Ankara - Položením věnce v mauzoleu zakladatele turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka v Ankaře pokračoval druhým dnem v historické třídenní návštěvě Turecka řecký premiér Kostas Karamanlis. Jde o první cestu řeckého předsedy vlády do této země od roku 1959. Obě strany si od ní slibují zlepšení vzájemných vztahů, zároveň ale nedoufají, že se podaří vyřešit dlouhotrvající rozpory o rozdělený Kypr a o teritoriální vody v Egejském moři.
Projev úcty k Atatürkovi je sice běžnou součástí všech oficiálních návštěv v Turecku, ovšem řecký státník tím podle tureckých médií prolomil tabu. Před Karamanlisovým příjezdem do Turecka jeden řecký pravicový politik podle tureckého tisku prohlásil, že případná návštěva řeckého premiéra v Atatürkově mauzoleu je totéž, jako kdyby přední izraelský politik položil věnec na Hitlerův hrob. Podle mnoha Řeků je totiž Atatürk zodpovědný za řeckou „maloasijskou katastrofu“: řeckou armádu, která po první světové válce obsadila značnou část západního Turecka, odsud tehdy vytlačila turecká vojska. Dosavadní vlast v Malé Asii tak muselo opustit 1,5 milionu Řeků; ovšem na 600.000 Turků muselo zase opustit Řecko.
Karamanlis odpověděl na kritiku svým zápisem do pamětní knihy mauzolea: Atatürk a jeho tehdejší řecký protějšek Elefterios Venizelos měli odvahu zanechat za sebou tragédii minulosti. Ve svém zásadním projevu na Bilkentské univerzitě v Ankaře uvedl německo-francouzské usmíření po druhé světové válce jako vzor pro Řeky a Turky.
Karamanlis ovšem zároveň své turecké hostitele vyzval k ústupkům v kyperském konfliktu a ke zlepšení postavení řecké pravoslavné menšiny v Turecku. Za nejúčinnější prostředek tlaku na Turecko považuje řecký premiér jeho snahy o vstup do Evropské unie.
Karamanlis konkrétně Turkům naznačil, jak si mohou svou pozici vůči Evropské unii zlepšit. Jestliže Turecko umožní ekumenickému patriarchovi Bartoloměji I., nejvýznamnějšímu představiteli pravoslavného světa a z titulu funkce hlavě východního křesťanstva, působení, bude to krok směrem k EU, zdůraznil.
Ankara by především měla patriarchátu znovu umožnit náboženskou výuku v dřívější Byzanci, která byla na počátku 70. let minulého století přerušena. Teologická škola a kněžský seminář na ostrově Chalki v Marmarském moři jsou uzavřeny už téměř 40 let.
Turecko potřebuje řeckou podporu pro své evropské ambice tím spíše, že v unii sílí hlasy proti vstupu Ankary. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan proto nechal při rozhovoru s Karamanlisem možnost řešení otázky kněžského semináře otevřenou.
Obě země, spojenci v NATO, se od roku 1999, kdy Turecko i Řecko postihla silná zemětřesení, snaží o zlepšení svých vztahů, které je možné zejména konstatovat v ekonomice. Další otázky, které obě země dlouhodobě rozdělují, jako je svrchovanost v Egejském moři nebo problém rozděleného Kypru, však Karamanlis a Erdogan ponechali stranou.
Kypr je rozdělen od roku 1974 po invazi Turecka do severní části ostrova. Ta byla reakcí na pokus o převrat kyperských Řeků, kteří chtěli připojit Kypr k Řecku, kde tehdy vládla vojenská junta. Severokyperskou tureckou republiku, která vznikla v roce 1981, uznává jen Turecko.
Před deseti lety stály obě země na pokraji ozbrojeného konfliktu kvůli územní svrchovanosti nad neobydleným ostrůvkem Imia (turecky Kardak) v Egejském moři. V roce 1999 zahájily proces normalizace vztahů - především v turistice a v ekonomice. Jak připomněla Karakeva, řecké investice v Turecku činí přes čtyři biliony eur. Vztahy obou zemí posílil rovněž turecko-řecký plynovod, který byl uveden do provozu před dvěma měsíci.
Řecký premiér návštěvu ukončí v pátek.
