Řešením izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy, shodli se světoví lídři v Paříži

Mír mezi Izraelem a Palestinci může zajistit jedině mírová dohoda o vytvoření dvou států. Na konferenci v Paříži se na tom shodli ministři zahraničí třiceti zemí. Světové velmoci musejí spolupracovat, aby přiměly Palestince a Izraelce opět usednout k jednacímu stolu, řekl francouzský prezident Francois Hollande. Izrael ani Palestina na jednání pozvány nebyly.

Izrael a Palestinci by měli „svou politikou i činy projevit odhodlání vyřešit svůj konflikt dohodou o vzniku dvou států“. Stojí to v prohlášení, které po pětihodinovém jednání přijali účastníci pařížské konference věnované zablokovanému izraelsko-palestinskému mírovému procesu.

Přímá jednání mezi židovským státem a Palestinci by měla být založená na stávajících rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Současný stav je neudržitelný, uvádí se v prohlášení. Do konce roku se má konat mezinárodní mírová konference, na které by už zástupci Izraele i Palestiny měli být.

Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marka Ayraulta do konce června vzniknou týmy, které se budou zabývat bezpečnostními zárukami a obnovou důvěry mezi oběma stranami. Cílem bude přimět Izraelce a Palestince, aby do konce roku obnovili mírová jednání. „K míru mohou dospět jenom ti, jichž se to týká, ale my jim musíme pomoci. Nechceme jednat za ně ani jim vnucovat řešení,“ řekl Ayrault.

7 minut
Komentátor ČRo Jan Fingerland: Konference zřejmě velký vliv mít nebude
Zdroj: ČT24

„Je důležité, abychom se v této iniciativě, kterou je mír na Blízkém východě, spojili. Tento region musí dostat šanci a my musíme naši práci dělat vážně a rozhodně,“ uvedl francouzský prezident Francois Hollande.

Za Českou republiku se jednání účastnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Na Twitteru uvedl, že „mír na Blízkém východě je především v rukou Izraelců a Palestinců, ale i ostatní mohou pomoci“. Některé z dalších schůzek by se podle něj mohly odehrát i v České republice.

Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové mají velmoci povinnost oživit rozhovory mezi Izraelci a Palestinci. Vyhlídky do budoucnosti, které stanovila takzvaná dohoda z Osla z roku 1993, jsou podle ní v ohrožení. „Politika rozšiřování osad a demolice, násilí a jeho podněcování nám jasně ukazují, že vyhlídky, které Oslo otevřelo, jsou v ohrožení,“ uvedla Mogheriniová během konference.

  • Dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci, byla podepsána v září 1993 ve Washingtonu. Nazývá se Oslo I. podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání.
Šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová
Zdroj: Reuters

Izrael: Konference vyhlídku na mír oddálila

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předem řekl, že konflikt je řešitelný ne na mezinárodní, ale na bilaterální úrovni. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahšon o konferenci řekl, že to byla „prohraná příležitost, která vyhlídku na mír oddálila“. „Pařížská schůzka zůstane v dějinách zapsána jako akce, která nepřinesla nic jiného než zatvrzení pozic Palestinců a oddálení míru,“ řekl.

Bývalý palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát označil konferenci za „velmi důležitou“. „Její poselství je jasné: umožní-li se Izraeli pokračovat v politice kolonizace a apartheidu v okupované Palestině, budoucnost bude směřovat k většímu extremismu a krveprolévání místo ke spolužití v míru,“ řekl.

Na rozdíl od Izraele chce, aby se jednalo na mezinárodní úrovni. „Jednali jsme s okupační mocností bilaterálně víc než dvacet let, ale oni porušují všechny dohody, které jsme podepsali. Je třeba najít mechanismus, který definitivně ukončí izraelskou okupaci,“ uvedl Irikát. 

Mírová jednání zprostředkovaná USA selhala

Poslední mezinárodní konference na toto téma se konala v roce 2009. Tehdy pod záštitou Spojených států neuspěla. Spojené státy v posledních měsících žijí spíše listopadovými prezidentskými volbami, poznamenala agentura Reuters.

Iniciativu tedy převzala Francie, která se snaží přivést k jednacímu stolu klíčové hráče a opět zahájit diplomatická jednání. Palestinci tuto iniciativu podporují. Izraelci ji předem považují za neúspěšnou s tím, že k řešení mohou vést jen přímé rozhovory.

Izraelsko-palestinská mírová jednání jsou přerušena od roku 2014. Největší neshody v minulých kolech panovaly ohledně výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, na němž má vzniknout Palestina. Pro Palestince je také nepřijatelný požadavek izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby uznali Izrael jako židovský stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
před 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 5 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 10 hhodinami
Načítání...