Rakouské kontroly: Stovky uprchlíků, první zatčení a dlouhé kolony

Až třicetikilometrová fronta se podle agentury MTI vytvořila na hlavní maďarské dálnici vedoucí do Rakouska. Vídeň zpřísnila kontroly na přechodech své východní hranice po nálezu desítek mrtvých běženců. Zatím objevila stovky uprchlíků a zatkla pět převaděčů. Kvůli nelidskému zacházení s uprchlíky se večer konala v centru Vídně dvacetitisícová demonstrace.

Rakousko k opatření přistoupilo po čtvrtečním nálezu chladírenského nákladního automobilu s mrtvolami 71 uprchlíků na dálnici pár desítek kilometrů od Vídně. Lidé se v hermeticky uzavřeném nákladním prostoru zřejmě udusili. Maďarská policie už v souvislosti s tragédií zadržela pět podezřelých.

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová o zpřísnění kontroly vozidel informovala už v neděli. Podle médií ale dodala, že nejde o obnovu hraničních kontrol. Auta měla být prověřována v blízkosti hranic na vytipovaných místech a v součinnosti s policiemi sousedních zemí.

Mrtví uprchlíci v Rakousku
Zdroj: Ronald Zak/ČTK/AP

„Budeme provádět kontroly po neurčitou dobu na všech důležitých hraničních přechodech na východě a prohlížet všechna vozidla, v nichž by mohla být místa pro pašování lidí,“ uvedla ale ministryně v pondělí. 

Kolony kvůli kontrolám na hranicích s Rakouskem
Zdroj: ČTK/AP/Csaba Krizsan
Jde o kontroly bezpečnostní a policejní povahy. Dodržujeme při nich všechny předpisy a zachováváme Schengenskou dohodu.
Rakouská ministryně vnitra

Rakouské úřady dopoledne sdělily, že od zahájení zpřísněných kontrol se policistům podařilo objevit asi 200 osob usilujících o azyl a zatknout pět převáděčů.

  • Podle MTI se kvůli kontrolám na hranicích s Rakouskem na hlavní maďarské dálnici M1 vedoucí do Rakouska vytvořila až třicetikilometrová fronta. Problémy jsou ale i na  dalších důležitých komunikacích. Na přechodu v Šoproni je šestikilometrová kolona aut, v obci Kóphaza se vytvořila fronta dlouhá čtyři kilometry.
Uprchlíci
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Rakouská ministryně vnitra posléze vyslovila pro zvýšení tlaku na ty členské země
Evropské unie, které nesouhlasí se spravedlivým rozdělením uprchlíků. V rozhovoru v německé veřejnoprávní televizi ZDF konstatovala, že by těmto zemím omezila finanční pomoc.

Demonstrace v centru Vídně připomněla nelidské počínání s migranty

Přinejmenším 20 tisíc lidí se podle odhadů rakouské policie připojilo k demonstraci proti nelidskému zacházení s uprchlíky, která večer proběhla v centru Vídně. Na účastníky pochodu dohlíželo až 450 policistů.

Průvod demonstrantů se vydal od Západního nádraží, na které dnes dorazily stovky migrantů ve vlacích z Budapešti, a pochodoval směrem do centra města. Závěrečné proslovy by měly zaznít před budovou parlamentu na výstavní třídě Ringstrasse, kterou kvůli tomu policie uzavřela.

Zatýká se i v Maďarsku

Boj proti pašování migrantů pokračuje rovněž v Maďarsku. Tamní policie sdělila, že během víkendu zadržela 8792 lidí, kteří vstoupili do země nezákonně, a zahájila trestní stíhání proti 36 osobám podezřelým z pašování lidí. Policisté mimo jiné chytili blízko hranic u Hegyeshalomu dva maďarské občany, kteří v autech taxislužby přiváželi migranty. V neděli zatkli i německou občanku, která chtěla přejet hranici do Rakouska se třemi Syřany a Libyjcem.

obrázek
Zdroj: ČT24

 Země už na hranici se Srbskem dokončila stavbu plotu, od něhož si slibuje zastavení přílivu migrantů do země. Táhne se podél celé 175 kilometrů dlouhé hranice. Vysoký bude 4 metry.

Němci kritizují Merkelovou, 75 procent je ale pro pomoc uprchlíkům

Uprchlickou krizi řeší také Německo, které letos očekává 800 tisíc žadatelů o azyl. Bavorsko zpřísnilo v reakci na smrt uprchlíků v Rakousku boj proti převaděčům. Během pondělního dopoledne zajistila policie 17 migrantů a dva údajné pašeráky.

Zhruba tři čtvrtiny Němců se domnívají, že tamní vláda nebere dostatečně vážně jejich obavy ze současné migrační vlny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Forsa. Kritické hlasy k tomu, jak vláda kancléřky Angely Merkelové přistupuje k situaci kolem běženců, zaznívají v Německu už několik týdnů. Kritici kabinetu vyčítají především to, že situaci podcenil  – úřady podle nich nejsou dostatečně vybaveny na to, aby mohly rychle rozhodovat o žádostech o azyl a vracet do zemí původu odmítnuté žadatele.

Průzkum ale zároveň ukázal, že tři ze čtyř Němců považují občanskou válku za legitimní důvod k útěku z vlasti a jsou přesvědčeni, že takovým uprchlíkům je třeba pomáhat.

obrázek
Zdroj: ČT24

Sama kancléřka upozornila, že problém běženců bude Německo zaměstnávat ještě dlouho. Útoky na běžence odsoudila. „Využijeme všechny prostředky právního státu proti těm, kdo napadají uprchlíky, zapalují ubytovny pro ně. Nebudeme tolerovat, že někdo zpochybňuje lidskou důstojnost druhých,“ uvedla Merkelová. Organizátoři protestů proti běžencům podle ní jen šíří předsudky a nepodložené domněnky a nemají žádnou osobní zkušenost s běženci. Kancléřka proto vyzvala veřejnost, aby se k takovým demonstracím nepřipojovala.

Nahrávám video
Uprchlická krize štěpí Evropu
Zdroj: ČT24

Evropa podle Vallse musí zakročit proti pašování lidí

Migrační krize bude dlouhá a pro Evropu bude znamenat obrovskou zkoušku. Po návštěvě utečeneckého tábora v Callais to řekl francouzský premiér Manuel Valls. Právě tam se shromažďují běženci a pokouší se na lodích nebo tunelem pod Lamanšským průlivem dostat do Velké Británie.

Valls také upozornil, že Evropská unie musí postupovat důrazněji proti pašování lidí. Za posledních sedm měsíců francouzská policie zadržela na 800 převaděčů, tedy tolik jako za celý minulý rok. „Ilegální migraci nelze zaměňovat s právem na azyl,“ zdůraznil Valls. Evropa se podle něj snaží o humanitární řešení situace, na druhé straně se ale pašeráci lidí a ilegální migranti musejí setkat s rozhodnou reakcí, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Austrálie pošle do Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům dodá rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to dle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským úderům, na které reaguje odvetnými útoky i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich umístěné americké základny použité k útokům.
před 3 hhodinami

Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu Hormuzem

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...