Rakousko postaví plot na krátkém úseku své hranice se Slovinskem, jeho délka bude 3,7 kilometru a vztyčen bude kolem hraničního přechodu Spielfeld. S prodloužením plotu na původně zamýšlených 25 kilometrů zatím na žádost Slovinska počká. K tomuto kroku ale bude vše připraveno tak, aby mohl být plot případně postaven během 48 hodin, oznámila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.
Podle rakouské ministryně půjde o obyčejný plot bez ostnatého drátu o výšce 2,2 metru. Dokončen by měl být během jednoho nebo dvou měsíců.
Kromě toho v okolí Spielfeldu začaly přípravy na postavení původně plánovaného 25 kilometrů dlouhého plotu. Ministryně dnes ve Vídni řekla, že na slovinskou žádost rakouská vláda alespoň prozatím od tohoto záměru ustoupila.
Delší plot Vídeň postaví, jestliže se ukážou jako neúčinná bezpečnostní opatření Slovinska, jako je usměrnění proudu migrantů a posílené hlídky na zelené hranici. Pak by plot mohl být postaven během 48 hodin.
Zábrany na slovinsko-chorvatské hranici nepomohly
Proud běženců mířících zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu přes Balkán do Rakouska a Německa nepolevuje. Slovinská agentura STA ráno napsala, že ve čtvrtek přijelo jen vlaky z Chorvatska na nádraží v pohraniční obci Dobova 7700 uprchlíků. Budování „dočasných pohraničních zábran“ na hranicích s Chorvatskem, které ve středu oznámil premiér Miro Cerar, na množství uprchlíků přicházejících do země tudíž vliv příliš nemá.
Slovinská vláda ale dala najevo, že opatření nemá za cíl uzavřít hranice nebo zastavit migranty, nýbrž usměrnit jejich tok. Slovinci příchozí převážejí na sever k hranicím Rakouska, v němž běženci buď žádají o azyl, anebo přes které spíš chtějí pokračovat do Německa nebo do Švédska.
Němci připravují pro běžence speciální integrační program
Berlín chce nově běžencům usnadnit studium na vysokých školách úpravou přijímacích zkoušek, aby bylo možné ověřit studijní předpoklady těch uchazečů, kteří se nemohou prokázat dosaženým vzděláním.
Německo podle neoficiálních odhadů očekává letos až 1,5 milionu žadatelů o azyl, což představuje velkou zátěž na státní finance. Berlín i tak plánuje, že i v příštím roce bude hospodařit s vyrovnnaným rozpočtem, zvýšené výdaje chce pokrýt rozpočtovými přebytky z letošního roku.
Příchod statisíců běženců vyvolává napětí i v německé společnosti. Většina Němců je podle aktuálního průzkumu televize ZDF přesvědčena, že kancléřka Angela Merkelová postupuje špatně při řešení uprchlické krize. Více než kancléřce důvěřují Němci v dané věci ministru vnitra Thomasi de Maiziérovi, který tento týden ohlásil návrat k takzvanému dublinskému systému, tedy odesílání běženců do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.
