Reakce na trvalé kvóty: Nerealizovatelné, píší Němci, uprchlíci sem nechtějí, zlobí se Slováci

Návrhy Bruselu týkající se reformy azylových pravidel, která počítají s trvalým přerozdělováním běženců, jsou v zásadě dobré, ale Evropa na ně není připravená, tudíž jsou nerealizovatelné, myslí si většina německých a rakouských deníků. Slováci pak v komentářích zdůrazňují, že uprchlíci do střední a východní Evropy vůbec nechtějí a budou z ní utíkat na Západ stejně jako nedávno skupina iráckých běženců u nás.

Slovensko dál razantně odmítá přerozdělování uprchlíků na základě kvót, zdůraznil ve středu slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Levicový deník Pravda považuje bruselské plány za donkichotské. „Každý ví, že nemáme dostatečné technické, finanční ani personální zdroje. Z celkového počtu 160 tisíc běženců, kteří uvízli v Itálii a Řecku, jich bylo přerozděleno jen pár stovek,“ upozorňuje slovenský list.

Slovenská Pravda připomněla Iráčany, kteří uprchli z Česka do Německa

Pravda připomíná i kauzu kolem iráckých uprchlíků, jimž Česko nabídlo nový domov, a celá záležitost skončila skandálem. „Z 89 Iráčanů, kteří tam přijeli, se osmi z nich stýskalo a chtěli se vrátit do vlasti, dalších 25 překročilo německé hranice a nelegálně požádalo o azyl tam,“ připomněl list. Žádná z variant prosazovaných Bruselem podle deníku nedostane Evropu ze slepé uličky. „Pro střední a východní Evropu jsou nepřijatelné, migranti sem prostě nechtějí,“ upozornil deník.

Podle předního slovenského listu Sme Evropská komise odmítá uznat realitu, když navrhuje neuskutečnitelnou reformu azylového systému. „Pokud místo udržitelného spojení práva azylu na zemi vstupu Komise vymyslela jen mechanismus rovnoměrného přerozdělování, respektive nový systém s distribučním klíčem, což má být jakási alternativa, tak je zřejmé, že na nejbližším zasedání unijních ministrů či premiérů návrh neprojde. A rozhodování v EU se opět prodlouží o několik měsíců,“ poznamenal slovenský deník.

Komise by měla respektovat politickou realitu, kterou je – a je jedno, co si o tom myslí –, že země visegrádské čtyřky a také některé další státy nechtějí o rovnoměrném přerozdělování a distribučních klíčích ani slyšet.
Slovenský list Sme o návrzích Bruselu
Uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

Azylová politika EU se dostala do slepé uličky, plány komise vypadají nereálně, míní středo-levicový slovinský deník Delo. „Současná politická situace v EU nedovolí, aby byly nějaké návrhy realizovány po delší dobu. Řada členských států ani nechce dodržovat stávající pravidla a přijatá usnesení,“ podotkl list.

„Brusel chce ulehčit břímě nejvíce zasaženým státům přesídlením uprchlíků, nevysvětlil ale, jak může v EU plné sobců zabránit tomu, aby se běženci nestali problémem malé skupiny zemí,“ dodává Delo.

Dobrý nápad, ale nerealizovatelný, zní německé i rakouské komentáře

Podle konzervativního německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) je nejrealističtější možností reforma dublinského systému. „Nejjednodušší způsob, jak zmírnit zátěž členských států na periferii EU, by bylo spravedlivé rozdělování žadatelů o azyl, nebo jinými slovy verze systému kvót, který opakovaně navrhovala Komise,“ uvádí FAZ s tím, že ale není jasné, jestli by to bylo realizovatelné v krátkém čase.

„Bylo by mnohem snazší harmonizovat kritéria, na jejichž základě je žadatelům udělován azyl. Je nepochopitelné, že rozhodnutí o tom, zda je někomu udělen, závisí na tom, kde o něj požádá,“ poznamenal list. Podle německého levicového deníku Süddeutsche Zeitung je myšlenka jednotného azylového systému „dobrý nápad, ovšem nerealizovatelný“.

„V Bruselu panuje názor, že dohoda EU s Tureckem funguje, což by mohlo vyvrátit největší námitky států, které přijímání (běženců) odmítají,“ napsal o návrzích Komise německý list Augsburger Allgemeine. Podle něj ale zůstává otázkou, zda se koncept podaří prosadit.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Podle německé rozhlasové stanice Deutsche Welle nemají reformní návrhy společné azylové politiky mezi jednotlivými státy podporu. Nynější postoj členských zemí v otázkách azylu je nedůvěřivý a nese se v duchu každý za sebe.

„Nakonec ale vše závisí na vývoji uprchlických čísel. Pokud se příliv (běženců) dlouhodobě výrazně sníží, nebude přerozdělení nepřekonatelným problém. Pokud se ale čísla opět dostanou na hodnoty z druhé poloviny roku 2015, bude si každý stát chtít sám pomoci na úkor těch ostatních. Proto musí být nejdříve stanoven cíl, aby se předešlo novým masových příchodům,“ dodala stanice.

Rakouský Die Presse si myslí, že myšlenka Bruselu je dobrá, ale Evropa na to není připravená. Středo-levicový list Der Standard píše: „Většina členských států si v dohledné budoucnosti nenechá vzít kontrolu nad azylovými politikami. EU má před sebou důležitější úkol: musí realizovat dohodu o uprchlících s Tureckem takovým způsobem, aby byla garantována základní práva, a skoncovat s ilegálními cestami přes Egejské moře, aniž by to běžence povzbudilo k ještě nebezpečnější cestě přes Libyi do Itálie,“ konstatoval rakouský list.

  • První z nich počítá s doplněním stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemím v potížích ulehčil. „Dublin plus“ by byl podobný řešení, které už členské země jednorázově přijaly vloni ve snaze pomoci Itálii a Řecku.
  • Druhou variantou by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli na základě „distribučního klíče“ migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích Unie. Podobně jako u nynějších kvót by počet přesouvaných migrantů závisel na velikosti, ekonomickém výkonu země, ale možná také na míře nezaměstnanosti či na tom, kolik stát přijal uprchlíků v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Oděská oblast čelí jednomu z největších ruských útoků, uvedly úřady

Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel.
10:13Aktualizovánopřed 56 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 1 hhodinou

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 2 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 2 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 2 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 2 hhodinami

Witkoff se o víkendu sejde se Zelenským a evropskými lídry, tvrdí WSJ

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do Berlína. O víkendu se tam má sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Napsal to v pátek večer list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje.
02:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

OSN: Počet izraelských osad budovaných na Západním břehu letos výrazně narostl

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.
00:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...