Řešením izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy, shodli se světoví lídři v Paříži

Mír mezi Izraelem a Palestinci může zajistit jedině mírová dohoda o vytvoření dvou států. Na konferenci v Paříži se na tom shodli ministři zahraničí třiceti zemí. Světové velmoci musejí spolupracovat, aby přiměly Palestince a Izraelce opět usednout k jednacímu stolu, řekl francouzský prezident Francois Hollande. Izrael ani Palestina na jednání pozvány nebyly.

Izrael a Palestinci by měli „svou politikou i činy projevit odhodlání vyřešit svůj konflikt dohodou o vzniku dvou států“. Stojí to v prohlášení, které po pětihodinovém jednání přijali účastníci pařížské konference věnované zablokovanému izraelsko-palestinskému mírovému procesu.

Přímá jednání mezi židovským státem a Palestinci by měla být založená na stávajících rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Současný stav je neudržitelný, uvádí se v prohlášení. Do konce roku se má konat mezinárodní mírová konference, na které by už zástupci Izraele i Palestiny měli být.

Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marka Ayraulta do konce června vzniknou týmy, které se budou zabývat bezpečnostními zárukami a obnovou důvěry mezi oběma stranami. Cílem bude přimět Izraelce a Palestince, aby do konce roku obnovili mírová jednání. „K míru mohou dospět jenom ti, jichž se to týká, ale my jim musíme pomoci. Nechceme jednat za ně ani jim vnucovat řešení,“ řekl Ayrault.

Nahrávám video

„Je důležité, abychom se v této iniciativě, kterou je mír na Blízkém východě, spojili. Tento region musí dostat šanci a my musíme naši práci dělat vážně a rozhodně,“ uvedl francouzský prezident Francois Hollande.

Za Českou republiku se jednání účastnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Na Twitteru uvedl, že „mír na Blízkém východě je především v rukou Izraelců a Palestinců, ale i ostatní mohou pomoci“. Některé z dalších schůzek by se podle něj mohly odehrát i v České republice.

Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové mají velmoci povinnost oživit rozhovory mezi Izraelci a Palestinci. Vyhlídky do budoucnosti, které stanovila takzvaná dohoda z Osla z roku 1993, jsou podle ní v ohrožení. „Politika rozšiřování osad a demolice, násilí a jeho podněcování nám jasně ukazují, že vyhlídky, které Oslo otevřelo, jsou v ohrožení,“ uvedla Mogheriniová během konference.

  • Dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci, byla podepsána v září 1993 ve Washingtonu. Nazývá se Oslo I. podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání.
Šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová
Zdroj: Reuters

Izrael: Konference vyhlídku na mír oddálila

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předem řekl, že konflikt je řešitelný ne na mezinárodní, ale na bilaterální úrovni. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahšon o konferenci řekl, že to byla „prohraná příležitost, která vyhlídku na mír oddálila“. „Pařížská schůzka zůstane v dějinách zapsána jako akce, která nepřinesla nic jiného než zatvrzení pozic Palestinců a oddálení míru,“ řekl.

Bývalý palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát označil konferenci za „velmi důležitou“. „Její poselství je jasné: umožní-li se Izraeli pokračovat v politice kolonizace a apartheidu v okupované Palestině, budoucnost bude směřovat k většímu extremismu a krveprolévání místo ke spolužití v míru,“ řekl.

Na rozdíl od Izraele chce, aby se jednalo na mezinárodní úrovni. „Jednali jsme s okupační mocností bilaterálně víc než dvacet let, ale oni porušují všechny dohody, které jsme podepsali. Je třeba najít mechanismus, který definitivně ukončí izraelskou okupaci,“ uvedl Irikát. 

Mírová jednání zprostředkovaná USA selhala

Poslední mezinárodní konference na toto téma se konala v roce 2009. Tehdy pod záštitou Spojených států neuspěla. Spojené státy v posledních měsících žijí spíše listopadovými prezidentskými volbami, poznamenala agentura Reuters.

Iniciativu tedy převzala Francie, která se snaží přivést k jednacímu stolu klíčové hráče a opět zahájit diplomatická jednání. Palestinci tuto iniciativu podporují. Izraelci ji předem považují za neúspěšnou s tím, že k řešení mohou vést jen přímé rozhovory.

Izraelsko-palestinská mírová jednání jsou přerušena od roku 2014. Největší neshody v minulých kolech panovaly ohledně výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, na němž má vzniknout Palestina. Pro Palestince je také nepřijatelný požadavek izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby uznali Izrael jako židovský stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 20 mminutami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 7 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.