Mír mezi Izraelem a Palestinci může zajistit jedině mírová dohoda o vytvoření dvou států. Na konferenci v Paříži se na tom shodli ministři zahraničí třiceti zemí. Světové velmoci musejí spolupracovat, aby přiměly Palestince a Izraelce opět usednout k jednacímu stolu, řekl francouzský prezident Francois Hollande. Izrael ani Palestina na jednání pozvány nebyly.
Řešením izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy, shodli se světoví lídři v Paříži
Izrael a Palestinci by měli „svou politikou i činy projevit odhodlání vyřešit svůj konflikt dohodou o vzniku dvou států“. Stojí to v prohlášení, které po pětihodinovém jednání přijali účastníci pařížské konference věnované zablokovanému izraelsko-palestinskému mírovému procesu.
Přímá jednání mezi židovským státem a Palestinci by měla být založená na stávajících rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Současný stav je neudržitelný, uvádí se v prohlášení. Do konce roku se má konat mezinárodní mírová konference, na které by už zástupci Izraele i Palestiny měli být.
Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marka Ayraulta do konce června vzniknou týmy, které se budou zabývat bezpečnostními zárukami a obnovou důvěry mezi oběma stranami. Cílem bude přimět Izraelce a Palestince, aby do konce roku obnovili mírová jednání. „K míru mohou dospět jenom ti, jichž se to týká, ale my jim musíme pomoci. Nechceme jednat za ně ani jim vnucovat řešení,“ řekl Ayrault.
„Je důležité, abychom se v této iniciativě, kterou je mír na Blízkém východě, spojili. Tento region musí dostat šanci a my musíme naši práci dělat vážně a rozhodně,“ uvedl francouzský prezident Francois Hollande.
Za Českou republiku se jednání účastnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Na Twitteru uvedl, že „mír na Blízkém východě je především v rukou Izraelců a Palestinců, ale i ostatní mohou pomoci“. Některé z dalších schůzek by se podle něj mohly odehrát i v České republice.
Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové mají velmoci povinnost oživit rozhovory mezi Izraelci a Palestinci. Vyhlídky do budoucnosti, které stanovila takzvaná dohoda z Osla z roku 1993, jsou podle ní v ohrožení. „Politika rozšiřování osad a demolice, násilí a jeho podněcování nám jasně ukazují, že vyhlídky, které Oslo otevřelo, jsou v ohrožení,“ uvedla Mogheriniová během konference.
- Dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci, byla podepsána v září 1993 ve Washingtonu. Nazývá se Oslo I. podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání.
Izrael: Konference vyhlídku na mír oddálila
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předem řekl, že konflikt je řešitelný ne na mezinárodní, ale na bilaterální úrovni. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahšon o konferenci řekl, že to byla „prohraná příležitost, která vyhlídku na mír oddálila“. „Pařížská schůzka zůstane v dějinách zapsána jako akce, která nepřinesla nic jiného než zatvrzení pozic Palestinců a oddálení míru,“ řekl.
Bývalý palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát označil konferenci za „velmi důležitou“. „Její poselství je jasné: umožní-li se Izraeli pokračovat v politice kolonizace a apartheidu v okupované Palestině, budoucnost bude směřovat k většímu extremismu a krveprolévání místo ke spolužití v míru,“ řekl.
Na rozdíl od Izraele chce, aby se jednalo na mezinárodní úrovni. „Jednali jsme s okupační mocností bilaterálně víc než dvacet let, ale oni porušují všechny dohody, které jsme podepsali. Je třeba najít mechanismus, který definitivně ukončí izraelskou okupaci,“ uvedl Irikát.
Mírová jednání zprostředkovaná USA selhala
Poslední mezinárodní konference na toto téma se konala v roce 2009. Tehdy pod záštitou Spojených států neuspěla. Spojené státy v posledních měsících žijí spíše listopadovými prezidentskými volbami, poznamenala agentura Reuters.
Iniciativu tedy převzala Francie, která se snaží přivést k jednacímu stolu klíčové hráče a opět zahájit diplomatická jednání. Palestinci tuto iniciativu podporují. Izraelci ji předem považují za neúspěšnou s tím, že k řešení mohou vést jen přímé rozhovory.
Izraelsko-palestinská mírová jednání jsou přerušena od roku 2014. Největší neshody v minulých kolech panovaly ohledně výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, na němž má vzniknout Palestina. Pro Palestince je také nepřijatelný požadavek izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby uznali Izrael jako židovský stát.