Vídeň – Takzvané Benešovy dekrety jsou podle rakouského prezidenta Heinze Fischera „těžké bezpráví“. Fischer uvedl, že poválečné dekrety někdejšího československého prezidenta Beneše členské státy Evropské unie nelegalizovaly. Sociální demokrat Fischer se ve volbách hlavy státu příští měsíc znovu uchází o funkci prezidenta. Jeho vyhlídky na znovuzvolení jsou velmi nadějné. Český prezident Václav Klaus dnes Fischerovy výroky okmentoval. Prý lituje, že se v předvolební kampani zneužívají v Rakousku bolavá historická témata.
„U Benešových dekretů se svého času jednalo nepochybně o těžké bezpráví. Na tom není co skrývat,“ tvrdí rakouský prezident. „Skutečnost, že český prezident Václav Klaus si při podpisu Lisabonské smlouvy dal jako podmínku, že Evropská charta lidských práv se na ČR nevztahuje, nemá na Benešovy dekrety ve skutečnosti žádný vliv,“ citovala agentura APA z Fischerova pozdravného poselství Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Rakousku (SLÖ).
Heinz Fischer:
„Jako rakouský prezident budu i nadále usilovat o to, aby byly zpracovány temné stránky našich dějin, a zasazovat se o to, aby lidská práva byla respektována a dodržována jak v naší zemi, tak za jejími hranicemi.“
Fischer své poselství landsmanšaftu adresoval u příležitosti událostí z 4. března 1919, kdy se sudetští Němci snažili demonstracemi vynutit odtržení pohraničních oblastí od vznikajícího Československa. Střelba vojska do davů v Karlových Varech, Kadani, Šternberku, Chebu a Stříbře si tehdy vyžádala 54 životů.
Sudetoněmecké organizace poválečné prezidentské dekrety stále pravidelně hlasitě kritizují. Naposledy se ozval Německý svaz vyhnanců loni v říjnu s tím, že jejich platnost poškozuje právní smír v Evropě.
Vztahy Rakouska s Českem dostanou před volbami zabrat
I dnes na Fischeerovy výroky reagovala národovecky populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), podle níž se prezident před dubnovými volbami snaží získat výhodu vůči protikandidátce za FPÖ Barbaře Rosenkranzové. „Pokud Fischer míní svá slova vážně, vyzývám jej, aby přešel od slov k činům a vyvinul tlak na svého českého partnera Václava Klause, který je stále velkým obhájcem protiprávních dekretů,“ prohlásila podle agentury APA poslankyně za FPÖ Anneliese Kitzmüllerová. Odmítla také Fischerovo tvrzení, že výjimka se na dekrety nemůže vztahovat, a zdůraznila, že Rosenkranzová „se bude vždy a všude bezpodmínečně zasazovat za odsouzení a zrušení dekretů a za odškodnění obětí vyhnání“.
Vztahy s Českem zřejmě dostanou v rakouské předvolební kampani zabrat. Zatímco prezident otevřel sudetoněmecké téma, další prezidentská kandidátka Barbara Rosenkranzová, která stojí mezi Svobodnými extrémně napravo, na plakátech zobrazuje sousedy coby temné postavy - snad už brzy opět za bezpečnou hraniční závorou. Popírání plynových komor podle ní musí umožňovat svoboda slova, její manžel byl předák strany zakázané kvůli neonacismu. Proti její kandidatuře protestuje třeba rakouská židovská obec.
Kohout: Pro nás je to uzavřená věc
Mluvčí prezidenta Václava Klause Radim Ochvat tlumočil ČT24 stanovisko Hradu. Klaus označil výroky Fischera za zneužití historických témat v rakouské předvolební kampani. Podle českého prezidenta bylo prý prozíravé vyjednání české výjimky z Listiny práv a svobod a prý se také ukazuje, že je nezbytné, aby byla co nejdříve právně kodifikována.
Český ministr zahraničí Jan Kohout:
„Pro nás je ta otázka uzavřená minimálně od doby vstupu do Evropské unie, kdy byla zkoumána kompatibilita našeho zákonodárství, včetně těch zmiňovaných prezidentských dekretů, s evropským právem a bylo konstatováno, že není v kolizi.“
K otázce takzvaných Benešových dekretů se Fischer otevřeně vyjadřoval před vstupem Česka do Evropské unie, kdy odmítal toto téma jako příčinu případného veta vstupu ČR do EU. Nicméně už tehdy tvrdil, že „určitá slova nebo gesta by v této oblasti učinila své“. Za „hodnotný text“ v této souvislosti označil v roce 2002 česko-německou deklaraci z roku 1997. Přijetí podobného prohlášení by si prý uměl představit i mezi Prahou a Vídní, proces však nesmí probíhat pod tlakem, řekl tehdy Fischer.
Dekrety československého prezidenta republiky, označované též jako Benešovy dekrety, po druhé světové válce upravovaly v Československu mimo jiné vyvlastnění majetku části německého obyvatelstva.
- Heinz Fischer autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1476/147520.jpg
- Barbara Rosenkranzová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1476/147522.jpg
- Billboard Svobodné strany Rakouska autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1476/147525.jpg
- Benešovy dekrety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1201/120037.jpg
