Republikáni vybrali nástupce sesazeného McCarthyho. Dostatek hlasů ale Scalise nemá

Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů si vybrali Stevea Scaliseho jako kandidáta na příštího předsedu komory. Kongresman z Louisiany a druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně získal podle stanice CNN ve vnitrostranickém hlasování 113 hlasů, jeho oponent, šéf sněmovního výboru pro soudnictví Jim Jordan, získal 99. Hlasování pléna o příštím předsedovi bylo plánované na dnešních 21:00 SELČ, záhy bylo však odvoláno. Scalise by patrně potřebné hlasy nezískal, soudí list The New York Times a CNN.

Osmapadesátiletý Scalise z Louisiany je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla strany. Ačkoliv je nyní favoritem většiny republikánů, aby vysoký post získal, musí mít podporu nejméně 217 kongresmanů v názorově rozpolcené komoře, která má 433 členů.

Sněmovna o novém předsedovi už ve středu hlasovat nebude. Obavou části republikánů je, že Scalise nezíská mezi spolustraníky podporu dostatečnou na to, aby převážila jen těsnou demokratickou menšinu ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni po loňských volbách drží 221 křesel, takže pouhých pět rebelujících hlasů stačí, aby kandidát neprošel.

Někteří republikáni, kteří při výběru kandidáta hlasovali pro Scaliseho oponenta Jordana, již soukromě novinářům sdělili, že na plénu by nehlasovali jinak. „Jdu jedině s Jordanem, až do konce,“ prohlásil například kongresman z Ohia Max Miller.

Křehkost republikánské většiny ve sněmovně se projevila i při volbě nyní sesazeného předsedy McCarthyho, který v lednu potřeboval patnáct kol hlasování a předsednický post získal za cenu četných ústupků konzervativnímu křídlu strany. To jej ale nakonec začátkem října ústavního postu společně s demokraty zbavilo.

Za koketování s Ku Klux Klanem se Scalise omluvil

Výběr McCarthyho nástupce probíhá v okamžiku, kdy je stále na obzoru hrozba zablokování peněz pro americké vládní úřady v důsledku absence rozpočtu a kdy vláda prezidenta Joea Bidena volá po uvolnění dalších financí na podporu Ukrajiny. Výčet naléhavých otázek nyní rozšiřuje palestinský útok na Izrael, který by mohl rovněž vyžadovat intervenci Kongresu.

Scalise před spolustraníky jako jednu ze svých hlavních předností prezentuje schopnost zajistit financování strany a voličskou podporu, podotýká list The New York Times (NYT). V průběhu své kongresové kariéry pro stranu získal přes 170 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun) a v roce 2022 strávil 112 dní cestováním po Spojených státech a děláním kampaně pro republikánské kandidáty.

Mezi nejkontroverznější momenty jeho kariéry patří projev, který v roce 2002 přednesl pro skupinu zastánců bělošské nadřazenosti Ku Klux Klan (KKK). NYT připomíná, že Scalise se v 90. letech v jednom interview připodobnil k šéfovi jedné z organizací KKK Davidu Dukeovi, který byl mimo jiné také kongresmanem za Republikánskou stranu. Scalise se později za svůj projev omluvil a odsoudil „rasové a náboženské názory, jež skupina jako KKK vyznává“, píše CNN.

Scalise je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla Republikánské strany. Členem sněmovny je od roku 2008. V roce 2014 nahradil McCarthyho ve funkci označované v americkém politickém systému jako „whip“ (kongresman zodpovědný za disciplínu straníků při hlasování) a stal se stranickou trojkou ve sněmovně, o pět let později se stal ve sněmovně stranickou „dvojkou“.

V červnu 2017 se Scalise stal obětí střelce, který zaútočil na baseballový trénink republikánských zákonodárců před charitativním zápasem s demokraty. Scalise tehdy utrpěl průstřel boku, při kterém mu kulka rozdrtila několik kostí a způsobila vážná vnitřní zranění s velkou ztrátou krve. Poslanec podstoupil několik operací a krevních transfuzí, několik týdnů byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

Přesto je proti zákonu o přísnější kontrole zbraní. V roce 2017 podpořil protiimigrační dekret tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům několika převážně muslimských zemí. V květnu 2021 hlasoval proti zřízení vyšetřovací komise, která se zabývá násilnostmi spáchanými při útoku na washingtonský Kapitol v lednu 2021. Scalise také otevřeně podpořil odvolání republikánské kongresmanky Liz Cheneyové, kterou strana odvolala ze třetí nejvyšší funkce ve stranické sněmovní hierarchii za to, že hlasitě kritizovala Trumpa mimo jiné za jeho šíření nepodložených tvrzení o volebních podvodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 22 mminutami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 30 mminutami

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 45 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 2 hhodinami

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.