, ničila, bránila všem dialogům nebo jednáním na politické úrovni a páchala genocidu,“ podotkl Nasralláh.
Západní skupiny ochránců lidských práv už Nimrovu popravu rovněž odsoudily. Ministerstvo zahraničí USA vyzvalo Saúdskou Arábii, aby respektovala lidská práva, a ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová prohlásila, že základní občanská a politická práva je třeba respektovat v každém případě, i v boji s terorismem.
Mogheriniová dlouho telefonicky hovořila s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem, který vysvětlil, jak chce vláda uvolnit napětí a chránit diplomaty Saúdské Arábie. Se šéfy diplomacií jak Íránu, tak Saúdské Arábie hovořil také jejich rakouský protějšek Sebastian Kurz. Ujistili ho prý, že nemají zájem na dalším stupňování napětí.
