Republikáni vybrali nástupce sesazeného McCarthyho. Dostatek hlasů ale Scalise nemá

Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů si vybrali Stevea Scaliseho jako kandidáta na příštího předsedu komory. Kongresman z Louisiany a druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně získal podle stanice CNN ve vnitrostranickém hlasování 113 hlasů, jeho oponent, šéf sněmovního výboru pro soudnictví Jim Jordan, získal 99. Hlasování pléna o příštím předsedovi bylo plánované na dnešních 21:00 SELČ, záhy bylo však odvoláno. Scalise by patrně potřebné hlasy nezískal, soudí list The New York Times a CNN.

Osmapadesátiletý Scalise z Louisiany je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla strany. Ačkoliv je nyní favoritem většiny republikánů, aby vysoký post získal, musí mít podporu nejméně 217 kongresmanů v názorově rozpolcené komoře, která má 433 členů.

Sněmovna o novém předsedovi už ve středu hlasovat nebude. Obavou části republikánů je, že Scalise nezíská mezi spolustraníky podporu dostatečnou na to, aby převážila jen těsnou demokratickou menšinu ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni po loňských volbách drží 221 křesel, takže pouhých pět rebelujících hlasů stačí, aby kandidát neprošel.

Někteří republikáni, kteří při výběru kandidáta hlasovali pro Scaliseho oponenta Jordana, již soukromě novinářům sdělili, že na plénu by nehlasovali jinak. „Jdu jedině s Jordanem, až do konce,“ prohlásil například kongresman z Ohia Max Miller.

Křehkost republikánské většiny ve sněmovně se projevila i při volbě nyní sesazeného předsedy McCarthyho, který v lednu potřeboval patnáct kol hlasování a předsednický post získal za cenu četných ústupků konzervativnímu křídlu strany. To jej ale nakonec začátkem října ústavního postu společně s demokraty zbavilo.

Za koketování s Ku Klux Klanem se Scalise omluvil

Výběr McCarthyho nástupce probíhá v okamžiku, kdy je stále na obzoru hrozba zablokování peněz pro americké vládní úřady v důsledku absence rozpočtu a kdy vláda prezidenta Joea Bidena volá po uvolnění dalších financí na podporu Ukrajiny. Výčet naléhavých otázek nyní rozšiřuje palestinský útok na Izrael, který by mohl rovněž vyžadovat intervenci Kongresu.

Scalise před spolustraníky jako jednu ze svých hlavních předností prezentuje schopnost zajistit financování strany a voličskou podporu, podotýká list The New York Times (NYT). V průběhu své kongresové kariéry pro stranu získal přes 170 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun) a v roce 2022 strávil 112 dní cestováním po Spojených státech a děláním kampaně pro republikánské kandidáty.

Mezi nejkontroverznější momenty jeho kariéry patří projev, který v roce 2002 přednesl pro skupinu zastánců bělošské nadřazenosti Ku Klux Klan (KKK). NYT připomíná, že Scalise se v 90. letech v jednom interview připodobnil k šéfovi jedné z organizací KKK Davidu Dukeovi, který byl mimo jiné také kongresmanem za Republikánskou stranu. Scalise se později za svůj projev omluvil a odsoudil „rasové a náboženské názory, jež skupina jako KKK vyznává“, píše CNN.

Scalise je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla Republikánské strany. Členem sněmovny je od roku 2008. V roce 2014 nahradil McCarthyho ve funkci označované v americkém politickém systému jako „whip“ (kongresman zodpovědný za disciplínu straníků při hlasování) a stal se stranickou trojkou ve sněmovně, o pět let později se stal ve sněmovně stranickou „dvojkou“.

V červnu 2017 se Scalise stal obětí střelce, který zaútočil na baseballový trénink republikánských zákonodárců před charitativním zápasem s demokraty. Scalise tehdy utrpěl průstřel boku, při kterém mu kulka rozdrtila několik kostí a způsobila vážná vnitřní zranění s velkou ztrátou krve. Poslanec podstoupil několik operací a krevních transfuzí, několik týdnů byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

Přesto je proti zákonu o přísnější kontrole zbraní. V roce 2017 podpořil protiimigrační dekret tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům několika převážně muslimských zemí. V květnu 2021 hlasoval proti zřízení vyšetřovací komise, která se zabývá násilnostmi spáchanými při útoku na washingtonský Kapitol v lednu 2021. Scalise také otevřeně podpořil odvolání republikánské kongresmanky Liz Cheneyové, kterou strana odvolala ze třetí nejvyšší funkce ve stranické sněmovní hierarchii za to, že hlasitě kritizovala Trumpa mimo jiné za jeho šíření nepodložených tvrzení o volebních podvodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...