Řešením izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy, shodli se světoví lídři v Paříži

Mír mezi Izraelem a Palestinci může zajistit jedině mírová dohoda o vytvoření dvou států. Na konferenci v Paříži se na tom shodli ministři zahraničí třiceti zemí. Světové velmoci musejí spolupracovat, aby přiměly Palestince a Izraelce opět usednout k jednacímu stolu, řekl francouzský prezident Francois Hollande. Izrael ani Palestina na jednání pozvány nebyly.

Izrael a Palestinci by měli „svou politikou i činy projevit odhodlání vyřešit svůj konflikt dohodou o vzniku dvou států“. Stojí to v prohlášení, které po pětihodinovém jednání přijali účastníci pařížské konference věnované zablokovanému izraelsko-palestinskému mírovému procesu.

Přímá jednání mezi židovským státem a Palestinci by měla být založená na stávajících rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Současný stav je neudržitelný, uvádí se v prohlášení. Do konce roku se má konat mezinárodní mírová konference, na které by už zástupci Izraele i Palestiny měli být.

Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marka Ayraulta do konce června vzniknou týmy, které se budou zabývat bezpečnostními zárukami a obnovou důvěry mezi oběma stranami. Cílem bude přimět Izraelce a Palestince, aby do konce roku obnovili mírová jednání. „K míru mohou dospět jenom ti, jichž se to týká, ale my jim musíme pomoci. Nechceme jednat za ně ani jim vnucovat řešení,“ řekl Ayrault.

Nahrávám video

„Je důležité, abychom se v této iniciativě, kterou je mír na Blízkém východě, spojili. Tento region musí dostat šanci a my musíme naši práci dělat vážně a rozhodně,“ uvedl francouzský prezident Francois Hollande.

Za Českou republiku se jednání účastnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Na Twitteru uvedl, že „mír na Blízkém východě je především v rukou Izraelců a Palestinců, ale i ostatní mohou pomoci“. Některé z dalších schůzek by se podle něj mohly odehrát i v České republice.

Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové mají velmoci povinnost oživit rozhovory mezi Izraelci a Palestinci. Vyhlídky do budoucnosti, které stanovila takzvaná dohoda z Osla z roku 1993, jsou podle ní v ohrožení. „Politika rozšiřování osad a demolice, násilí a jeho podněcování nám jasně ukazují, že vyhlídky, které Oslo otevřelo, jsou v ohrožení,“ uvedla Mogheriniová během konference.

  • Dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci, byla podepsána v září 1993 ve Washingtonu. Nazývá se Oslo I. podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání.
Šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová
Zdroj: Reuters

Izrael: Konference vyhlídku na mír oddálila

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předem řekl, že konflikt je řešitelný ne na mezinárodní, ale na bilaterální úrovni. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahšon o konferenci řekl, že to byla „prohraná příležitost, která vyhlídku na mír oddálila“. „Pařížská schůzka zůstane v dějinách zapsána jako akce, která nepřinesla nic jiného než zatvrzení pozic Palestinců a oddálení míru,“ řekl.

Bývalý palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát označil konferenci za „velmi důležitou“. „Její poselství je jasné: umožní-li se Izraeli pokračovat v politice kolonizace a apartheidu v okupované Palestině, budoucnost bude směřovat k většímu extremismu a krveprolévání místo ke spolužití v míru,“ řekl.

Na rozdíl od Izraele chce, aby se jednalo na mezinárodní úrovni. „Jednali jsme s okupační mocností bilaterálně víc než dvacet let, ale oni porušují všechny dohody, které jsme podepsali. Je třeba najít mechanismus, který definitivně ukončí izraelskou okupaci,“ uvedl Irikát. 

Mírová jednání zprostředkovaná USA selhala

Poslední mezinárodní konference na toto téma se konala v roce 2009. Tehdy pod záštitou Spojených států neuspěla. Spojené státy v posledních měsících žijí spíše listopadovými prezidentskými volbami, poznamenala agentura Reuters.

Iniciativu tedy převzala Francie, která se snaží přivést k jednacímu stolu klíčové hráče a opět zahájit diplomatická jednání. Palestinci tuto iniciativu podporují. Izraelci ji předem považují za neúspěšnou s tím, že k řešení mohou vést jen přímé rozhovory.

Izraelsko-palestinská mírová jednání jsou přerušena od roku 2014. Největší neshody v minulých kolech panovaly ohledně výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, na němž má vzniknout Palestina. Pro Palestince je také nepřijatelný požadavek izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby uznali Izrael jako židovský stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvedl, že USA obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
12:36Aktualizovánopřed 59 mminutami

Nové plavidlo estonské státní flotily pohání biometan z kravského hnoje

Estonská státní flotila (Eesti riigilaevastik) brzy získá nové pracovní plavidlo, které jako jediné svého druhu pohání biometan vyráběný z kravského hnoje na ostrově Saaremaa.
před 1 hhodinou

Při střelbě v Maine, do níž byl zapojen ICE, zemřel člověk

Střelba, do níž byl zapojen americký Úřad pro imigraci a cla (ICE), si ve městě Biddeford v americkém státě Maine vyžádala jednoho mrtvého, oznámila televizní stanice CNN a lokální americká média. O střelbě informoval předseda místního zákonodárného sboru Ryan Fecteau.
před 1 hhodinou

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 1 hhodinou

Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly další životy, mrtvé hlásí i Moskva

Nejméně čtyři mrtvé a dvě desítky raněných si vyžádaly ruské útoky podniknuté na ukrajinské regiony. Invazní jednotky v noci vyslaly proti Ukrajině tři rakety a 134 dronů, podařilo se zneškodnit všechny rakety a 123 dronů, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy šesti dronů na čtyřech místech. Mrtvé hlásí také Moskva, kam podle ruských úřadů směřovaly ukrajinské bezpilotní letouny. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Vzájemné údery pokračovaly také na moři.
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 2 hhodinami

Americká armáda útočila na íránské vojenské cíle, Írán hlásí odvetné údery

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda už poslední vlnu úderů dokončila, přičemž zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránská státní média útoky potvrdila a hlásí nejméně jednoho mrtvého. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
00:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Operace Očistný oheň.“ Maďarští poslanci budou hlasovat o možnosti odvolat prezidenta

Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Informuje o tom agentura MTI. Během pondělního večera mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by mimo jiné umožnil odvolání prezidenta.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.