Vídeň - Dvacet let po pádu železné opony se čím dál víc lidí v Rakousku učí češtinu i jazyky jiných postkomunistických zemí. Důvod je jednoduchý - snaha poznat lépe sousedy a otevřít si případně dveře k pracovním nabídkám v cizině. Výuku podporuje řada programů, financují ji podniky, stát i Evropská unie.
Jedno vídeňské centrum od léta nabízí středním školám třídenní úvod do základů češtiny, slovenštiny nebo maďarštiny. Čtvrtý den si rakouští studenti mohou čerstvé znalosti prověřit v praxi - například s českými vrstevníky při jednodenní návštěvě Brna. Kurz v pravém slova smyslu to sice není, zájem o všechny tři jazyky je ale velký. Všechny termíny do konce školního roku jsou už teď obsazené.
Někdo z frekventantů má opravdový zájem, někdo chápe kurs jen jako zpestření. Jazyky sousedních zemí jsou ale žádanou komoditou i na rakouském pracovním trhu: angažovanost rakouských firem ve střední a východní Evropě si to dokonce přímo vynucuje.
Andreas Hopf, člen představenstva Raiffeisen Centropa Invest:
„Nejenže zaměstnáváme rodilé Čechy, Slováky a Maďary, ale i naše rakouské zaměstnance posíláme do kurzů těchto jazyků. Považujeme jejich znalost za nutnou pro každého, kdo chce na tamních trzích působit.“
Čeština, slovenština a maďarština už zkrátka v rakouské metropoli nejsou takovými exotickými kuriozitami jako před dvaceti lety a Vídeň a její obyvatelé si uvědomují výhody, jaké může jejich znalost přinášet.
