Rakousko pomůže Maďarsku s ostrahou vnější hranice Schengenu

Rakousko bude Maďarsku pomáhat s ostrahou vnější hranice schengenského prostoru. Dohodli se na tom ministři obrany a vnitra obou sousedních zemí. Kromě vybavení Vídeň poskytne Budapešti také personál z řad vojenské policie.

Na setkání v rakouské obci Sankt Martin an der Raab se ministři vnitra Wolfgang Sobotka a Sándor Pintér a ministři obrany Hans Peter Doskozil a István Simicskó dohodli na posílení vzájemné spolupráce při ochraně jižních hranic Maďarska. Vytvořit chtějí dvě pracovní skupiny, které by měly do měsíce představit konkrétní návrhy spolupráce.

Rakousko usiluje také o to, aby mohlo migranty, kteří poprvé do schengenského prostoru vstoupili na území Maďarska, vracet zpět svému východnímu sousedovi. Umožňovat by to měla dublinská dohoda, řada států včetně Maďarska ji ale kvůli migrační krizi přestala v praxi dodržovat. Vídeň by chtěla zpět poslat tisíce žadatelů o azyl.

„Všichni jsme přesvědčeni, že nesmíme dopustit, aby se přijímala čistě národní opatření,“ uvedl Doskozil. „Co se týče situace kolem migrace, naše stanoviska se dnes přiblížila,“ dodal Simicskó.

obrázek
Zdroj: ČT24

Přes Maďarsko, jehož jižní a východní hranice tvoří vnější hranici schengenského prostoru, se loni do střední Evropy dostaly statisíce migrantů. Většina z nich pokračovala západním směrem do Rakouska a Německa. Průchodu migrantů svým územím Maďarsko zabránilo až výstavbou kontroverzního plotu na podzim 2015. Takzvaná balkánská migrační stezka se následně odklonila přes Chorvatsko a Slovinsko.

Migranti ale cestu přes Maďarsko nepřestali vyhledávat zcela. Podle Vídně z Maďarska do Rakouska denně přijde asi 150 migrantů. Migrační krize značně narušila jinak tradičně dobré vztahy Rakouska s Maďarskem. Bývalý rakouský kancléř Werner Faymann dokonce loni přirovnal zacházení s migranty v Maďarsku k nacistickým deportacím Židů za druhé světové války.

Rakousko loni přijalo 90 tisíc žadatelů o azyl, což představuje více než procento jeho populace. Přes počáteční vstřícnost přistoupilo na počátku tohoto roku k zavedení tvrdých opatření. Letos chce přijmout maximálně 37 500 žádostí o azyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 38 mminutami

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 1 hhodinou

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.