Reakce na trvalé kvóty: Nerealizovatelné, píší Němci, uprchlíci sem nechtějí, zlobí se Slováci

Návrhy Bruselu týkající se reformy azylových pravidel, která počítají s trvalým přerozdělováním běženců, jsou v zásadě dobré, ale Evropa na ně není připravená, tudíž jsou nerealizovatelné, myslí si většina německých a rakouských deníků. Slováci pak v komentářích zdůrazňují, že uprchlíci do střední a východní Evropy vůbec nechtějí a budou z ní utíkat na Západ stejně jako nedávno skupina iráckých běženců u nás.

Slovensko dál razantně odmítá přerozdělování uprchlíků na základě kvót, zdůraznil ve středu slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Levicový deník Pravda považuje bruselské plány za donkichotské. „Každý ví, že nemáme dostatečné technické, finanční ani personální zdroje. Z celkového počtu 160 tisíc běženců, kteří uvízli v Itálii a Řecku, jich bylo přerozděleno jen pár stovek,“ upozorňuje slovenský list.

Slovenská Pravda připomněla Iráčany, kteří uprchli z Česka do Německa

Pravda připomíná i kauzu kolem iráckých uprchlíků, jimž Česko nabídlo nový domov, a celá záležitost skončila skandálem. „Z 89 Iráčanů, kteří tam přijeli, se osmi z nich stýskalo a chtěli se vrátit do vlasti, dalších 25 překročilo německé hranice a nelegálně požádalo o azyl tam,“ připomněl list. Žádná z variant prosazovaných Bruselem podle deníku nedostane Evropu ze slepé uličky. „Pro střední a východní Evropu jsou nepřijatelné, migranti sem prostě nechtějí,“ upozornil deník.

Podle předního slovenského listu Sme Evropská komise odmítá uznat realitu, když navrhuje neuskutečnitelnou reformu azylového systému. „Pokud místo udržitelného spojení práva azylu na zemi vstupu Komise vymyslela jen mechanismus rovnoměrného přerozdělování, respektive nový systém s distribučním klíčem, což má být jakási alternativa, tak je zřejmé, že na nejbližším zasedání unijních ministrů či premiérů návrh neprojde. A rozhodování v EU se opět prodlouží o několik měsíců,“ poznamenal slovenský deník.

Komise by měla respektovat politickou realitu, kterou je – a je jedno, co si o tom myslí –, že země visegrádské čtyřky a také některé další státy nechtějí o rovnoměrném přerozdělování a distribučních klíčích ani slyšet.
Slovenský list Sme o návrzích Bruselu
Uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

Azylová politika EU se dostala do slepé uličky, plány komise vypadají nereálně, míní středo-levicový slovinský deník Delo. „Současná politická situace v EU nedovolí, aby byly nějaké návrhy realizovány po delší dobu. Řada členských států ani nechce dodržovat stávající pravidla a přijatá usnesení,“ podotkl list.

„Brusel chce ulehčit břímě nejvíce zasaženým státům přesídlením uprchlíků, nevysvětlil ale, jak může v EU plné sobců zabránit tomu, aby se běženci nestali problémem malé skupiny zemí,“ dodává Delo.

Dobrý nápad, ale nerealizovatelný, zní německé i rakouské komentáře

Podle konzervativního německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) je nejrealističtější možností reforma dublinského systému. „Nejjednodušší způsob, jak zmírnit zátěž členských států na periferii EU, by bylo spravedlivé rozdělování žadatelů o azyl, nebo jinými slovy verze systému kvót, který opakovaně navrhovala Komise,“ uvádí FAZ s tím, že ale není jasné, jestli by to bylo realizovatelné v krátkém čase.

„Bylo by mnohem snazší harmonizovat kritéria, na jejichž základě je žadatelům udělován azyl. Je nepochopitelné, že rozhodnutí o tom, zda je někomu udělen, závisí na tom, kde o něj požádá,“ poznamenal list. Podle německého levicového deníku Süddeutsche Zeitung je myšlenka jednotného azylového systému „dobrý nápad, ovšem nerealizovatelný“.

„V Bruselu panuje názor, že dohoda EU s Tureckem funguje, což by mohlo vyvrátit největší námitky států, které přijímání (běženců) odmítají,“ napsal o návrzích Komise německý list Augsburger Allgemeine. Podle něj ale zůstává otázkou, zda se koncept podaří prosadit.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Podle německé rozhlasové stanice Deutsche Welle nemají reformní návrhy společné azylové politiky mezi jednotlivými státy podporu. Nynější postoj členských zemí v otázkách azylu je nedůvěřivý a nese se v duchu každý za sebe.

„Nakonec ale vše závisí na vývoji uprchlických čísel. Pokud se příliv (běženců) dlouhodobě výrazně sníží, nebude přerozdělení nepřekonatelným problém. Pokud se ale čísla opět dostanou na hodnoty z druhé poloviny roku 2015, bude si každý stát chtít sám pomoci na úkor těch ostatních. Proto musí být nejdříve stanoven cíl, aby se předešlo novým masových příchodům,“ dodala stanice.

Rakouský Die Presse si myslí, že myšlenka Bruselu je dobrá, ale Evropa na to není připravená. Středo-levicový list Der Standard píše: „Většina členských států si v dohledné budoucnosti nenechá vzít kontrolu nad azylovými politikami. EU má před sebou důležitější úkol: musí realizovat dohodu o uprchlících s Tureckem takovým způsobem, aby byla garantována základní práva, a skoncovat s ilegálními cestami přes Egejské moře, aniž by to běžence povzbudilo k ještě nebezpečnější cestě přes Libyi do Itálie,“ konstatoval rakouský list.

  • První z nich počítá s doplněním stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemím v potížích ulehčil. „Dublin plus“ by byl podobný řešení, které už členské země jednorázově přijaly vloni ve snaze pomoci Itálii a Řecku.
  • Druhou variantou by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli na základě „distribučního klíče“ migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích Unie. Podobně jako u nynějších kvót by počet přesouvaných migrantů závisel na velikosti, ekonomickém výkonu země, ale možná také na míře nezaměstnanosti či na tom, kolik stát přijal uprchlíků v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
před 5 mminutami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 5 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.