Rakousko pomůže Maďarsku s ostrahou vnější hranice Schengenu

Rakousko bude Maďarsku pomáhat s ostrahou vnější hranice schengenského prostoru. Dohodli se na tom ministři obrany a vnitra obou sousedních zemí. Kromě vybavení Vídeň poskytne Budapešti také personál z řad vojenské policie.

Na setkání v rakouské obci Sankt Martin an der Raab se ministři vnitra Wolfgang Sobotka a Sándor Pintér a ministři obrany Hans Peter Doskozil a István Simicskó dohodli na posílení vzájemné spolupráce při ochraně jižních hranic Maďarska. Vytvořit chtějí dvě pracovní skupiny, které by měly do měsíce představit konkrétní návrhy spolupráce.

Rakousko usiluje také o to, aby mohlo migranty, kteří poprvé do schengenského prostoru vstoupili na území Maďarska, vracet zpět svému východnímu sousedovi. Umožňovat by to měla dublinská dohoda, řada států včetně Maďarska ji ale kvůli migrační krizi přestala v praxi dodržovat. Vídeň by chtěla zpět poslat tisíce žadatelů o azyl.

„Všichni jsme přesvědčeni, že nesmíme dopustit, aby se přijímala čistě národní opatření,“ uvedl Doskozil. „Co se týče situace kolem migrace, naše stanoviska se dnes přiblížila,“ dodal Simicskó.

obrázek
Zdroj: ČT24

Přes Maďarsko, jehož jižní a východní hranice tvoří vnější hranici schengenského prostoru, se loni do střední Evropy dostaly statisíce migrantů. Většina z nich pokračovala západním směrem do Rakouska a Německa. Průchodu migrantů svým územím Maďarsko zabránilo až výstavbou kontroverzního plotu na podzim 2015. Takzvaná balkánská migrační stezka se následně odklonila přes Chorvatsko a Slovinsko.

Migranti ale cestu přes Maďarsko nepřestali vyhledávat zcela. Podle Vídně z Maďarska do Rakouska denně přijde asi 150 migrantů. Migrační krize značně narušila jinak tradičně dobré vztahy Rakouska s Maďarskem. Bývalý rakouský kancléř Werner Faymann dokonce loni přirovnal zacházení s migranty v Maďarsku k nacistickým deportacím Židů za druhé světové války.

Rakousko loni přijalo 90 tisíc žadatelů o azyl, což představuje více než procento jeho populace. Přes počáteční vstřícnost přistoupilo na počátku tohoto roku k zavedení tvrdých opatření. Letos chce přijmout maximálně 37 500 žádostí o azyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Trump kvůli údajnému útlaku bílých farmářů nepošle nikoho na summit v JAR

Spojené státy nebudou mít na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice zastoupení. Uvedl to v pátek americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Vedení JAR odmítá, že by bělošskou menšinu diskriminovalo.
před 1 hhodinou

Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 3 hhodinami

Mírová jednání Pákistánu a Afghánistánu v Istanbulu selhala

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Turecká prokuratura vydala zatykač na Netanjahua

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.
před 5 hhodinami

Polské investice do obrany pomáhají i městům

Polsko zvyšuje výdaje na obranu, z čehož krom tamní armády profitují i některá města. Třeba Stalowa Wola na jihovýchodě země hlásí přibývající pracovní místa. Tamní zbrojovka v týdnu podepsala dohodu na výrobu amerických převodovek do tanků nebo obrněných transportérů. Aktuální příliv investic by se podle vedení města měl v nadcházejících letech projevit i na změnách v dopravě, vzdělávání nebo ve veřejných službách.
před 6 hhodinami

Rusové „pohlcují“ Pokrovsk, ukrajinské vedení řeší obtížné dilema

Ruští okupanti používají v bojích o ukrajinský Pokrovsk taktiku infiltrace, která spíše než k obklíčení města vede k jeho „pohlcování“, uvádějí analytici. Kyjev podle nich při rozhodování o dalším postupu čelí dilematu: setrváváním v místě riskuje těžké ztráty, zatímco stažení by bylo propagandistickým vítězstvím Moskvy, která by ho využila v nátlaku na Spojené státy.
před 7 hhodinami

Milice na „náměstí smrti“ střílely děti, popsali Fášir přeživší

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...